Podle výnosu ministerstva školství a národní
osvěty čís. 5125 ze dne 9. května
1919 jest: konfesijní modlitby, t. j. modlitby předepsané
pro příslušníky jednotlivých
vyznání náboženských, k nimž
náleží též pozdrav: Pochválen
buď..., čítati rovněž k náboženským
úkonům, jež mimo hodiny náboženského
vyučování mohou býti pro žactvo
i učitele jen dobrovolné. Ministr vyslovil ve svém
výnosu zásadu, že všechno učitelstvo,
vážíc si svobody vlastní, šetřiti
bude plnou měrou práva na svobodu přesvědčení
i náboženských citů žactva a rodičů
a že tudíž bude respektovati přání
rodičů dítek školou povinných.
Proti těmto přesně projeveným zásadám
však jedná učitelský sbor v Licibořicích.
Všichni rodiče dítek školou povinných
v Licibořicích - až na 3 - projevili přání,
aby dítky se modlily před vyučováním
a po něm, pozdravovaly pozdravem křesťanským
a ve třídách aby zůstal i na dále
kříž pověšen. Když však
po zahájení školního roku ze tříd
obecné školy v Licibořicích byly kříže
odstraněny a dítky školní ani před
vyučováním ani po něm se nemodlily,
odebrala se deputace rodičů dítek školních,
v níž byli pp. Vilém Švanda, Jan Paulus
a Frant. Navrátil, k řídícímu
školy Rudolfu Queisnerovi, aby mu přání
své stran náboženských úkonů
ve škole přednesla, aby dítky školní
jednak ve škole se modlily, křesťanský
pozdrav dávaly a kříže aby opětně
byly ve třídách umístěny. Řídící
Queisner jakož i přivolaný učitel Jos.
Sedlák odepřeli přání tomuto
vyhověti. Naopak vyjádřil se řídící
učitel k deputaci, že častou modlitbou blbnou
děti, že dosti je toho, když děti se pomodlí
doma ráno, večer a v neděli v kostele. Dne
20. září 1919 ve schůzi místní
školní rady jednalo se znovu o náboženských
úkonech ve škole a vysloveno opětně
totéž přání deputací tlumočené.
Pan řídící učitel Queisner
znovu mu odepřel vyhověti, řka, že modlitba
je pro děti něco velmi těžkého,
a tudíž že je nepedagogické před
vyučováním a po něm se modliti. Mimo
to dal přivolati do schůze místního
učitele Sedláka, aby ten své mínění
pronesl. Ten výslovně prohlásil, že
s dětmi ve škole se modliti nebude a že ani děti
samy modliti se nenechá, že prý by to bylo
porušením kázně, že by mu mohl
pak někdo uprostřed hodiny začít zpívati
a proto, kdyby se stal pokus, že by děti se chtěly
samy modliti, že přísně proti nim zakročí.
Podepsaní se táží:
1. Co hodlá pan ministr učiniti, aby výnosy
ministerstva školství byly učitelstvem zachovávány?
2. Jest ochoten pan ministr učiniti v uvedeném případě
opatření, aby oprávněným přáním
rodičů bylo okamžitě vyhověno?
3. Jest ochoten p. ministr proti učitelům, jednajícím
proti jeho výnosům zakročiti a je potrestati?