Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1684.

Vládní návrh zákona,

kterým se zrušuje ustanovení § 3., odstavce 6. zákona ze dne

5. prosince 1874, čís. 92 z. z. pro Čechy a § 3., odstavce 4.

zákonů pro Moravu a Slezsko ze dne 2. června 1874, čís. 97

a 98 ř. z.

týkající se připsání deskových pozemků.

§ 1.

§ 3, odstavec 6. zákona ze dne 5. prosince 1874, č. 92 z. z. pro Čechy o zakládání knih pozemkových a souhlasný § 3., odstavec 4 zákonů ze dne 2. června 1874, čís. 97 a 98 ř. z platných pro Moravu a Slezsko se zrušují.

§ 2.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a vztahuje se i na věci již zahájené; v nich odpadá posudek zemské politické správy i zemského správního výboru.

§ 3.

Provésti tento zákon náleží ministru spravedlnosti.

Odůvodnění.

§ 3. odstavec 6 zákona ze dne 5 prosince 1874, č. 92 z. z pro Čechy, jakož i souhlasné § 3, odst. 4 zákonů platných pro Moravu a Slezsko ze dne 2. června 1874, č. 97 a 98 r. z stanoví: "Pozemky, zapsané v pozemkové knize nevztahující se k nemovitostem v zemských deskách zapsaným, mohou po založení nových knih pozemkových pouze tenkráte připsány býti nemovitosti zapsané v zemských deskách, byl-li současně nebo již dříve, ovšem po založení nových knih pozemkových, odepsán od ní pozemek a nevychází-li z pozemku, jenž připsán býti má, mnohem větší daň, než z pozemku odepsaného. Zemský soud v Praze (příslušný sborový soud první stolice), než udělí povolení k tomuto připsání, vyžádá sobě dobrého zdání místodržitelství a zemského výboru."

Toto ustanovení pozbylo novou úpravou poměrů v československé republice a zejména zákony o prozatímní ústavě, o složení Národního shromáždění a chystaným volebním řádem pro ně úplně svého významu. Jak z motivu k těmto zákonům vyplývá, bylo účelem tohoto ustanovení, zabrániti volebním machinacím ve skupině deskových velkostatkářů, poněvadž právo volební do bývalé říšské rady a zemského sněmu určovalo se po rozumu zákonu z 2. dubna 1873, č 41 ř. z. a z 9. ledna 1873, č. 1 z. z. výší daní placených z deskových nemovitostí.

Ustanovení pozbylo sice významu, ale, nebyvši dosud zrušeno, překáží tomu aby rychle bylo provedeno připsání pozemků a tím patřičný knihovní pořádek. Zákonem z 8. listopadu 1918, č. 32 sb. z. a n. bylo sice za neplatné prohlášeno zcizení a zatížení statku zapsaných do desk zemských bez svolení ministerstva zemědělství, jako byly zákonem ze 16. dubna 1919, čís. 215 sb. z. a n. povětšině také zabrány deskové statky. To však nevadí, aby ku provedení knihovního pořádku byly připsány k deskovým nemovitostem pozemky, neboť doporučuje se zcelovaní a při chystané pozemkové reformě bude účelno, aby byl pokud možno celý majetek zcelen v jedné vložce. Řízení podle § 3., odst. 6. pokud se týče odst. 4. zdržuje však podle zpráv příslušných soudů po měsíce, ano po léta knihovní zápisy a způsobuje mnohonásobnou práci vedle knihovních úřadů také zemské politické správě a zemským správním výborům, kde se kupí tyto věci do set a vyžadují vyšetření; třeba zjistiti také, je-li daň z připsaného a odepsaného pozemku přibližně stejná. Za nynějších poměrů již na tom nezáleží, rozšíří-li se deskové statky, neboť část přesahující výměru stanovenou v zákoně záborovém bude bez tak zabrána pro stát. Jde tedy pouze o rychlé provedení knihovního pořádku i v zájmu zákona o zajištění půdy drobným pachtýřům i další pozemkové reformy.

Zemská politická správa i zemský správní výbor v Čechách souhlasí, aby ono ustanovení bylo zrušeno; stejně nižší soudy, jichž se to týká.

Doporučuje se tedy hořejší ustanovení zrušiti zákonem.

Formální návrh: Tento návrh buď přidělen právnímu výboru, aby jej projednal ve lhutě 3 týdnů.

V Praze dne 9. října 1919.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Veselý, v. r.







Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP