K citovanému dotazu kladu si za čest oznámiti:
Obtížná situace ministerstva národní
obrany v otázce ubytovací byla objasněna
již v několika mých odpovědech na dotazy
pánů členů Národního
shromáždění a dovoluji si poukázati
povšechně na tisky č. 721 a 1145.
Že orgány ministerstva mnou řízeného
se snaží v mezích platných ustanovení
zákonných a cestou zcela korektní pomáhat
ubytovací tísni, je zcela přirozeno a zejména
nelze se diviti, že věnovaly pozornost i budově
arcibiskupského gymnasia v Bubenči, jež po
celou dobu války byla ušetřena všeho vojenského
nebo nemocničního ubytování, čímž
sotva který jiný středoškolský
ústav v Praze se může pochlubiti.
Poněvadž podle nového zákona z 11. června
1919, o zabírání budov a jejich částí
pro účely veřejné správy, č.
322 sb. z. a n., jest § 13. dána příslušnost
ministerstva veřejných prací, obrátilo
se ministerstvo národní obrany dopisem č.
1240/VIII.-3 ze dne 4. července 1919 na toto ministerstvo
se žádostí, aby podle citovaného zákona
byly zabrány pro vojenské účely některé
objekty, a navrhlo případné zabrání
části arcibiskupského gymnasia k umístění
odborné účtárny ministerské.
Tento postup zajisté nelze nazvati obtěžováním.
Jelikož však příslušný odbor
ministerstva byl si vědom, že řízení
podle citovaného zákona bude vyžadovati delší
doby, kdežto potřeba nových místností
byla naléhavá, obrátil se na kuratorium ústavu
v dotaze citovaným dopisem z 10. července,
v němž nejslušnější formou
žádalo ministerstvo, aniž tím nějak
předbíhalo řízení pro eventuální
zabrání budovy gymnasijní, o dobrovolné
přenechání asi pěti učebných
síní a tří menších pokojů
za náhradu, stanovenou pozdější dohodou.
V dopise byl důraz položen na provisornost, - na dobu
prázdnin, - i dobrovolnost tohoto opatření,
jež ponecháno bylo zcela rozhodnutí kuratoria,
na něž nebyl činěn pražádný
nátlak, ani ne apelem na vlastenecké cítění,
jež touto ochotou národní obraně prokázanou
by se mohlo účinně projeviti.
Že rozhodnutí žádáno bylo co nejrychleji,
jest jistě zcela přirozeno.
Ani zde nepředpojatý posuzovatel neshledá
jistě obtěžování. Ministerstvo
národní obrany snahou, opatřiti nezbytné
místnosti pro vojsko a vojenské úřady,
plní pouze zákonnou povinnost a může
předpokládati, že vyjde mu v této věci
vstříc každý upřímný
republikán co nejochotněji.
Že ministerstvo národní obrany žádá
o zabavení gymnasijní budovy, o němž
rozhoduje, jak svrchu řečeno, ministerstvo veřejných
prací, bylo již v tomto dopise naznačeno.
Zemská správa politická jakožto orgán
ministerstva veřejných prací též
skutečně dne 15. července po komisionální
prohlídce zajistila až do rozhodnutí ministerstva
veřejných prací budovu pro účele
národní obrany, což výslovně
ujednáno v protokolu s rektorem ústavu. O definitivním
zabrání rozhoduje kompetentní ministerstvo
veřejných prací, jež jistě uvažuje
spravedlivě důvody všech interesentů.
Podotýkám pouze, že na meziministerské
poradě, konané při ministerstvu veřejných
prací, bylo zabrání této budovy jednohlasně
doporučeno a zejména ministerstvo školství
a národní osvěty, v tomto případě
jistě nejpovolanější ochránce,
nehodlá proti zabrání ústavu protestovati.
Je tedy zřejmo, že nelze mluviti vůbec o stálém
obtěžování klášterních
škol a ústavů orgány ministerstva národní
obrany.