Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1673.

Dotaz

členů Národního shromáždění Viléma Votruby, Hatláka a

na pana ministra obchodu

o poškozování legitimního obchodu přidělováním rozdělu

zemědělským družstvům.

Moravské zemědělské podniky družstevní v Brně rozesílají hospodářským družstvům tento cirkulář:

»Po úporném a půl roku trvajícím boji o cukerní subkomisionářství, vyvolaném a vedeném na náš proud v cukerní komisi i v tisku, hlavně inž. Vychutkou vydatné pomoci řepařských organisací moravských a všech členu cukerní komise z Moravy, dosaženo konečně, že cukerní komise dala se na ústup. V úterní schůzi se uznalo, že moravští členové mají prostudovat celý materiál a učiniti příslušné návrhy o revisi všech subkomisionářů na Moravě, jež pak projednávány a schváleny budou plenární schůzí. Z té příčiny považujeme za nutné dáti Vám některé informace z celého Vašeho hejtmanství a soudního okresu zvlášť.

Konsumní cukr dělí se spotřební (pro obyvatelstvo) a průmyslový (pro cukrárny, závody na ovocné šťávy, marmeládu, zavařeniny atd.). Příděl prvého mají zvláštní generální subkomisionáři v okrese, druhého pak rovněž. Tito potahují cukr ve vagonových zásilkách, anebo v blízkosti rafinerie, vydávají naň místním kupcům poukázky na odběr v menším. Rozdělovač má na jednom q zisku K 6.50 a jeho povinností jest, cukr předem zaplatiti, při čemž zůstává mu ještě něco z 5% určených na ztrátu obalu.

Detailisté kupci, případně konsumní mlékařská a pod. družstva v obcích, a pak kteří cukr od rozdělovače přijímají a vydávají občanstvu na lístky, mají za 1 q K 19.- a část vývažku.

Ve všech resolucích řepařských organisací i cukerní komise žádali jsme a žádati budeme, aby hospodářská družstva stala se okresními rozdělovači pro veškerý cukr, připadající venkovskému obyvatelstvu, jehož rozdělování pak muselo by na dále zůstati místním obchodníkům, pokud jak v českých obcích, neb smíšených Čechy. Jinak by povstal odpor proti chystané reformě se strany kupců.

Žádáme proto veškerá družstva, pokud se o generální subkomisionářství ucházeti míní, aby znovu podala o to žádost v cukerní komisi. V té uveďte dosavadní sub komisionáře generální, případně jejich zástupce, uveďte, kolik cukru spotřebního a průmyslového každý z nich měsíčně dostává. Současně udejte, kolik obyvatelstva českého a kolik německého, jakož i kolik ho žije v městě a kolik na venkově. Současně udejte o nynějších subkomisionářích, zda jsou Čechy, Němci nebo židy.

Tuto žádost dejte si odporučiti okresním hejtmanstvím, kdyby toto odepřelo, pak okresní hospodářskou radou. Kdyby ani tato nechtěla žádost doporučiti, pak dejte si potvrditi, z jakých důvodů souhlas byl odepřen.

Upozorňujeme, aby ona data v žádostech přesně uvedena byla. Opis žádosti také nám zašlete. V tomto opisu uveďte též, kolik cukru spotřebního a průmyslového potřebují venkovské obce ve Vašem okresu. Toto množství v žádosti cukerní komise neuvádějte a když, pak o něco zvýšené, aby se dalo vyjednávat.

Kde by se družstva nemínila ucházeti o cukerní subkomisionářství, tam ať udají nám spolehlivé české kupce, které místo dosavadních Němců a židů za subkomisionáře navrhují.

Poněvadž mnohá družstva nemají dostatečných finančních prostředků, jsou družstevní podniky ochotny převzíti zastoupení všech družstev pro odběr cukru i za ně ho předem zaplatiti a poskytnouti jim všech dalších informací a návodů. Za tuto práci vyhražují si však K 1.- z q, která by se jim zaručila závazným prohlášením družstev. Družstvo v žádosti cukerní komisi nechť výslovně uvede, že přeje si odebírati cukr prostřednictvím Družstevních podniků.

Seznam dosavadních cukerních komisionářů z Moravy nachází se v Družstevních listech č. 7. Upozorňujeme, že systém cukerních subkomisionářů zůstane snad ještě 2-3 roky. Jest proto nutno, aby naše družstva se o subkomisionářství hlásila, čímž ze značné části ovládnou též obchod cukrem. To má nejen veliký význam národní, ale i hospodářský, neboť v brzku k dvěma již stávajícím rolnickým rafineriím přibudou další.« -

Jak lze seznati z tohoto oběžníku »moravských zemědělských podniků družstevních« v Brně, zaslaného všem hospodářským družstvům, hodlají tato družstva zmocniti se veškerého obchodu s cukrem a vyloučiti z tohoto obchodu legitimní obchodníky. Úmysl ten znamená nejen zničení existence velké části povolaného obchodnictva, nýbrž i poškození obyvatelstva, jemužto monopolisováním obchodu s tak důležitým předmětem denní potřeby, jakým jest cukr, hrozí zdražení jeho. Ale i sám stát utrpěl by citelnou ztrátu na dani výdělkové a z příjmů, placených dosud legitimními obchodníky s cukrem.

Podepsaní táží se proto:

1. Jest případ tento panu ministru obchodu, průmyslu a živností znám?

2. Co hodlá pan ministr podniknouti, aby k tak citelnému poškození a ničení legitimního obchodu nedošlo?

V Praze 2. října 1919.

Vil. Votruba, Hatlák,

G. Navrátil, Dr. Lukavský, Dr. Schiezsl, Heinrich, Dr. B. Němec, Dr. Herben, Dr. Vaněk V. Dyk, Dr. Franta, J. Špaček, Mattuš, Dr. Weyr, Sís, V. Čipera, V. Rebš, Viková-Kunětická, Dr. Fáček, A. Sládek, Dr. Mareš, Ing. o. Nekvasil, J. Veselý.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP