Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1670.

Odpověď

ministra vnitra

na dotaz členů Národního shromáždění Rudolfa Berana, Dra. Josefa Černého, Josefa Babánka a soudruhů (číslo tisku 1414)

o znásilňování dělnictva pro příslušnost k republikánské straně

československého venkova.

Při stavbě lanové dráhy v Srbsku (politický okres hořovický), kterou provádí František Sláma, stavitel z Kamenných Žehrovic u Nového Strašecí, přijat byl dne 6. července 1919 do práce Josef Vodrážka, tesařský dělník z Letů.

Když se ostatní tesaři na stavbě této dráhy zaměstnaní, kteří byli odborově organisováni, dověděli, že Vodrážka odborově organisován není, že je příslušníkem republikánské strany československého venkova a že byl za tuto stranu při posledních obecních volbách kandidován do obecního zastupitelstva v Letech, vymohli sociálně demokratickým důvěrníkem Josefem Holečkem, tesařem v Chýnově, s pohrůžkou okamžitého zastavení práce na dílovedoucím dne 14. července propuštění Josefa Vodrážky z práce.

Vodrážka opatřil si po té legitimaci odborového svazu tesařů z Prahy, přišel dne 16. července opět na stanoviště v Srbsku a pracoval dále.

Sociálně demokratický důvěrník Holeček žádal však na Vodrážkovi, aby kromě legitimace odborového svazu tesařů předložil též osvědčení, že přísluší k československé sociálně demokratické straně dělnické.

Když se Vodrážka touto legitimací nevykázal, vynutil Holeček ještě s jedním důvěrníkem v zastoupení veškerého dělnictva u zaměstnavatele stavitele Slámy, že Vodrážku z práce propustil.

K tomu podotýkám:

Vláda je odhodlána poskytnouti každému občanu ochrany proti útoku na jeho politické přesvědčení. Politickým úřadům bylo nařízeno, aby se tam, kde vykonávají členové politických organisací na příslušníky jiných stran nátlak, aby je od posavadní strany odvrátili, znásilněných ujaly a tyto otázky řešily vzájemnou dohodou organisací a zájmových korporací. Politickým úřadům podařilo se až do té doby skutečně časté spory tohoto druhu urovnati.

V tomto případě nebylo možno politickému úřadu preventivně zakročiti, ježto úřední intervence se ani Vodrážka ani zaměstnavatel nedovolával.

Poněvadž však v jednání důvěrníků, kteří vynutili propuštění Vodrážkovo může býti shledávána skutková podstata trestného činu soudní pravomoci podléhajícího, ukládá se zároveň politické správě, aby o případu učinila u příslušného státního zastupitelství trestní oznámení.

V Praze 26. září 1919.

Ministr vnitra:

Švehla v. r,

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP