Zasedání Národního shromáždění československého r.1919.

Tisk 1585.

Návrh

člena Národního shromáždění V. Stoupala a Soudruhů, aby byly zrušeny pachtovní smlouvy, jež se týkají obecních pozemků ve výměře, přesahující

10 ha.

Zákonem o záboru velkého majetku pozemkového zůstaly nedotčeny velkostatky obecní, které namnoze leží právě v krajinách, kde je největší hlad po půdě. Tyto velkostatky jsou až na nepatrné výjimky propachtovány v celku, a to na Moravě hlavně proto, že dřívější německé správy měst nechtěly drobnému českému lidu půdy dopřáti. Jsou to na př. rozsáhlé velkostatky města Olomouce, které v rozsahu několika tisíc hektarů propachtovány byly německou správou města společnosti bratří Mayů, kteří mají v pachtu i velkostatek města Uherského Hradiště. Pozemky města Kyjova má kelčanský cukrovar a také pozemky města Brna jsou v celku pronajaty. Nájemní smlouva města Olomouce platí až do roku 1931. Bratří Mayové mají na Moravě v pachtu mnoho velkostatků, jak obecních, tak i církevních i jiných. Na těchto velkostatcích poklesla náhle těžba cukrovky letošního roku tou měrou, že nemůže ničím býti zdůvodněna, až tudíž odpadá i důvod, ze hledě na cukrovary této společnosti, nutno pacht města Olomouce i Uherského Hradiště ponechati v platnosti. - Zdá se dokonce, že příčinu poklesu produkce cukrovky na dvorech Mayových na Moravě nutno hledati jen v tom, že už nejsme v Rakousku, nýbrž v Československé republice.

Vzhledem k tomu všemu není jistě příčin, proč by na úkor drobného českého lidu, jemuž bratří Mayové v posledních 10tiletích vyrvali kdekterý kousek pachtované půdy obecní, církevní i velkostatkářské, nájem řečených velkostatků měl býti chráněn a ponechán v platnosti i v době, kdy republika provádí ve prospěch drobného lidu pronikavou politiku pozemkovou.

Z těchto důvodů navrhují podepsaní:

Národní shromáždění, račiž schváliti tento zákon:

§ 1.

Pachtovní smlouvy, pokud každá z nich týká se pozemků obecních, okresních, zemských a veřejných fondů ve výměře přesahující 10 ha, se zrušují.

§ 2.

Vlastníkům přísluší právo stanoviti den převzetí nejpozději 30. listopadu 1920. Jednotlivé parcely lze přejímati postupně, zásadně však po provedené sklizni.

§ 3.

Pachtýřům přísluší přiměřená náhrada za investice (na př. stavby, meliorace, regulace, hnojení atd.). Nedohodnou-li se strany o výši této náhrady, rozhodne po vyslechnutí znalců okresní soud, v jehož obvodu pozemek leží.

§ 4.

Pozemky tyto buďtež dražbou propachtovány místním bezzemkům a malorolníkům (pokud nemají přes 8 ha vlastní půdy) po částech, jejichž výměra nepřesahuje 2 ha.

Místními bezzemky a malorolníky rozumějí se ti, kteří bydlí v místní obci nebo jejichž usedlost není od pozemku vzdálenější 6ti km. Zásadně nesmí z nich nikdo z účasti na dražbě býti vylučován. Není-li takových uchazečů, pachtují se pozemky veřejnou dražbou. - Tento paragraf týká se pozemků okresních, zemských a pozemků ve vlastnictví veřejných fondů. O zužitkování pozemků obecních platí § 9. zákona ze dne 17. července 1919, č. 421 sb. zák. a nař.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Návrh tento budiž přikázán výboru pro pozemkovou reformu.

V Praze dne 18. září 1919.

V. Stoupal,

Hübner, Hucl, J. Smrtka, Ing. J. Botto, Dr. Hálek, J. Malypetr, Dr. Černý, Sáblík, Miloš Vojta, A. Chlebounová, L. Zatloukalová-Coufalová, Jos. Špaček, Dr. Velich, Donát, Slavík A., Stodola, A. Prokůpek, Bradáč, Marcha, Vraný.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP