Stavební pozemky, ležící ladem v zastavěné
části obce, dosud nezastavěné nebo
sice zastavěné, avšak k účelům
obývacím řádně nezužitkované,
mohou stát, okres nebo obec po doby nynější
nouze o byty vyvlastniti pro stavby domů, jež mají
sloužiti k obývání nebo pro veřejné
potřeby.
Totéž právo náleží jim též,
pokud jde o závadné domy a jiné stavební
objekty, stran nichž vydal příslušný
stavební úřad zákaz jich užívati
nebo příkaz je sbourati.
Z vyvlastnění jsou vyňaty objekty, o kterých
vlastník prokáže, že jich nevyhnutelně
potřebuje pro svou vlastní živnost.
Vyvlastňovací řízení zavede
zemská politická správa, v jejímž
správním obvodu leží předmět
vyvlastnění, na návrh státní
správy, okresu nebo obce, jež své právo
podle tohoto zákona chce uplatniti.
Návrh musí obsahovati vedle přesného
označení předmětu vyvlastnění
i nástin projektované stavby a její účel.
Stavby obytných domů může podnikati
vyvlastňovatel sám nebo s pomocí všeobecně
prospěšných stavebních družstev.
Účelem řízení jest zjistiti
především oprávněnost nároku
podle §§ 1. a 2. tohoto zákona.
Za tou příčinou vykoná úřad
komisionální šetření za přítomnosti
všech zájemníků, načež -
pokud nedojde k dohodě - vydá, vyslechna nestranné
znalce, místních poměrů znalé,
vyvlastňovací nález; v něm se zároveň
podle dat, jež byly podkladem vyvlastňovacímu
řízení, a podle dobrého zdání
přizvaných úředních znalců
vytkne náhrada za vyvlastňovaný objekt, ač-li
se strany o ní samy neshodly. Určení ceny
nesmí však býti příčinou
odkladu pro vydání nálezu.
V nálezu budiž též vytčena přiměřená
lhůta, do které má se započíti
se stavbou, pro kterou pozemek se vyvlastňuje.
Za vyvlastněnou nemovitost náleží vlastníkům
náhrada, rovnající se obecné ceně.
Náklad na vyvlastňovací řízení
nese vyvlastňovatel.
Jakmile vejde vyvlastňovací nález v právní
moc a náhrada správním úřadem
určená i s náklady vyvlastnění
jest složena u soudu, může býti vyvlastněný
objekt převzat do držby a volné disposice vyvlastňovatele.
Nejsou-li strany spokojeny s výší náhrady,
stanovenou úřadem správním, určí
se náhrada soudním odhadem, jejž vykoná
na jejích žádost okresní soud, do jehož
obvodu místní působnosti vyvlastněný
objekt náleží.
Nebude-li ve lhůtě § 4. stanovené započato
se stavbou, pro níž vyvlastnění se stalo,
může býti vyvlastňovací nález
na žádost vyvlastňovaného zrušen
úřadem, který vydal nález. V tom případě
zůstává vyvlastněnému vyhrazeno
uplatniti náhradu škody v řádném
pořádku práva.
Ze závažných důvodů může
úřad, který vydal vyvlastňovací
nález, původní lhůtu přiměřeně
prodloužiti.
Vyvlastnění pozbude účinku, jestliže
vlastník vyvlastňovaného pozemku do doby,
než vyvlastňovací nález nabude právní
mocí, předloží náležitý
projekt zastavení vyvlastňovaného objektu
obytným stavením, se stavbou nejdéle do půl
roku započne a ji též dokončí
v přiměřené lhůtě, kterou
ustanoví vyvlastňovací úřad.
Lhůta může býti ze závažných
důvodů prodloužena.
Nestane-li se tak, může býti vyvlastnění
uplatněno podle původního nálezu,
při čemž jest vyloučeno, aby vyvlastňovaný
domáhal se přezkoumání náhrady
soudním odhadem.
Vyvlastňovaný pozbude v tomto případě
nároku na zrušení vyvlastnění
podle § 8.
Vyvlastňovací nález jest se všemi důsledky
tímto zákonem stanovenými účinný
proti všem právním nástupcům
expropriata.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení. Kdy pozbude platnosti, určí
se nařízením.
Vykonati zákon se ukládá ministerstvu vnitra
a spravedlnosti.
Návrh tento budiž odkázán právnímu
výboru, jenž má podati zprávu do
14 dnů.
Navržený zákon má býti dalším
speciálním zákonem pro výkon zásady
vyslovené § 365. vš. zákona občanského,
podle něhož každý občan, vyžaduje-li
toho blaho veřejné, jest povinen zřící
se i plného práva vlastnického za přiměřené
odškodné.
Účelem jeho jest zajistiti státu, okresu
a obcím pozemky pro stavby obytných domů
a jiné veřejné potřeby.
Především přichází tak
v úvahu opatření proti nynější
krisi bytové. Čeliti jí účelně
bránila namnoze příslušným korporacím
ta skutečnost, že nebylo tu k disposicí vhodných
pozemků stavebních.
Naopak leží mnohé stavební pozemky ladem
nebo nedostatečně využity (staré stodoly,
sýpky, skladiště atp.) v zastavěné
části města, kde jsou po ruce všechna
vedení (kanalisace, vodovod, úprava cest), která
jinde dnes jen s velkým nákladem mohou býti
zjednávána.
Pozemky takové zůstávají namnoze stavebně
nevyužity z důvodů spekulačních,
v každém případě však vedou
třeba i nepřímo k nepoměrnému
vzrůstu cen stavebních míst, jemuž musí
býti čeleno.
Ustanovení zákona jsou navržena tak, aby bylo
hájeno nejen zájmu veřejného, nýbrž
aby tu byla i přiměřená ochrana soukromého
vlastnictví, pokud dosažení účelu
zákonem sledovaného není na překážku;
při tom zabezpečují se - pokud možno
- obě strany proti eventuálním snad šikanám
i průtahům, jež by účel zákona
ohrozily.