Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Město Kralupy n./Vltavou, jež v posledních 20ti letech vzrostlo z malé vesnice, která ještě roku 1870 měla jen 1597 obyvatelů, na velké okresní město, teprve v roce 1912 domohlo se svého okresního soudu a berního úřadu a roku 1913 svého okresního hejtmanství s berním a jinými přidělenými referáty.

Tím teprve přislo státní úřednictvo ve větší míře do Kralup a tu hned bylo krutě pociťováno, že Kralupy zařaděny byly do nejnižší třídy platební, takže každý nový úředník byl nucen nabyt dopláceti ke svému příbytečnému značnou částku tím více, ježto dřívější, třeba čilý, ruch stavební, nestačil stálému přílivu obyvatelstva, nalézajícímu po většině své zaměstnání v místních průmyslových, železničních a obchodních závodech.

Proto již v letech minulých jak městská rada v Kralupech, tak jménem veškerého úřednictva státního, Úřednická beseda vedla akci u vídeňské vlády proto, aby město Kralupy n./Vlt. povýšeno bylo do vyšší třídy platů úřednických.

Ve své tísni úřednictvo kralupské s radou městskou obrátilo se na jednotlivá ministerstva a ježto někteří z nově jmenovaných úředníků pro drahotu bytů nechtěli v Kralupech místo nastoupiti, byla věc ta poslancem Františkem Biňovcem z Mikovic u Kralup na říšské řadě dne 14. listopadu 1913 interpelována.

Než tehdejší akce patrně vzhledem na nepříznivý loket, kterým Vídeň Čechům vůbec měřila, nevedla k cíli, k čemuž přispělo ještě tehdejší oposiční postavení poslanců českých proti vládě.

Že již tehdy byly poměry v Kralupech takové, že nutně vyžadovaly, by Kralupy byly povýšeny do vyšší třídy platební, uznáno bylo ministerstvem železnic, které nařízením ze dne 18. srpna 1909, č. 34188 A B L XLIV 1909 a ze dne 19. prosince 1911, č. 58519 A B L LXV ze 23. prosince 1911, zvýšilo aktivní přídavek pro zdejší město na 80% vídeňského přídavku a bylo v tom následováno i soukromými akciovými společnostmi, to jest Buštěhradskou drahou i společností státní dráhy.

Poměry tehdejší se změnily od té doby jen k horšímu, neboť vzrůst města neustal a vyssávací přitažlivost sousedních našich center Prahy a Kladna na veškeré potraviny, stala se za mimořádných poměrů, válkou vyvolaných, ještě mocnější, takže nedostatek potravin vyvolal takovou drahotu jejich, že v Kralupech žije se dráže, nežli v samotné Praze.

K tomuto nedostatku potravin přistupuje i tíseň bytová. Již před válkou pro stálý příliv dělnictva nemohla postačiti soukromá podnikavost a stále naléhavá poptávka po bytech již před válkou vedla k tomu, že dost jednoduchý byt nebylo lze najmouti pod 200 K za jednu místnost. Ač nařízení k ochraně nájemníků dovedla udržeti cenu tu na předválečné míře 200-240 K za místnost, je to přece tolik, že mnohý z úředníků, není-li právě bezdětný, musí na byt dopláceti, že mu příbytečné nestačí. Nařízení k ochraně nájemníků ovšem měla smutný následek, že soukromá podnikavost jest úplně ochromena, neboť jen obec za pomoci subvence státní může stavěti. Na stavbě, právě obcí takto zadané, jedna místnost bude vyžadovati 14.000 K stavebního nákladu, tudíž při 4% zúrokování kapitálů a ke hrazení dani a přirážek bylo by třeba z ní vybírati roční nájemné 8% ze 14.000 K, tudíž 1120 K z jedné místností, čili čtyřikráte tolik, kolik ze starých bytů se platí.

K dalšímu odůvodnění uvádíme: Město Kralupy n./Vlt. ležící v samém středu Čech i s okolními obcemi těší se stále většímu vzrůstu, což jest patrno z tohoto obrazce:

Kralupy n./Vlt. s obcí Lobeč čítaly:

Kralupský katastr byl však malý, takže rozvoj jejich přenesl se i do těsně sousedících obcí, Lobče, která se již v roce 1903 s městem Kralupy n./Vlt. spojila v jedinou obec, i do Lobečku, který v srpnu 1919 nařízením vládním byl s městem Kralupy sloučen, i do sousedních Mikovic, se kterými o sloučení se vyjednává, neboť několik domů na hranicích postavených, stojí dílem na katastru zdejším, dílem na mikovickém, takže sloučení obou těchto obcí vysloví jen právně to, co dnes již fakticky existuje.

Počet obyvatelstva v Kralupech n./Vlt., Mikovicích a Lobečku jeví se takto:

Dle výkazu města Kralup n./Vlt. dnešní faktický stav obyvatelstva je pro tyto obce daleko přes 10.000 osob a jsme proto přesvědčeni, že nejbližší sčítání lidu v těchto, dílem právně, dílem fakticky, již sloučených obcích tento vysoký počet obyvatelstva vykáže.

Městem Kralupy n. Vlt. probíhají tyto dráhy:

I. Státní dráhy:

a) trať Praha-Podmokly,

b) trať Kralupy-Neratovice,

c) trať Kralupy -Třebichovice,

d) trať Kralupy-Velvary.

II. Trať Buštěhradské dráhy Kralupy-Kladno.

V městě, kde byl vždy čilý průmysl, je mnoho velkých průmyslových závodů, jež zaměstnávají několik tisíc dělnictva.

Veškeré tyto okolnosti způsobují, že drahotní poměry v Kralupech proti jiným městům do IV. třídy aktivních přídavků úředníků zařaděným, jsou značně nepříznivé.

Na drahotu panující v městě Kralupech nad Vltavou má vliv mimo příznivé železniční spojení též okolnost, že Kralupy jsou blízky velkým jiným průmyslovým střediskům, jako jsou města Praha a Kladno, že dále Kralupy úzce souvisí s četnými místy výletními (Selc, Roztoky, Libšice, Letky, Žalov, Veltrusy, Nelahozeves) a že do Kralup denně dochází z okolních míst i několik hodin vzdálených (Volovice, Sazená, Chržín, Blevice, Zákolany, Votvovice atd.) na 1000 dělníků, což na vývoz potravin z města Kralup má nesporně značný vliv.

Tím zaviněna drahota všech životních potřeb v městě.

Nějaké cifry o ní uváděti nelze, neboť sotva dnes koupíš a zaplatíš nějakou potravinu, druhého dne jistě je cena její vyšší.

Nejkřiklavější ale je, že jedni státní úředníci, t. j. železniční, mají nyní aktivní přídavky větší než druzí. O tom ke srovnání uvádíme tyto tabulky.

Jaký rozdíl pak jest následkem této úpravy mezi příjmy úředníků státních drah a příjmy ostatních státních úředníků v Kralupech nad Vltavou, vychází najevo z tohoto schematu:

Ke srovnání připojuje se také schema platů pro podúředníky a sluhy státních drah:

Ze schematu toho vyplývá, že sluhové státních drah požívají při nastoupení služby přibližně téhož přídavku bytového, jako činí u státních úředníků XI. služební třídy aktivní přídavek.

Podúředníci státních drah mají pak ihned při nastoupení služby o 40 K, ano až 140 K, větší roční přídavek, než-li státní úředníci XI. služební třídy.

A konečně úředníci státních drah požívají dvakráte tak velkého přídavku v městě, než-li na roveň jim postavení služební třídou ostatní státní úředníci tam přidělení.

K tomu sluší uvážiti, že úředníci státních úřadu necítí drahotní poměry v městě Kralupech n./Vlt. panující tak naléhavě, jako jiní státní úředníci, poněvadž jednak nejnutnější potřeby životní, jako dříví a uhlí kupují na drahách za režijní ceny, jednak požívajíce značných výhod a slev jízdného na dráze, snadno mohou si opatřiti dobré, zdravé a čerstvé životní potřeby a prostředky za přiměřené ceny i mimo zdejší město.

Vzhledem k drahotě v Kralupech n./Vlt. i Buštěhradská dráha zařadila Kralupy do pražského příbytečného.

Konečně by zařadění města Kralup n./Vlt. do vyšší třídy aktivních přídavků státních úředníků nevyžadovalo značného a nepoměrného nákladu.

Rozdíl, jaký by se jevil při platných poměrech (I.) mezi aktivním přídavkem nynějším (IV. třída) a požadovaným (II. třída) a při poměrech, jaké pravděpodobně nastanou podle navržené zákonné předlohy (II.) mezi místním přídavkem nejnižším (70% pražského) a přídavkem podle nejbližší skupiny po Praze (90% pražského). (Započteni i 4 úředníci, t. č. exponovaní dočasně na Slovensku, z nichž pravděpodobně všichni se nevrátí). (Viz tabulku na str. 4.)

Z důvodů těchto navrhují podepsaní: aby město Kralupy n./Vlt. bylo zařaděno do II. třídy aktivních přídavků, nebo, bude-li uzákoněna projednávaná předloha věci této se týkající, mezi města s 90% přídavkem přídavku pražského.

Návrh tento budiž přikázán výboru státně-zřízeneckému.