Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919

Tisk 1626

Odpověď

ministra pro zásobování lidu na dotaz členů Národního shromáždění Otmara Hrejsy, J. Měchury a společníků (tisk čís. 1431) o rekvisicích dobytka v politických okresích holešovském a kyjovském na Moravě.

Úřední šetření o případech v dotaze uvedených podává tento výsledek:

1. Karel Ambrož, majetník usedlosti ve výměře 130 měr v Žopích, spolumajetník dvou cihelen a mlýna a mimo to též správce obecné školy v Žopích, jenž má pro obdělávání hospodářství dva páry koní k disposicí, byl nucen v měsíci červnu 1919 předvésti do Holešova na dodávku jednoho ze svých dvou volů.

Dodávka tohoto vola byla určena starostou obce. Poněvadž majetník podal námitky, byl vůl na rozkaz státního zvěrolékaře po dva dny ponechán na městské porážce a majetník vyzván, aby vola po případě za jiný kus vyměnil. Teprve když výzvě této nebylo nijak vyhověno, byl vůl pro potřebu v městě konečně zabit.

Vůl tento býval po dlouhou dobu chromý, netahal a podle výpovědi hospodáře, zaměstnaného u Karla Ambrože, se vůbec dále k tahu nehodil. Proto bylo dobytče již v měsíci lednu t. r. hospodářskou radou v Dobroticích pro dodávku určeno, ale řečený majetník nevyhověl, ba naopak podle úředního udání veškeré chování a neochota Karla Ambrože proti státu vzbuzovaly pohoršení, nekázeň a nedůvěru u ostatních méně uvědomělých občanů k určeným dodávkám dobytka a také podle pravdy zdráhali se jiní občané předvésti dobytek, dokud Karel Ambrož nebude přinucen odevzdati chromého, neužitečného vola.

Případ tento stal se v celém okresu známým a aby vážnost úřadu netrpěla a další dodávky mohly se nerušeně dále konati, trvala okresní komise pro opatřování dobytka v Holešově na určené dodávce.

Zbylý jeho druhý vůl není rovněž schopný k tahu pro nepřirozenou již tučnost (váží as 10 metrických centů) a jedině z tohoto důvodu obávají se chovatelé tak těžkého vola zakoupiti.

O používání volů k tahu, jakož i o častých rekvisicích dobytka u jmenovaného stěžovatele nemůže býti řeči, neboť jak z vylíčeného jasno, volů těch nemohl k tahu vůbec upotřebiti a od měsíce června 1917, kdy odvedl jednu jalovici, až do měsíce června 1919, kdy mu byl odňat onen vůl, nepřispěl vzpomenutý mnohonásobný majetník usedlosti ničím k dodávkám dobytka, co zatím jíní opravdu chudáci odváděli 2 až 4 kusy dobytka ročně.

2. Jan Kohn, rolník v Lípě čís. 57, chová na své usedlosti dva koně, dvě krávy a jedno tele. Doposud na celém okrese nebylo případu, aby vůbec někomu byla násilím odňata kráva, když chovatel sám nabízel náhradu, a také i v tomto případě nebyla odvedena kráva, nýbrž vzata jalovice.

Vojenská asistence neurčuje chovatelům, který kus mají dodati, jest jí však podle vydaných ustanovení používáno jako účelné podpory k řádnému provádění rekvisice dobytka a jest před odchodem na určená jí místa o svých povinnostech vždy zvlášť ještě poučována. Ostatně i kdyby vojenská asistence na dodání dobytka proti ustanovení o své ujmě trvala, jak v dotaze uvedeno, má každý chovatel vždy dosti času, obrátiti se se stížností přímo na okresní politickou správu, aby zjednala nápravu.

Obec Lípa však počítá se podle výsledku šetření k oněm obcím, které velmi špatně dobytek dodávají, podle udání jej skrývají a každoročně mnoho kusů dobytka podloudně do Zlína řezníkům prodávají.

3. Karel Polepil, mlynář v Želechovicích chová doposud 4 krávy, 3 jalovice, 2 klisny a 2 hříbata. Podle výsledku šetření obce prodal mimo to bez úředního povolení 2 kusy dobytka a k lokálním dodávkám skoro ničím nepřispěl, takže jednání jmenovaného mlynáře působí roztrpčení u ostatního obyvatelstva, které pak rovněž nechce vyhověti určeným dodávkám.

Polepil pokoušel se podplatiti vyslanou vojenskou asistenci a předvedl teprve z na řízení 1 jalovičku v živé váze 150 kg dne 24. července t. r. do Vizovic. Pokud se týká podloudného prodávání dobytka, platí o této obci to, co již v bodě 2. bylo vzpomenuto, rovněž i pokud se týká domnělého násilného odnímání stelného a chovného dobytka.

Jak šetřením zjištěno, nelze tedy v těchto případech nejen mluviti o přílišné tvrdosti pří rekvisicích dobytka, nýbrž nelze se i ubrániti dojmu, že nedostatek dobré vůle, přispěti ke zmírnění všeobecné vyživovací tísně, a částečně i snaha mimorekvisičním prodejem dobytka dosíci výhodnějšího zpeněžení vedla v těchto případech k neoprávněným steskům chovatelů proti úřednímu nařízení o dodávce dobytka.

V okresu kyjovském se podle vyšetření případy protizákonné rekvisice nestaly a ani dotaz v té příčině neuvádí určitých případů.

Pokud se týká zvláštního zřetele na okresy, začátkem července t. r. povodní postižené, obdržela zemská správa politická v Brně pokyn, aby se v dotčených okresech hledělo při rekvisicích na způsobené škody a aby okresní politické správy šetřily obcí povodní poškozených a zvláště jednotlivců, kteří utrpěli škodu.

V Praze dne 15. září 1919.

Dr. Heidler v. r.,

ministr obchodu, průmyslu a živností,

za nepřítomného ministra pro zásobování

lidu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP