Zákonem ze dne 16. dubna 1919, sb. z. a n. č. 215
o zabrání velkého majetku pozemkového
bylo zahájeno veliké dílo pozemkové
reformy v republice československé. § 1. tohoto
zákona výslovně stanoví: Aby byla
provedena úprava pozemkového vlastnictví,
zabírá se státem veliký majetek
pozemkový, ležící v území
československé republiky, v to čítajíc
veliký majetek vázaný. Z ducha a průběhu
celého jednání o tomto zákoně
lze pak dokázati, že úpravou pozemkového
vlastnictví dlužno rozuměti odnětí
velikého majetku pozemkového z rukou dosavadních
kapitalistických držitelův a učiniti
jej přístupným hospodářské
činnosti pracujícího lidu venkovského
v takové formě, jak toho vyžaduji životní
zájmy všeho obyvatelstva a státu. Protože
pak nutná pružnost hospodářského
života nedovoluje, aby byl prostě vydán striktní
zákaz, že ze zabraného majetku nesmí
býti vůbec nic zcizeno ani na jeho podstatě
cokoliv změněno, ale na druhé straně
jest třeba opatření, aby tento majetek nevymkl
se záboru různými machinacemi, stanoví
§ 7. cit. zákona: Zcizení, pronájem
zabraného majetku, jeho zavazení a dělení
vyžaduje úředního souhlasu, a nemá
bez něho proti státu právních následků.
Samozřejmým předpokladem tohoto ustanovení
jest, že úředního souhlasu nedostane
se žádnému právnímu jednání,
jehož tendencí by bylo ohroziti nebo obejíti
zamýšlenou úpravu pozemkového vlastnictví.
Přes tato opatření dějí se
pokusy, aby zákon záborový byl zbaven účinnosti.
Majetníci velkostatků uzavírají kupní
smlouvy, jimiž drobí svůj majetek, a snaží
se takto udržeti dosavadní soustavu, která
zákonem má býti odstraněna.
Majetník panství nalžovského, dr. Jindř.
Taaffe, prodal části tohoto panství, a to
dvory Kolínec, Tedružice a Sedlečko, ve výměře
asi 500 ha plzeňskému řezníku Fleischmannovi
a řediteli dobříšského panství
Drapperovi za cenu 1,800.000 K a jedná o prodej dalších
částí tohoto panství.
Obyvatelstvo v obvodu tohoto panství je tímto prodejem
nejvýš pobouřeno, protože tím jest
ohrožen jeho nárok na získání
půdy podle záborového zákona. Pobouření
toto zvyšováno jest ještě tím,
že ve dvorech jsou již prováděna opatření,
aby byly tyto transakce uskutečněny.
Podobné zprávy docházejí i z jiných
velkostatků, takže jest odůvodněna domněnka,
že nejde tu o nahodilé, ojedinělé případy,
nýbrž o hromadné a přímo soustavné
pokusy o zmar pozemkové reformy.
Proto táží se podepsaní:
1. Jest pan ministr zemědělství informován
o těchto čachrech, kterými má býti
zachován kapitalistický způsob hospodaření
na pozemkovém majetku, který po záborovém
zákoně nutno pokládati především
za majetek národní?
2. Jest pan ministr zemědělství ochoten,
aby byl uklidněn pracující lid venkovský,
veřejně prohlásiti, že tyto pokusy o
zmar pozemkové reformy za žádných okolností
nedosáhnou úředního souhlasu, bez
něhož zůstanou právně neúčinnými?
3. jest pan ministr zemědělství ochoten podati
Národnímu shromáždění
zprávu o všech případech, v nichž
podle § 7. záborového zákona vláda
dala svůj úřední souhlas k právním
či faktickým změnám na zabraném
majetku pozemkovém, aneb v nichž o takový souhlas
byla podána žádost?
4. jest pan ministr zemědělství ochoten uvaliti
nucenou správu státní na panství nalžovské
a všechny velkostatky, kde jeví se nebezpečí,
že by zákon záborový byl zmařen?