Svou zprávou ze dne 3. října 1919 čís.
1677 navrhl imunitní výbor Národnímu
shromáždění, aby vydán byl člen
Národního shromáždění
Vilém Brodecký na žádost krajského
soudu v Chrudimi pro přečin §u 305. tr. z.,
jehož prý se dopustil tím, že užil
táboru lidu v Pardubicích slov: »Pakli to při
volbách nevyhrajeme, použijeme všech možných
prostředků... mašinkvérů a handgranátů...
a pak teprv krev poteče.«
Imunitní výbor při svém rozhodnutí
uvažoval jen obsah udání a byl toho přesvědčení
jednomyslného, že jest na členu Národního
shromáždění Vil. Brodeckém, aby
před soudem svou nevinu prokázal. Když své
rozhodnutí výbor imunitní činil, nebyl
člen Národního shromáždění
Vil. Brodecký ve sněmovně přítomen
a nebylo jej možno - poněvadž v ten čas
mimo Prahu meškal - vyslechnouti. - Po upozornění
předsednictvem Národního shromáždění,
že jest potřeba vždy člena Národního
shromáždění, o něhož se
jedná, vyslechnouti, usnesl se imunitní výbor
na reasumci svého rozhodnutí a vyslechl člena
Národního shromáždění
Vil. Brodeckého o obvinění naň vzneseném
a týž vysvětlil za vinu mu kladený výrok
asi takto:
Pronesl slova do úst jemu kladená tak, že tvrdil,
že příslušníkům jeho strany
politické není potřeba vrhati ruční
granáty a užívati strojních pušek,
aby tekla krev, nýbrž že v den voleb do obecních
zastupitelstev v rukou příslušníku jeho
strany jest volební lístek těmito zbraněmi,
které nahrazuje, a že zodpověděti musí
následky bojů zbraněmi těmi jen ti,
kdož širokým vrstvám lidovým plné
zastoupení v obecních radnicích upírají
a znemožňují.
Po tomto zodpovědění se člena Národního
shromáždění Viléma Brodeckého,
který se dovolal svědectví člena Národního
shromáždění Pika, jenž byl přítomen
jinému táboru v tu dobu, na kterém člen
Národního shromáždění
Vilém Brodecký řečnil v podobném
smyslu, a který výroky jeho potvrdil, usnesl se
imunitní výbor, že nemůže doporučiti
Národnímu shromáždění
vydaní člena Národního shromáždění
Vil. Brodeckého ke stíhání krajským
soudem chrudimským, poněvadž jde o výklad
výroku, který učinil na táboru, o
politické činnosti své strany a
že se tudíž jedná skutečně
o čin povahy politické.
Vyšetřování samo mělo by za následek
opětné dostavování se k soudu obviněného
a bylo by nemilým důsledkem, znemožňujícím
jeho veřejnou činnost a činilo by pak imunitu
poslaneckou illusorní.
Výbor imunitní proto navrhuje:
by člen Národního shromáždění
Vilém Brodecký nebyl vydán k trestnímu
stíhání pro přečin §u
305. tr. z.