Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Otázky, jejichž řešení páni tazatelé v této interpelaci se domáhají, jsou předmětem pečlivé pozornosti ministerstva, v jehož čele stojím. Rozhodnutí zásadní, zda-li a kdy přijde doba vhodná, aby obchod s hovězím dobytkem byl uvolněn, resp. aby zrušen byl monopol k výkupu jatečního dobytka, roku 1916 uděleny zvláštním zemským organisacím, nepatří však do přímé působnosti.

Jsem ovšem přesvědčen, že je nutno, aby co nejširší kruhy živnostenské nalezly při porážce jatečního dobytka a při výseku masa pro vojsko zaměstnání a výdělek.

Příčina, proč byla svěřena porážka dobytka pro vojenskou správu velkojateční společnosti v Praze (české i německé) spočívala v tom, že tímto koncentrováním porážky dobytka umožněna byla vojenské správě jednak kontrola, jednak dosaženo bylo fakticky nejvydatnější úspory při hospodaření masem a masitými výrobky, kterážto okolnost v době, kdy celková spotřeba masa a masných výrobků vystupňována byla a jest daleko nad nabídku, event. nad dodávkovou schopnost domácí živočišné výroby, padá nejvíce na váhu.

Aby bylo ve věci jasno, dovoluji si o organisaci velkojateční společnosti v Čechách podati informaci, které mi laskavě poskytl pan ministr zemědělství.

Německá velkojateční společnost v Praze založena byla kapitálem K 520.000, jenž jest rozvrstven mezi účastníky takto:

Česká velkojateční společnost v Praze založena byla kapitálem K 1,700.000, jehož rozvrstvení jest toto:

Tyto velkojateční společností provádějí porážky po většině místními řezníky a jenom v menším počtu míst ve vlastní režii, a to:

Česká velkojateční společnost poráží dobytek ve vlastní režii v 8 místech, v 26 místech pak obstarává porážení dobytka místními řezníky aneb místními společenstvy řezníkův a uzenářů.

Německá velkojateční společnost obstarává porážky dobytka ve vlastní režii ve 4 místech, místními organisacemi řeznickými ve 3 místech a místními řezníky v 39 místech.

Z toho jest vidno, že porážky dobytka pro veškeré posádky v Čechách prováděny jsou po přednosti místními řezníky, a to po většině řezníky kapitálově nejslabšími, tedy nejpotřebnějšími.

Z mé iniciativy svolána byla již před podáním dotazu, dne 12. května t. r. ministerstvem národní obrany anketa za účasti zástupců ministerstva pro zásobování lidu a zemědělství, zástupců české i německé velkojateční společnosti v Praze, nynějších smluvních dodavatelů masa pro vojsko a zástupců »Zemské jednoty společenstev řezníkův a uzenářů v Čechách«, jakožto představitele zájmů všech řeznických a uzenářských živnostníků v zemi tedy i »Družstva českých řezníků a uzenářů pro nákup a prodej v Praze«.

Výsledkem ankety bylo usnesení:

» Aby dodávku masa, hlavně pro vojsko, nebyla případnou změnou dodavatelův a dosavadního způsobu dodávání v dnešní pro nedostatek potřebného jatečního dobytka velice kritické době ohrožena, budiž ministerstvem zemědělství mezi oběma stranami zavedeno smířlivé jednání, jehož výsledkem by byla spoluúčast obou stran na dodávce masa vojsku, čímž by bylo dosaženo všestranné spokojenosti.«

Ministerstvo zemědělství vyslovilo k Zemské jednotě společenstev řezníků v Praze ochotu jednati i nadále o umožnění jejího vstupu do velkojateční společnosti, ovšem jednání toto vyžadovati bude ještě několika porad, aby ve věci dosaženo bylo shody.

K požadavku Zemské jednoty společenstev řezníků v Praze, aby jí totiž byla svěřena porážka dobytka pro veškeré posádky v Čechách, zaujímá ministerstvo zemědělství stanovisko, že jest toliko demonstrací kapitálově silných živnostníků proti velkojatečním společnostem, hlavně pokud jde o českou velkojateční společnost, na níž účastněno jest zásobovací družstvo řeznicko-uzenářských živností v Praze, jež representuje řeznickou organisaci kapitálově nejslabších živnostníků, která není členem Zemské jednoty společenstev řezníků a která stojí k této jednotě a jejímu vedení v oposici.

Správnost tohoto názoru podepřena jest tou okolností, že při vyjednávání vedeném referentem ministerstva zemědělství se Zemskou jednotou společenstev řezníků v Praze byl položen důraz na to, že jednota taková přistoupila by k české velkojateční společnosti jen tehdy, když vyloučeno by z ní bylo jmenované zásobovací družstvo řeznicko-uzenářských živností v Praze, které jest dnes jako jediná organisace živnostnická na velkojateční společnosti české kapitálově zúčastněna.

Hledě na stálou nutnost, co nejvíce šetřiti masem a masnými výrobky, není možno dosud ministerstvu zemědělství doporučiti, aby v zásobování vojska nastala změna, jelikož dosavadní způsob dává jak ministerstvu zemědělství, tak i ministerstvu národní obrany plnou záruku, že hospodaření s masem a masitými výrobky děje se co nejúčelněji a že při tomto způsobu zásobování vojska dosáhne se co největších úspor, kterých jest velice nutno v naší republice, v níž stav dobytka jest tou měrou zdecimován, že i nejnutnější kontingent, potřebný k úhradě vojenské i civilní spotřeby, vykupován býti může jenom s největšími obtížemi a se skutečnými hospodářskými ztrátami.

Pan ministr zemědělství jest zajisté ochoten, nalezne-li se možnost dohody mezi Zemskou jednotou společenstev řezníků a uzenářů v Praze a mezi velkojateční společností v okamžiku, kdy tomu budou poměry dovolovati, učiniti vše, aby požadavkům této jednoty bylo pokud možno největší měrou vyhověno.

Hledisko, s něhož bude věc v okruhu mé kompetence řešena, vytkl jsem hned na počátku odpovědi a s názorem pánů tazatelů se jistě shoduje.