K dotazu dovoluji si odpověděti tímto vysvětlením:
Po převratu, kdy sešli se důstojníci
bývalého rakouského sboru leteckého,
aby zorganisovali letecky sbor pro čs. republiku, ujal
se každý práce v oboru, v němž
pracoval v době války. V dotaze jmenovaný
praporčík Urban byl tehdy mezi důstojníky
jediný meteorolog a byl proto ihned pověřen
organisací meteorologické služby pro letecky
sbor. Když se hlásili důstojníci další
a jevila se potřeba jmenovati z nich velitele, bylo zjištěno,
že důstojníci, resp. jednoroční
dobrovolníci Češi měli vesměs
přibližně stejnou dobu služební
u meteorologických stanic vojenských. Bylo z nich
rozhodnuto pro praporčíka-inženýra Urbana,
který se mohl prokázati jediný z důstojníků
vysvědčením z meteorologie na vysoké
škole technické s prospěchem výborným,
byl v letech 1910/11 demonstrátorem při stolici
meteorologické na technice, zúčastnil se
činně kontrolních prací vědeckých
při vídeňské vojenské centrále
meteorologické a byl čtyři měsíce
před převratem přidělen pilotní
stanici v Praze. Z těchto důvodů, jež
osvědčují i jeho kvalifikaci, byly mu svěřeny
velení i organisace vojenské meteorologické
služby letecké.
První, co praporčík Urban podnikl, bylo,
že se obrátil se žádostí o poradu
na universitního profesora meteorologie, ředitele
meteorologického ústavu na Karlově a správce
meteorologické stanice na Petříně,
p. prof. St. Hanzlíka, tedy jistě činitele
nejkompetentnějšího. Navštívil
jej třikráte počátkem listopadu minulého
roku, vylíčil mu situaci i potřeby vojenské
meteorologie letecké se žádostí o pomoc
a součinnost institucí civilních. Než
pan profesor prohlásil, že není informován,
a projevil názor, aby vojenské potřeby v
tomto oboru si obstarávala vojenská správa
sama.
Co se týče p. Dra. Schneidera, přijel 27.
listopadu do Prahy na popud, inspirovaný právě
velitelem vojenské meteorologické služby, který
referoval p. prof. Nušlovi a továrníku Fričovi
jako odborníkům o výsledku vyjednávání
s p. prof. Hanzlíkem a navrhoval jim, aby p. Dr. Schneider
byl povolán do Prahy. K jejich výzvě skutečně
přijel a navštívil též leteckou
meteorologickou stanici v Klementinu, avšak již po třech
dnech se vrátil do Vídně, byv pověřen
ministerským presidiem likvidací všech vědeckých
ústavů ve Vídni a vrátil se až
v květnu.
Zařízení meteorologické služby
letecké nestrpělo však odkladu a po svrchu
uvedeném odmítnutí organisoval praporčík
Urban vojenskou službu samostatně. Ovšem výsledkem
této činnosti nebyl a také ani neměl
a nemohl býti nějaký centrální
ústav meteorologický, nýbrž pouze vojenská
letecká stanice meteorologická. K organisaci celé
české meteorologie jsou povoláni činitelé,
kteří jsou mimo ministerstvo mnou vedené.
Zda-li a jak tato organisace byla provedena, nepřísluší
mi pozorovati. Úkolu svého zhostil se praporčík
Urban podle nejlepších sil. Meteorologická
stanice leteckého sboru skutečně uvedena
byla rychle v život a zahájila práci; toho
důkazem uvádím: když přišel
z Paříže dotaz se žádostí
o meteorologické zprávy z Prahy, obrátil
se p. prof. Hanzlík na meteorologickou stanici leteckého
sboru a ta po dohodě s ním dotaz vyřídila
a od té doby zprávy do Paříže
zasílá.
Brala-li se snad organisace meteorologické služby
povšechně jinou cestou, než jak si povolaní
činitelé přáli, nelze proto činiti
výtek orgánům ministerstva národní
obrany. Na civilní meteorologickou stanici - tím
je asi v dotaze míněn meteorologický ústav
české university na Karlově - nemohla činnost
meteorologické stanice letecké míti vlivů
rušivých, neboť obě instituce nebyly pohříchu
v pražádném spojení.
Meteorologická stanice letecká, jak již řečeno,
necítila se kompetentní organisovati veškerou
službu meteorologickou a dávala si pouze zasílati
zprávy, pro letectví důležité,
stanicemi, jež telegrafovaly. Výzva na tyto stanice
- skoncentrováno 20 stanic - nebyla nikdy anonymní,
nýbrž byla podepsána a opatřena číslem
jednacím. Jak v dotaze správně uvedeno, meteorologická
pozorování na civilních stanicích
buď vůbec nehonorovanými, aneb jen nepatrně
honorovanými inteligenty jsou obtížnou a odpovědnou
službou, uvažujeme-li i o službě noční
a permanentní, i navrhuje proto meteorologická stanice
letecká, aby tato místa, pokud jsou pro vojenskou
leteckou meteorologii důležita, byla obsazena vycvičenými
k tomu invalidy. Co se toho týče, bylo psáno
vždy s největší zdvořilostí
a dotčené kopie mohou býti předloženy.
Že meteorologická stanice leteckého sboru převzala
veškerá práva a povinnosti meteorologického
ústavu ve Vídni a Budapešti, oznámeno
bylo stanicím v Opavě, Milešovice, Oravském
Podzámku, Přerově, Košicích,
Německém Brodu. Samozřejmě se to vztahovalo
pouze na stanice s nimiž meteorologická stanice letecká
byla ve spojení, kterých potřebovala. A pokud
se stanice meteorologické na meteorologickou stanici leteckého
sboru obrátily stran přídělu materiálu
a pod., bylo jim vyhověno podle možnosti. Stran peněžitých
odměn, které byly jednotlivým stanicím
vypláceny, je jednání v chodu. Z uvedeného
jeví se býti zcela přirozeným, že
ze stanic v zemích koruny české pouze 13
zasílá svá pozorování (nikoliv
9) letecké stanici meteorologické v Praze. Co se
s pozorováním ostatních stanic děje,
o tom mohl by podati zprávu snad meteorologicky ústav
universitní, do jehož kompetence civilní meteorologie
spadá, a který ji zajisté po převratu
organisoval.
Jako v každém odvětví, i zde použito
starých šablon rakouských, spěšně
do češtiny přeložených (pouze litografie)
a vytčené chyby jsou rázu docela podružného.
Letecká stanice meteorologická bude po vděčna,
až se jí dostane oficiálních tiskopisů.
Pokládala za svou povinnost v přechodné době
opatřiti aspoň, byť i neúplně
vyhovující prozatímní tiskopisy české
pro službu. Existence dosavadní sítě
bouřek je stanici známa, ale u těchto stanic
zavedená hlášení písemná
nemají pro svou zdlouhavost pro letectví praktické
ceny, nebylo na ni reflektováno a k nutné organisaci
bouřkových pozorovacích stanic bude přikročeno
při úpravě vlastní sítě
telefonní a telegrafní pro službu meteorologickou.
Doufám tedy, je nyní zcela jasno, že v rámci
ministerstva národní obrany nefunguje meteorologická
centrála, nýbrž pouze meteorologická
stanice leteckého sboru. Za upozornění stran
oprav tlakoměrů vzdávám povinný
dík a byly již vyžádány tyto opravy,
jakož i přepočítací tabulky na
hladinu moře. Podobná nedopatření
stávají se i jiným uznaným pracovníkům.
Byl jsem si vědom nedostatečnosti dosavadní
vojenské organisace meteorologické a proto jsem
schválil vyslání praporčíka
Urbana do Francie ke studiu vojenské meteorologie. Ve Francii
je meteorologie totiž rozdělena na vojenskou, civilní
a službu námořní. Není u nás
z vojenských kruhů šířen žádny
jiný názor, než aby ta část,
která je důležitá pro vojsko, byla v
rukou vojenských pro neodvislost a bezvadné fungování
permanentní služby i noční následkem
vojenské discipliny personálu pozorovatelského.
Praporčík Urban byl pověřen studiem
vojenské meteorologie a proto nevstoupil ve styk s civilní
službou. Kdyby poměry ve Francii byly dovolily, byl
by i civilní meteorologickou službu již ze zájmu
o věc navštívil, bohužel, nebylo mu možno
tento úmysl uskutečniti. Proto navštívil
vedle nejnutnějších zařízení
pouze meteorologickou observatoř pařížskou,
kde pracovával náš hrdina gen. Dr. Štefánik
a odborné závody s přístroji a potřebami
pro službu meteorologickou : Richard, Thuneltot, Pellin,
Naudet.
Stanice naše nevznáší dosud nároku
na název »po francouzském vzoru řízený
a vedený ústav», avšak musím důraz
položiti na to, že nikterak nás nediskretuje
před cizinou. Naopak klíč vojenské
meteorologické služby francouzské z 1. května
t. r. odstavec C uvádí, že Madrid a Praha jsou
první stanice, pracující pravidelně
pro mezinárodní službu. Meteorologická
stanice leteckého sboru bude po zřízení
projektovaných čs. ústavů pro meteorologii
a hydrologii, jakož i jejich ústředí
samozřejmě pracovati v nejužší
součinnosti se jmenovanými ústavy. Že
doposud pracovala více samostatně, není její
vinou. Budoucí definitivní ústav ústřední
převezme s leteckou meteorologickou stanicí síť
20 stanic, které jsou organisovány v poměru
k daným prostředkům a silám zcela
uspokojivě. Ostatní stanice civilní převzme,
pakliže se o ně dosud nikdo nestaral, v tom stavu,
v jakém je býv. Rakousko zanechalo.
K odstavci dotazu, který se zmiňuje o observatoři
ve Staré Ďale na Slovensku, podal mi pan ministr zemědělství
toto vysvětlení:
Meteorologická observatoř ve Staré Ďale
na Slovensku byla obsazena vojensky za vedení praporčíka
inž. agr. Urbana. V Uhrách podléhají
ústavy meteorologické ministerstvu orbv a proto
navrátivší se praporčík Urban
hlásil potřebu, opatřiti registrační
pásky pro samozapisující přístroje
na této stanici ministerstvu zemědělství.
Jelikož praporčík Urban byl delegován
ministrem národní obrany k úkolům
vojenské meteorologie do Paříže a jedině
tam bylo možno dostati pásky registrační,
byl mu nákup v Paříži svěřen
a dožádán, aby při této příležitosti
opatřil vzorky různých přístrojů
meteorologických v Paříží pro
výzkumné ústavy zemědělské,
ježto pravděpodobně i v budoucnosti budeme
nuceni z Paříže přístroje ty
si opatřovati. Nyní naskytla se příležitost,
abychom nákupem vzorků aviatickou expedicí
opatřili si názor o vyráběných
tam přístrojích a jejich ceně.
K tomu účelu povolena byla záloha 3000 K,
jež dodatečně bude vyúčtována.
Ministerstvo zemědělství mělo při
tom zcela věcný zájem a ne zájem osobní.
Tím vyčerpal jsem podstatně veškerou
látku v dotaze uvedenou. Mohu ubezpečiti pány
tazatele, že práce letecké stanice meteorologické
za řízení praporčíka Urbana
jsou prováděny v duchu vojenských potřeb
čs. leteckého sboru, což vysvítá
z toho, že u jeho představeného, velitele technické
správy leteckého sboru, nebyly dodnes podány
stížnosti proti způsobu vykonávání
povětrnostní služby.
O více v daném případě nejde.
Jest tudíž praporčík inž. Urban
se zřetelem na svou kvalifikaci odbornou i prakticky osvědčenou
zcela na svém místě.
Na základě usnesení meziministerské
konference 10. května a 9. července 1919, pánům
interesentům jistě známého, bude
při ministerstvu národní obrany vybudován
ústav pro užitou aerologii či vojenskou službu
meteorologickou. Civilní služba bude representována
»ústavem pro vědecké bádání
a prognosu« při ministerstvu školství.
Samozřejmě budou jí dány došlé
nás zprávy zdejší i cizí k disposici.
K poslednímu odstavci dotazu poznamenávám
ještě, že citovaný v něm akt vyřídila
meteorologická letecká stanice více než
měsíc před podáním dotazu,
dne 13. května pod č. j. 245, načež
odeslán byl technickým odborem č. 23.303-IV-3
vrchnímu vojenskému velitelství čs.
vojsk, aby jej posoudilo. Když byl podán dotaz, nařídil
jsem věc urychleně vyříditi. Doufám,
že odpověď tato pány tazatele uspokojí.