Moravské zemědělské podniky družstevní
v Brně rozesílají hospodářským
družstvům tento cirkulář:
»Po úporném a půl roku trvajícím
boji o cukerní subkomisionářství,
vyvolaném a vedeném na náš proud v cukerní
komisi i v tisku, hlavně inž. Vychutkou vydatné
pomoci řepařských organisací moravských
a všech členu cukerní komise z Moravy, dosaženo
konečně, že cukerní komise dala se
na ústup. V úterní schůzi se uznalo,
že moravští členové mají
prostudovat celý materiál a učiniti příslušné
návrhy o revisi všech subkomisionářů
na Moravě, jež pak projednávány a schváleny
budou plenární schůzí. Z té
příčiny považujeme za nutné dáti
Vám některé informace z celého Vašeho
hejtmanství a soudního okresu zvlášť.
Konsumní cukr dělí se spotřební
(pro obyvatelstvo) a průmyslový (pro cukrárny,
závody na ovocné šťávy, marmeládu,
zavařeniny atd.). Příděl prvého
mají zvláštní generální
subkomisionáři v okrese, druhého pak rovněž.
Tito potahují cukr ve vagonových zásilkách,
anebo v blízkosti rafinerie, vydávají naň
místním kupcům poukázky na odběr
v menším. Rozdělovač má na jednom
q zisku K 6.50 a jeho povinností jest, cukr předem
zaplatiti, při čemž zůstává
mu ještě něco z 5% určených na
ztrátu obalu.
Detailisté kupci, případně konsumní
mlékařská a pod. družstva v obcích,
a pak kteří cukr od rozdělovače přijímají
a vydávají občanstvu na lístky, mají
za 1 q K 19.- a část vývažku.
Ve všech resolucích řepařských
organisací i cukerní komise žádali jsme
a žádati budeme, aby hospodářská
družstva stala se okresními rozdělovači
pro veškerý cukr, připadající
venkovskému obyvatelstvu, jehož rozdělování
pak muselo by na dále zůstati místním
obchodníkům, pokud jak v českých obcích,
neb smíšených Čechy. Jinak by povstal
odpor proti chystané reformě se strany kupců.
Žádáme proto veškerá družstva,
pokud se o generální subkomisionářství
ucházeti míní, aby znovu podala o to žádost
v cukerní komisi. V té uveďte dosavadní
sub komisionáře generální, případně
jejich zástupce, uveďte, kolik cukru spotřebního
a průmyslového každý z nich měsíčně
dostává. Současně udejte, kolik obyvatelstva
českého a kolik německého, jakož
i kolik ho žije v městě a kolik na venkově.
Současně udejte o nynějších subkomisionářích,
zda jsou Čechy, Němci nebo židy.
Tuto žádost dejte si odporučiti okresním
hejtmanstvím, kdyby toto odepřelo, pak okresní
hospodářskou radou. Kdyby ani tato nechtěla
žádost doporučiti, pak dejte si potvrditi,
z jakých důvodů souhlas byl odepřen.
Upozorňujeme, aby ona data v žádostech přesně
uvedena byla. Opis žádosti také nám
zašlete. V tomto opisu uveďte též, kolik
cukru spotřebního a průmyslového potřebují
venkovské obce ve Vašem okresu. Toto množství
v žádosti cukerní komise neuvádějte
a když, pak o něco zvýšené, aby
se dalo vyjednávat.
Kde by se družstva nemínila ucházeti o cukerní
subkomisionářství, tam ať udají
nám spolehlivé české kupce, které
místo dosavadních Němců a židů
za subkomisionáře navrhují.
Poněvadž mnohá družstva nemají
dostatečných finančních prostředků,
jsou družstevní podniky ochotny převzíti
zastoupení všech družstev pro odběr cukru
i za ně ho předem zaplatiti a poskytnouti jim všech
dalších informací a návodů. Za
tuto práci vyhražují si však K 1.- z q,
která by se jim zaručila závazným
prohlášením družstev. Družstvo v
žádosti cukerní komisi nechť výslovně
uvede, že přeje si odebírati cukr prostřednictvím
Družstevních podniků.
Seznam dosavadních cukerních komisionářů
z Moravy nachází se v Družstevních listech
č. 7. Upozorňujeme, že systém cukerních
subkomisionářů zůstane snad ještě
2-3 roky. Jest proto nutno, aby naše družstva se o subkomisionářství
hlásila, čímž ze značné
části ovládnou též obchod cukrem.
To má nejen veliký význam národní,
ale i hospodářský, neboť v brzku k dvěma
již stávajícím rolnickým rafineriím
přibudou další.« -
Jak lze seznati z tohoto oběžníku »moravských
zemědělských podniků družstevních«
v Brně, zaslaného všem hospodářským
družstvům, hodlají tato družstva zmocniti
se veškerého obchodu s cukrem a vyloučiti z
tohoto obchodu legitimní obchodníky. Úmysl
ten znamená nejen zničení existence velké
části povolaného obchodnictva, nýbrž
i poškození obyvatelstva, jemužto monopolisováním
obchodu s tak důležitým předmětem
denní potřeby, jakým jest cukr, hrozí
zdražení jeho. Ale i sám stát utrpěl
by citelnou ztrátu na dani výdělkové
a z příjmů, placených dosud legitimními
obchodníky s cukrem.
Podepsaní táží se proto:
1. Jest případ tento panu ministru obchodu, průmyslu
a živností znám?
2. Co hodlá pan ministr podniknouti, aby k tak citelnému
poškození a ničení legitimního
obchodu nedošlo?
V Praze 2. října 1919.
Vil. Votruba, Hatlák,
G. Navrátil, Dr. Lukavský, Dr. Schiezsl, Heinrich,
Dr. B. Němec, Dr. Herben, Dr. Vaněk V. Dyk, Dr.
Franta, J. Špaček, Mattuš, Dr. Weyr, Sís,
V. Čipera, V. Rebš, Viková-Kunětická,
Dr. Fáček, A. Sládek, Dr. Mareš, Ing.
o. Nekvasil, J. Veselý.