Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Již mnoho měsíců provádí odborové organisace československé sociálně demokratické strany systematicky násilné vypuzování dělníků jiného politického přesvědčení ze zaměstnání, a to pod heslem jednotné organisace v závodě. Dělnictvu, jež i odborově se organisuje podle svého přesvědčení, určí krátkou lhůtu, do které musí se přihlásiti do organisace soc. dem. a prokázati se členskou legitimací a když se tak v určené lhůtě nestane, buď zastaví práci a donutí správu závodu propustiti anebo také sami toto dělnictvo násilně ze závodů vypudí. V některých případech použito při tom bylo nebezpečných výhrůžek a také násilí brutálního.

Případů takových je již nekonečná řada, takže technicky není možno je zde všechny uváděti. Příkladem stůjž zde případ ze závodu fy. Porges a spol. v Králově Poli, kde 37 odborově organisovaných československých socialistů bylo za pustého řádění z továrny vyhnáno jen proto, že nechtěli přestoupit do organisace soc. demokratické. V Ružomberku na Slovensku byli takovým způsobem z továrny na lepenku vyštváni dělníci, kteří nechtěli se státi členy politické organisace soc. demokratické. V Marianských Horách vypuzeni byli dva horníci z jámy »Ignát« proto, že nechtěli do soc. demokratické organisace a hned na to 10 horníků stejným způsobem z dolu »Odra« v Přívoze. O obou případech uvědoměn byl pan ministr veřejných prací a žádán deputací z Mor. Ostravy o ochranu osobní svobody a politického přesvědčení pro všechno hornictvo, které nikdy nebylo a nebude jen soc. demokratického přesvědčení.

Postižení odvolali se k stížnostní komisi v Mor. Ostravě, která o případu na jámě »Odra« rozhodovala dne 24. září a rozhodla, jak zde doslovně uvádíme:

Čs. stížnostní komise

v Mor. Ostravě.

S. K. IV. 333-19.

Stížnostní komise IV. v Mor. Ostravě rozhodla dne 24. září 1919 žádost správy závodu jámy »Odry« Rak. hor. hut. spol., zastoupené závodním inž. Ludv. Petrákem o svolení k rozvázání pracovního poměru s dělníky:

na základě ústně provedeného přelíčení následovně:

S propuštěním žalovaných z práce se souhlasí, avšak jen s propuštěním proti jednoměsíční vypovědí, po kterouž dobu jest žalovaným poskytnouti dosavadních požitků. Souhlas se uděluje dle § 51. cís. nař ze dne 18. března 1917 čís. 123. Důvod ku propuštění bez výpovědi tu nestává, jelikož se žalovaní nijak ve smyslu § 202 horního zák. a služ. řádu neprovinili.

Jelikož však odpor většiny dělnictva závodů za ponechání žalovaných by mařil zdar práce, shledán tu podstatný důvod, alespoň za dodržení mimořádné prodloužené výpovědní lhůty pracovní poměr s žalovanými rozvázati. Dále buďtež hrazeny žalovaným směny do dnešního dne nepřipuštěním do práce zmeškané.

Stejné rozhodnutí vyneseno bylo i v případě prvém, tykajícím se vyštvaných na dole »Ignát«. A jak nás docházejí informace, soc. demokraté, posíleni tímto protizákonným stranictvím úřadů, chystají násilný postup i proti 60 horníkům čsl. socialistům na dole »Terezii« ve Slezské Ostravě. Na dole »Anna« v Rynholci u Kladna rovněž 5 z práce vyštvaných horníků očekává rozhodnutí o své existenci.

Čs. stížnostní komise v Mor. Ostravě jest občanským soudem, povolaným chrániti dělnictva jí podřízeného a zachovávati všechny zákony v naší republice platné. V předvolání k přelíčení na den 24. září 1919 do budovy okresního soudu v Mor. Ostravě konstatuje komise sama, že jde o »Zrušení pracovního poměru pro politické přesvědčení«, a v citovaném rozhodnutí potvrzuje, že proti uvedeným horníkům žádných jiných důvodů nebylo, protože se ničím neprovinili. Jejich propuštění z práce však bylo přece tímto úřadem schváleno.

Poněvadž všechny zde vylíčené zjevy, zejména však rozhodnutí stížnostní komise v Mor. Ostravě, jsou jasným dokladem, že v naší republice právo a zákon jsou násilím potlačovány a že toto násilí dostává dokonce i úředního schválení, táží se podepsaní:

1. Co hodlají interpelovaní učiniti, aby občanské svobody, zaručené dosud platnými základními zákony naší republiky, pro všechno občanstvo byly zaručeny a ochráněny od každého porušování a násilí?

2. Co hodlají učiniti co do protizákonného rozhodnutí Čs. stížnostní komise IV. v Mor. Ostravě, která násilné rušení občanských svobod schválila?

3. Jsou-li interpelovaní ochotni uvedené případy objektivně vyšetřiti, a vinníky kteří byli hlavními návodci k tomuto systému hrubého násilí, podle dosavadních zákonů, zejména podle § 98. trestního zákona dáti potrestati?

Podepsaní žádají, aby odpověď dána jim byla nejdéle do 8 dnů.