Odpovídaje na dotaz poslance Kadlčáka a druhů
ze 17. července 1919 dávám věděti
toto:
V obou případech, o nichž dotaz mluví,
šlo o učitele ustanovené ve službě
školní toliko výpomocně v zastoupení
učitelů mobilisovaných.
Podle platných ustanovení zákonných
(§ 126 osnovy zákona o učitelských platech
v Čechách z r. 1913, která nabyla působnosti
vynesením zemské školní rady v Praze
z 24. července 1918, č. II-A 3622-51614) jeví
se postup okresní školní rady úplně
správným, protože učitel výpomocný,
jsa povolán ke službě školní na
dobu potřeby, musí býti nevyhnutelně
po době této potřeby služby zproštěn,
může však býti - jako se stalo v obou
případech tuto jmenovaných - po prázdninách,
kdy se neučí znovu ve službě školní
ustanoven. Místo odměny za prázdniny dostane
při svém propuštění 20% příplatek
k substituční odměně, což rovná
se substituční odměně za dobu prázdninovou.
Protože však t. zv. paritní zákon ze dne
23. května 1919, č. 274. sb. z. a n. nebyl z důvodů
technických dodnes vykonán, dlužno postup okresní
školní rady označiti za shodný se zákonnými
ustanoveními. Připomínám, že
postup takový určen je zákonem školským
ze dne 27. ledna 1903 č. 16 z. z. a osnovou z r. 1913 všem
okresním školním radám v Čechách
a že tedy nejsou skutečně případy
tyto ojedinělé, nýbrž pravidelné
a také podle dosavadních ustanovení zákonných
správné.