Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1681.

Návrh

členů Národního shromáždění Emila Špatného, Aloise Konečného,

Jana Hrizbyla, Frant. Zeminové a spol.,

aby bylo zavedeno denní vyučování a zakázáno večerní a nedělní

vyučování na učňovských pokračovacích školách průmyslových.

Vyučování na průmyslových pokračovacích školách učňovských dosud velmi mnoho trpí tím, že položeno je do večerních hodin a na neděli. Nehledě k tomu, že se stanoviska hygienického je nutno tento způsob vyučovaní zavrhnouti, působí ono neblaze i po stránce morální a pedagogické. Žactvo je si vědomo, že připravováno je o zasloužený odpočinek, zákonem každému dělníku za ručený, a proto není u něho potřebné lásky ke škole. Vyučování pak velmi mnoho trpí, jelikož není dostatečné pozornosti a zájmu. Také učitelstvo velmi těžce nese dosavadní stav a doporučuje ve své většině zákaz večerního a nedělního vyučování.

Veškeré snažení, aby bylo dosaženo dohody a dobrovolného zavedení vyučovaní denního a ve všední dny, namnoze nepotkalo se s úspěchem pro naprosté nepochopení a nepokrokovost rozhodujících činitelů zaměstnavatelských. Namítáno bylo, že není dostatečných místností.

Podle školní statistiky z roku 1910-11 jsou však tyto námitky naprosto neodůvodněné. Byloť v Čechách celkem 608 škol měšť., jichž dá se použíti k umístění škol pokračovacích a pouze 592 škol pokračovacích.

Vedle toho bylo v Čechách 5571 škol obecných, jichž vyšších tříd rovněž dá se použíti k témuž účelu, jako tříd škol měšťanských. V Praze byl poměr ještě příznivější. Bylo zde 49 škol měšťanských se 301 třídou a pouze 39 pokračovacích škol průmyslových s 283 třídami.

Pokud se týče učitelů, je stav podobný. V Čechách bylo potřebí pro obstarání vyučování na pokračovacích školách 4502 učitelů, se zvláštním kursem. V Praze z toho 570. To je jen nepatrný zlomek všech těch učitelů obecných a měšťanských škol, kterých bylo by možno použíti k vyučování na školách pokračovacích.

Dosavadní vyučování rozvrženo je na 8 hodin týdně. Ve většině škol vyučuje se dvakráte po dvou hodinách ve všední dny večer (od 5-7 neb od 6-8) a 4 hodiny v neděli dopoledne. Školy měšťanské a obecné jsou ve středu a v sobotu odpoledne prázdné, dá se jich tedy v tyto dny vhodně použíti pro školy pokračovací.

Podepsaní proto navrhují:

Slavné Národní shromáždění račiž, se usnésti:

Ustanovení o zřizování učňovských pokračovacích škol průmyslových se doplňují:

§ 1.

Večerní vyučování od 6 hodin počínaje a nedělní vyučování na učňovských průmyslových školách pokračovacích se zakazuje.

§ 2.

Vyučovací hodiny na těchto školách položeny buďtež na středu a sobotu odpoledne.

Návrh tento budiž přikázán kulturnímu výboru.

V Praze 7. října 1919.

Emil Špatný, Alois Konečný, Jan Hrizbyl, Frant. Zeminová,

J. Svozil, Maxa, V. Freiman, Dr. A. Uhlíř, Laube Rudolf, Dr. Klouda, Skorkovský, Jul. Kopeček, Kvidera, Holejšovský, Pelikán, K. Moudrý, Dr. Heidler, Dr. Rambousek, Dr. Vrbenský, St. K Neumann, Tučný.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP