Č. T. K. zavdala za krátkou dobu své činnosti
příčinu k vážným a četným
výtkám. Nechceme se zmiňovat o očividném
stranictví, které se jevilo ve způsobu jejího
referování, ale nemůžeme pomlčeti
o lehkovážnosti, se kterou rozšiřovala
zprávy buď očividně nesprávné,
nebo toho druhu, že republice mohla vzejíti z jejich
šíření vážná škoda
při řešení nejdůležitějších
a životních našich problémů.
Tážeme se tudíž ministra vnitra:
1. hodlá-li přikročiti k reorganisaci Č.
T. K.?
2. zadá-li však vláda tiskovou kancelář
soukromníkovi, jaká opatření učinila,
aby v tom případě hájeno bylo zájmu
republiky?