Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919

Tisk 1631

Odpověď

ministra národní obrany na dotaz člena Národního shromáždění Nádvorníka a soudruhů (tisk č. 1327) o rozdělení drahotního přídavku mužstvu.

K citovanému dotazu odpovídám podle výsledku konaného šetření:

Pěší pluk čís. 93 byl v roce 1918 v Kyjevě v Ukrajině. U tohoto pluku měly se pak na rozkaz generála Spanocchiho vypláceti drahotní přídavky; pro muže K 5,-, poddůstojníka K 7,-, pro praporčíka K 10,-, pro důstojníka K 14,- na den. Rozkaz tento vydal generál Spanocchi na vlastní odpovědnost, aniž měl k tomu zmocnění, a to z toho důvodu, aby zachráněny byly erární peníze od eventuálního zabavení bolševiky. Ze jmenovaného pluku zůstal 2. polní prapor pod velením pplk. Göröga v Kyjevě, kdežto plukovní velitelství, technická setnina, 1. a 3. prapor byly oddirigovány na srbskou frontu. Po převratu vrátil se 2. prosince 1918 2. polní prapor do Hanušovic (Morava) a přivezl s sebou v pokladně K 1,325.747, t. j. peníze, které zbyly po vyplacení ukrajinských drahotních přídavků, vyplacených již v Kyjevě. Při chaosu, který při převratu nastal, usnesl se tak zv. »Soldatenrat« peníze tyto rozděliti na dva díly a tak dostal »Nationalrat« K 662.876,20 a »Národní výbor« K 662.871,20, obojí v Hanušovicích, Nationalrat odvezl peníze do Šumperku. Na to dostavovali se vojíni oddílů ze srbské fronty, kteří již před 1. říjnem 1918 Kyjev opustili, hromadně do Šumperka a žádali s vyhrůžkami, aby jim byly vyplaceny drahotní přídavky ukrajinské, na něž však, jak z dalšího patrno, nároku neměli. Správní komise býv. náhradního praporu pěšího pluku čís. 93 (účet. nadp. Salich) také výplatu drahotních přídavků povoliti nechtěla, jelikož bývalé ministerstvo války ve Vídni výnosem Sbt. 11. č. j. 29069 z 16. září 1918 výplatu teprve 1. říjnem 1919 schválilo. »Nationalrat«, jemuž tehdy předsedal Dr. Morgenstein, povolil však výplatu drahotního přídavku pro mužstvo, tak zv. »Sudetenlandu« a nařídil, aby pokladník Schönwalder potřebné částky vydával. V sedění »Nationalratu« dne 5. prosince 1918 upozornil však byv. ad utant, setník Kohout, že drahotní přídavky náležejí jen tomu mužstvu, které bylo ještě po 1. říjnu 1918 v Kyjevě. »Nationalrat« později za předsednictví Gustava Oberleithauera (praeses) vzhledem na demonstrativní chování vojínů přece přídavky příslušníkům pěšího pluku čís. 93 přiřkl. Toto usnesení bylo v denních listech i v šumperském »Grenzbotu« uveřejněno s vyzváním, aby se vojíni mající nárok hlásili v pěš. kasárnách v Šumperku. Výplata pak trvala až do obsazení Šumperku čs. vojskem, t. j. do 15. prosince 1918, a děla se před komisí, složenou z účetních poddůstojníků pododdílův a zástupců žadatelů. Setník Kohout měl při tom na starosti jen potvrzovati konsignace, zda ten, či onen vojín vůbec v Ukrajině byl.

Peníz K 662.876,20, který »Nationalrat« obdržel, byl tak rozdělen až na K 96.907,30 mezi vojíny většinou národnosti německé. Zbytek K 96,907,30 byl při příchodu čs. vojska v bance Union zabaven a do hlavní pokladny náhradního praporu čís. 93 v lednu 1919 vzat do příjmů. Peníz K 662.871,20, který obdržel Národní výbor, byl celý správně odveden do pokladny pěšího pluku čís. 54 v Olomouci, t. j. do státních peněz čs. republiky.

U náhradního praporu se žádné ukrajinské přídavky nevyplácely, neb jak již z předu podotčeno, bylo účet. nadp. Salichovi nařízení býv. c. k. ministerstva války známo. Jelikož výměrem býv. c. k. ministerstva války bylo povoleno vypláceti drahotní přídavky počínaje 1. říjnem 1918, bylo mužstvu, které v ten čas v Kyjevě bylo, od pododdílů vše vyplaceno, mužstvu pak 1. a 3. praporu, štábního odd. a technické setniny, jež před 1. říjnem 1918 Ukrajinu opustilo - oddirigováno byvše do Srbska - nepatří přídavek. Krátce shrnuto, bylo jakékoliv vyplácení ukrajinských drahotních přídavků v Šumperku neoprávněno a nařízeno také čs. zemskému velitelství v Brně pod č. j. 13062 z 23. března 1919, aby na mužstvu, jež si výplatu výhrůžkami vynutilo, byly, pokud jména podle výplatních listin zjistiti se dají, obdržené částky zpět vymáhány, což se také za součinnosti politických úřadů děje.

O nějakých zadržených (nevyplacených) ukrajinských přídavcích nemůže zde býti řeči, protože každý vojín, jenž po 1. říjnu v Kyjevě byl (jen takový měl nárok), také vše správně asi obdržel a není pochybnosti, že by se byl každý již tam o vyplacení hlásil.

Doufám proto, že toto vysvětlení pány tazatele zcela uspokojí.

V Praze 15. září 1919.

Ministr národní obrany:

V. Klofáč v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP