Na dotaz člena Národního shromáždění
Dra Ant. Hajna a soudruhů ze dne 17. července 1919
o statistice volby do obcí mám čest odpověděti
toto:
Vzhledem k nutnosti, aby výsledky prvních voleb
obecních byly včas zachyceny a státním
úřadem statistickým zpracovány, rozeslalo
ministerstvo vnitra výnosem ze dne 4. června 1919,
čís. 20.907 všem okresním správám
politickým a magistrátům v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku tištěné formuláře
s rozkazem, aby tyto formuláře vyplnily a státnímu
úřadu statistickému předložily.
Běží tu o statistiku podrobnou, zjišťující
veškeré důležité momenty výkonu
práva volebního, jež bude statistickým
úřadem vědecky zpracována.
Poněvadž však zpracování tak obsáhlého
materiálu nebylo z důvodů fysických,
hlavně pro nedostatek personálu i místností
u statistického úřadu v krátké
době možno a poněvadž s druhé strany
veřejnost v denním tisku důrazně naléhala,
aby výsledky voleb co nejdříve byly uveřejněny,
nařídilo ministerstvo vnitra podřízeným
úřadům, aby odděleně od svrchu
uvedené akce, avšak podle týchž získaných
dat předložily sem bez od kladu výkazy o výsledku
voleb, pokud byly na den 15. června 1919 rozepsány.
Účelem této k rychlému informování
veřejnosti zahájené akce bylo seznati vůli
projevenou občanstvem při volbách ve svrchu
řečenou dobu rozepsaných, jež patrna
jest z hlasování pro tu neb onu stranu.
Výsledek této akce dalo pak ministerstvo vnitra
dne 5. července t. r. časopisům k disposici.
Směrodatný pro tuto statistiku byl jedině
projev vůle voličů, patrný z označení
skupiny volební (strany) na kandidátních
listinách. Není správná námitka,
že ministerstvo vnitra rozdělilo počet odevzdaných
hlasů pouze podle politických stran, neboť
ministerstvo vnitra přidělilo hlasy stranám
ať politickým ať nepolitickým jedině
a pouze podle označení na kandidátních
listinách, přísně dbajíc toho,
aby snad hlasy, připadlé podle označení
kandidátek stranám více méně
příbuzným, nebyly slučovány.
Tím se také vysvětluje rubrika "Soustředěné
české strany ve smíšeném území"
a rubrika "Různé místní skupiny".
Neboť v prvém případě zněl
projev volební vůle pouze pro českou stranu
nehledě na politickou příslušnost voličů
a nemohly tyto hlasy tudíž žádné
organisované straně býti přiznány.
V druhém případě jde o strany čistě
lokální, které mají význam
pouze pro místa volební.
Při této statistice hledělo se též
na projev vůle voličů v těch případech,
ve kterých volba odpadla proto, že přihlášena
byla jen jedna kandidátní listina nebo, že
několika skupinám dohromady navrženo bylo pouze
tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva
má býti voleno.
I v těchto případech rozhodné bylo
pouze označení volebních skupin na kandidátkách
a podle toho zjištěn byl i počet hlasů
vzhledem k tomu, že tu nebylo jiných kandidátních
listin a tedy i voličů za nimi stojících.
Ministerstvo vnitra, zjišťujíc pouze skutečně
vykonaný projev volební vůle, nemohlo ovšem
přihlížeti k okolnostem, že v té
které obci byli přívrženci i jiných
stran, kteří však žádné
vlastní kandidátní listiny nepřihlásili
a buď vůbec nevolili nebo volili pro kandidátku
strany jiné. V takových případech
běží jen o vlastní opominutí
té které strany, z něhož pro statistiku
nelze odvozovati žádných důsledků.
Že obecní volby nebyly provedeny současně
v oblasti celé republiky československé,
bylo všeobecně známo. Zvláště,
pokud jde o Slovensko, bylo již zákonem samým
stanoveno, že volební řád nabývá
tam platnosti teprve dnem 31. prosince 1920. Jest proto přirozeno,
že z vyhlášeného výsledku voleb
nemohou býti vyvozovány důsledky národnostní
vzhledem k území celé republiky. Že
ani volby v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
nekonaly se ve všech obcích, bylo v uveřejněném
výsledku voleb výslovně konstatováno.
Volby nekonaly se v okresích bílském, fryštátském
a těšínském ve Slezsku z důvodů
politických vzhledem k mírovému jednání
o Těšínsko. V některých obcích,
o nichž bylo v proudu úřední jednání
o sloučení, rozloučení částí
obce nebo změnu hranic, musily býti volby odloženy
vzhledem k ustanovení § 23. novely k obecním
zřízení. Počet těchto obcí
jest poměrně dosti nepatrný.
Vzhledem k petitu dotazu dovolují si podotknouti, že
materiál státním úřadem statistickým
zpracovaný bude ovšem veřejnosti oznámen.
Vzhledem k tomu pokládá ministerstvo vnitra dosazení
zvláštního výboru (komise) k zpracování
tohoto statistického materiálu za bezúčelné.
Veřejnost měla zájem na výsledku voleb
netoliko v obcích českých, nýbrž
i v obcích smíšených a obcích
převážně německých a bylo
proto nutno uveřejniti i výsledek voleb v těchto
obcích uvedením hlasů, jež připadly
stranám německým. Důsledky rázu
poměru národnosti v republice se z těchto
dat ovšem, jak již svrchu uvedeno bylo, vyvozovati nemohou.
Všeobecné sčítání lidu
provedeno bude v termínu zákonem stanoveném,
totiž dne 21. prosince 1920.
Výsledek voleb obecních, který jest podkladem
dotazu, nebyl vzat za základ volebního řádu
a volebních okresů pro volby do Národního
shromáždění.