Nedostatky zdravého prostředí, vábivého
a uklidňujícího, dolehly na českou
mládež již před více než čtyřiceti
lety. Myšlenka dáti studentstvu dům, vznikla
v bývalém velikém a pamětihodném
"Akademickém čten. spolku", na nějž
ještě dnes vzpomíná starší
generace s pohnutím. Všechny vědecké,
osvětové i representativní snahy se v něm
soustřeďovaly, česká veřejnost
hleděla naň s opravdovou pýchou a přiznávala
mu vždy a všude hluboký význam. Bibliotéka,
čítárna, studovna, hovorna, herna, vědecké
kluby, sbírky přírodní, to všechno
potřebovalo velikých místností a velikého
nákladu. Což je přirozenějšího,
než že z důvodů hlavně hospodářských
vznikla myšlenka vlastního domu. Veřejně
byla vyslovena roku 1870 jednatelem Fr. Houdkem, jenž také
jako starosta r. 1871 podal návrh, aby byl založen
fond pro stavbu akademického domu. Nezískal však
většiny. Podařilo se to teprve jeho nástupci,
Jar. Červenkovi, assistentu české techniky
r. 1873. Tenkrát přijata byla myšlenka s nadšením.
Fond byl ještě téhož roku uskutečněn
a trval ve spolku celých deset let. Ale zakladatelé
jeho opustili ho již po roce, poněvadž prostředí
"Ak. čten. spolku" svým křížením
mnoha různorodých zájmů jim nevyhovovalo,
a založili r. 1874 "Spolek pro vystavění
akadem. domu".
První valná hromada konala se ve velké zasedací
síni radnice staroměstské 27. června
1875. Schůzi zahájil jménem zařizujícího
komitétu p. Jar. Červenka a předsedou zvolen
prof. dr. Ant. Randa.
Od té chvíle bez únavy a oddechu pracoval
a střádal spolek upíraje stále svůj
zretel k dosažení krásného cíle.
Leta skoupá střídala se s lety štědrými.
Roku 1883 získal spolek fond "Ak. čten. spolku"
2305 zl. 10 krejcarů, r. 1884 dosáhl prvních
10.000 zl., r. 1886 vynesl historický bazar 6050 zl. 76
kr., r. 1888 upsalo studentstvo spolku 2000 zl., r. 1899 jubilejní
slavnost "Majales" vynesla 24.260 K 86 h, r. 1902 přinesl
odkaz plukovníka Brádky 6300 K a téhož
roku vyplaceno spolku jmění bývalého
"Ak. čten. spolku" (rozp. r. 1889), K 31.003.66,
městem Prahou jako nezúročitelná půjčka,
r. 1907 neznámý dárce věnoval 10.000
K, r. 1911 dr. K. Novotný jménem dědiců
po zesnulém dru. Ing. V. Novotném, řediteli
Českomor. strojírny, věnoval 2000 K a konečně
r. 1912 saský komerční rada F. Hynek daroval
spolku 2400 K.
Když byla roku 1894 rozpuštěna velká Slavie,
zanechala po sobě více než 13.000 K dluhů.
Aby zachránil pozůstalost Nerudovu, zakoupil spolek
jmění po Slavii za 5060 K. Když obnovená
Slavie přestala býti spolkem ústředním,
zřídil "Ak. dům" r. 1897 "Akademickou
čitárnu" a r. 1898 sloučiv bývalé
knihovny "Ak. čt. spolku" a "Slavie",
učinil studentstvu přístupnou "Akademickou
knihovnu". Obě tyto instituce udržuje již
patnácte let ročním nákladem 8000
K. R. 1895 koupil spolek dům "U římského
císaře" ve Spálené ulici a upravil
ho r. 1902 v dnešní provisorium. Do prvého
poschodí umístil čítárnu a
bibliotéku, a rozdělil je do patnácti síní.
Druhé poschodí pronajal za laciné nájemné
Mense akademické, poskytující studentům
obědů za cenu potravin. Ve třetím
poschodí usídlily se "Radhost" a "Detvan",
podpůrné spolky studentů moravských,
slezských a slovenských, vzdělávací
klub "Ant. Čížek" s "Časopisem
pokrokového studentstva" a krajinské spolky
"Radbuza" a "Práchen". V přízemí
ubytován jest "Svaz československého
studentstva" ve dvou síních, kromě nichž
obývá ještě v prvém poschodí
v dvoraně, nejprostornějším to sále
celého domu, skýtajícím většího
místa pro schůze a přednášky
studentských spolků.
Akademický dům nikdy se nerozmýšlel
pomoci studentstvu v každém směru třeba
s vědomím, že se vlastního úkolu
vzdaluje.
Dnes jest stav asi takový: Protektorem spolku jest král.
hlav. město Praha. Nad jměním základním,
jež tvoří dům čp. 78-II. a "Fond
Frant. Hynka", bdí kuratorium, v jehož čele
stojí starosta král. hlav. města Prahy. Odpovědnost
a celá váha spolku spočívá
na správním výboru "Ak. domu",
jemuž ku pomoci stojí správa Akad. čítárny
a knihovny. Ve všech těchto správních
orgánech jest studentstvu přiznán a zabezpečen
stanovami významný vliv.
S rostoucí touhou po reformě studentského
života roste dnes i úsilí po studentském
domě. Šedivé, chmurné zdi dnešního
provisoria a jeho tmavé kobky odpuzují a nemohou
býti pravou půdou nových kultur a civilisací.
Co tedy žádáme od budoucího Akademického
domu?
První podmínkou jest, aby budoucí definitivní
budova stála v blízkosti nejen obou vysokých
škol, ale i studentských kolejí Hlávkových,
nechceme-li podporovati vývoj nezdravého separatismu
a kastovnictví.
Budova sama budiž z důvodů úsporných
bez všelikých zbytečných okras, ale
vyhovujž dokonale účelnosti i vkusu.
Její vnitřek buď zařízen tak,
aby poskytoval pohodlných místností pro Mensu
akademickou s moderně zařízenými jídelnami,
kuchyněmi a sklepy. Akademické čitárně,
knihovně a studovně buďtež dány
sály velké, vzdušné a světlé
a budiž pamatováno, aby případně
snadno mohly býti rozšířeny. Všechny
studentské spolky (podpůrné, krajinské,
místní a j.) bez výjimky se Svazem československého
studentstva v čele, najdětež v Akademickém
domě laciné přístřeší
v útulných místnostech. Prvním cílem
zatím jest nám studentský spolkový
dům, který by byl naší mládeži
domovem, jenž by ji uklidňoval a poskytoval oddechu
po práci, osvěžoval ji zábavou (knihou,
společenským stykem, hudbou, zpěvem, šachem),
povzbuzoval k práci nové, vychovával společensky,
vzdělával ducha rozumově i mravně,
občerstvoval tělo a organisoval k společným
akcím. Kdož by mohl o dalekosáhlém jeho
významu kulturním, společenském i
mravním pochybovati?
Jak již bylo řečeno, dnešní ovzduší
provisoria nevyhovuje ani po stránce hygienické,
ani po stránce kulturní a společenské,
ani po stránce esthetické. A přece nemůže
býti lhostejno české veřejnosti, ví-li,
v jakém prostředí vyvíjí se
její mládež a jak žije své mládí.
K těmto snahám nemůže býti přece
česká veřejnost netečna. Věříme,
že nezapomněla zcela na povinnosti, které má
k české studentské mládeži. Pracovalo-li
studentstvo od doby našeho politického probuzení
nezištně pro všechny národní instituce,
není vděčností, ale mravní
povinností celé české veřejnosti,
aby dnes, kdy studentstvo již pozbylo významu kulturních
předbojovníků, dostalo se mu snesitelného
prostředí, v němž by se mohlo nerušeně
oddati svému sebevzdělání a v němž
by žilo život radostný.
Do dnešního dne podařilo se spolku "Akademický
dům" v Praze, nahromaditi jmění asi
v částce 300.000 K. Částka tato nestačí
ani na opatření příhodného
stavebního prostoru a jest viděti, že dosavadní
cestou by nemohl spolek přistoupiti ke stavbě, přihlížejíc
ke zdraženým podmínkám stavebním,
ještě ani za několik desítiletí.
A přece se stavbou se nesmí otáleti proto,
že akademická mládež po dosažení
politické samostatnosti národa musí vyrůstati
v sebevědomějším duševním
stavu a vyšších formách společenských
než tomu bylo až dosud. Možno tedy nazvati brzké
vybudování Akadem. domu státní nezbytnosti.
Napraviti křivdy, které se děly českému
studentstvu a českému školství jest
stejně závažnou poviností konstituanty,
kterou jest Národní shromáždění,
jako vypracovati základní zákony naší
republiky.
Kulturní výbor jednaje o tomto návrhu, uznal
jednomyslně potřebu vydati navrhovaný zákon
a s velkou radostí vyslechl zprávu, že ministerstvo
financí uznává tuto potřebu a jest
ochotno povoliti požadovanou podporu. Vždyť
jde o vydání, kterým bude zatížena
státní finanční správa jenom
jedenkrát, a vedle toho třeba uvážiti,
že pro vysokoškolské studentstvo za celý
rok trvání republiky Národní shromážděni
nepovolilo dosud ani haléře. Kulturní
výbor vyšel vstříc přání
ministerstva financí, aby požadovaná částka
zařaděna byla do rozpočtu teprve na rok 1921
a rozdělena na 3 rovné části, v létech
1921-1922-1923.
Kulturní výbor rovněž vyhověl
přání vyslovenému se strany ministerstva
financí, aby ve správě výborové
bylo naznačeno, jakým způsobem bude Akademický
dům v Praze spravován. Po dohodě s předsednictvem
spolku "Akad. domu v Praze," má býti správní
výbor "Akad. domu" (Akad. dům, Mensa akad.,
akad. čitárna, knihovna) složen takto: Po dvou
zástupcích: Velké Prahy, akad. senátu
české university, profesorského sboru české
vysoké školy technické a studentstva; po jednom
zástupci: profesorských sborů akademie umění,
vysoké školy obchodní, každé další
nově zřízené vysoké školy,
Sboru pro sociální péči o studentstvo
vysokoškolské, ministerstva sociální
péče, ministerstva školství a osvěty.
Čtyři další členy volí
valná hromada spolku "Akadem. dům", z
nichž polovinu studentstvo vysokoškolské. Čtyři
členové jsou kooptováni z občanstva
předešlými členy. Kuratorium složeno
má býti takto: Po jednom zástupci Velké
Prahy, senátu české university, profesorských
sborů české vysoké školy technické,
akademie umění, vysoké školy obchodní,
ministerstva školství a osvěty, ministerstva
sociální péče, Svazu studentského.
Kulturní výbor navrhuje tudíž, aby sl.
Národní shromáždění schválilo
přiloženou osnovu zákona o vybudování
a udržování "Akad. domu v Praze".
K vybudování a udržování "Akademického
domu v Praze" povoluje se částka 5 milionů
korun, která budiž zajištěna ve státních
rozpočtech na léta 1921-1923.
Se stavbou "Akademického domu v Praze" budiž
započato v roce 1920.
Provésti zákon ukládá se ministrům
veřejných prací, školství a národní
osvěty, sociální péče a financí.