Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1663.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne......1919,

jímž ustanovují se zásady, podle nichž lze učitelstvo škol obecných

a občanských (měšťanských) dočasně přikázati na kterékoliv služební

místo v území republiky československé.

§ 1.

Nastane-li toho potřeba, jest ministr školství a národní osvěty oprávněn učitele (učitelku) veřejné školy obecné nebo občanské (měšťanské) přikázati dočasně na kteroukoliv školu jinou v oblasti republiky československé.

§ 2.

Byl-li učitel takto na jiné místo služební dočasně přikázán, má nárok na posavadní své služební požitky, které se i na dále řídí podle předpisů platných v onom území správním, v němž posléze byl činný. Dále má právo na cestovné a na výlohy stěhovací. Na výlohy stěhovací jen tehdy, stalo-li se přikázání na místo uprázdněné. Učiteli přikázanému na Slovensko nebo do jiných území, republice československé přiřčených, vzniká nárok na výlohy stěhovací a příslušné diety.

§ 3.

Posavadní místo služební bude učiteli jinam přikázanému, požádá-li o to, zachováno, i jest zemský úřad školní povinen učiniti proto vhodné opatření.

§ 4.

Služební požitky učitelů na Slovensko přikázaných platí se až do zákonné úpravy právních poměrů učitelstva na Slovensku z pokladny státní.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení se zpětnou platností ode dne 1. listopadu 1918.

§ 6.

Ministru školství a národní osvěty se ukládá, aby v dohodě s ministrem financí zákon tento provedl.

Důvodová zpráva.

Podle nynějších ustanovení o právních svazcích učitelstva škol obecných a občanských může zemský úřad školní přeložiti učitele definitivně ustanoveného v mezích území, jež pravomoci jeho podléhá.

O překládání učitelů škol obecných a občanských z takového území do jiného území správního není však zákonných předpisů, překládání takové mohlo se tedy díti pouze se souhlasem dotyčných činitelů, školy národní vydržujících, pokud se týče se souhlasem těch kterých učitelů.

Okolnost tato znesnadnila neobyčejně opatření správy vyučovací, směřující k tomu, aby provedena byla nutná organisace školství slovenského.

Správa vyučovací nemohla, i když byly překonány překážky spojené s upravením právních poměrů učitelů na Slovensko vyslaných, vždy učiniti opatření nejvhodnější, jsouc odkázána na učitelstvo, jež dobro volně se hlásilo ke konání služby v území podrobeném jiným zákonům a nařízením.

Vzhledem k tomu žádá správa vyučovací, aby cestou zákona byla zmocněna podle svého uznání vysílati nejzpůsobilejší síly na obecné a občanské školy v územích, jež byla republice československé přiřčena, aby právní poměry učitelů těch byly zákonem upraveny a aby učitelům těm dostalo se přiměřeného zvýšení příjmů.

Poněvadž školy slovenské posud částečně jsou vydržovány státem a zatím nelze doporučiti, aby od jiných činitelů konkurenčních byly vymáhány příspěvky na školství, bylo třeba navrhnouti, aby služební požitky učitelů na Slovensko a do nových území republiky Československé přikázaných hrazeny byly z peněz státních.

Aby poměry učitelů na Slovensko již vyslaných stejným způsobem definitivně byly upraveny, bylo třeba účinnost zákona rozšířiti na dobu od 1. listopadu 1918.

Osnova zákona budiž přikázána výboru kulturnímu, aby o něm podal zprávu ve lhůtě 8 denní.

V Praze 2. října 1919.

Ministr školství a národní osvěty:

G. Habrman v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP