Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1572.

Dotaz

členů Národního shromáždění Františka Biňovce, Ludvíka Pika a soudruhů na pana ministra zemědělství o maření pozemkové reformy prodejem jednotlivých částí zabraných velkostatků.

Zákonem ze dne 16. dubna 1919, sb. z. a n. č. 215 o zabrání velkého majetku pozemkového bylo zahájeno veliké dílo pozemkové reformy v republice československé. § 1. tohoto zákona výslovně stanoví: Aby byla provedena úprava pozemkového vlastnictví, zabírá se státem veliký majetek pozemkový, ležící v území československé republiky, v to čítajíc veliký majetek vázaný. Z ducha a průběhu celého jednání o tomto zákoně lze pak dokázati, že úpravou pozemkového vlastnictví dlužno rozuměti odnětí velikého majetku pozemkového z rukou dosavadních kapitalistických držitelův a učiniti jej přístupným hospodářské činnosti pracujícího lidu venkovského v takové formě, jak toho vyžaduji životní zájmy všeho obyvatelstva a státu. Protože pak nutná pružnost hospodářského života nedovoluje, aby byl prostě vydán striktní zákaz, že ze zabraného majetku nesmí býti vůbec nic zcizeno ani na jeho podstatě cokoliv změněno, ale na druhé straně jest třeba opatření, aby tento majetek nevymkl se záboru různými machinacemi, stanoví § 7. cit. zákona: Zcizení, pronájem zabraného majetku, jeho zavazení a dělení vyžaduje úředního souhlasu, a nemá bez něho proti státu právních následků. Samozřejmým předpokladem tohoto ustanovení jest, že úředního souhlasu nedostane se žádnému právnímu jednání, jehož tendencí by bylo ohroziti nebo obejíti zamýšlenou úpravu pozemkového vlastnictví.

Přes tato opatření dějí se pokusy, aby zákon záborový byl zbaven účinnosti. Majetníci velkostatků uzavírají kupní smlouvy, jimiž drobí svůj majetek, a snaží se takto udržeti dosavadní soustavu, která zákonem má býti odstraněna.

Majetník panství nalžovského, dr. Jindř. Taaffe, prodal části tohoto panství, a to dvory Kolínec, Tedružice a Sedlečko, ve výměře asi 500 ha plzeňskému řezníku Fleischmannovi a řediteli dobříšského panství Drapperovi za cenu 1,800.000 K a jedná o prodej dalších částí tohoto panství.

Obyvatelstvo v obvodu tohoto panství je tímto prodejem nejvýš pobouřeno, protože tím jest ohrožen jeho nárok na získání půdy podle záborového zákona. Pobouření toto zvyšováno jest ještě tím, že ve dvorech jsou již prováděna opatření, aby byly tyto transakce uskutečněny.

Podobné zprávy docházejí i z jiných velkostatků, takže jest odůvodněna domněnka, že nejde tu o nahodilé, ojedinělé případy, nýbrž o hromadné a přímo soustavné pokusy o zmar pozemkové reformy.

Proto táží se podepsaní:

1. Jest pan ministr zemědělství informován o těchto čachrech, kterými má býti zachován kapitalistický způsob hospodaření na pozemkovém majetku, který po záborovém zákoně nutno pokládati především za majetek národní?

2. Jest pan ministr zemědělství ochoten, aby byl uklidněn pracující lid venkovský, veřejně prohlásiti, že tyto pokusy o zmar pozemkové reformy za žádných okolností nedosáhnou úředního souhlasu, bez něhož zůstanou právně neúčinnými?

3. jest pan ministr zemědělství ochoten podati Národnímu shromáždění zprávu o všech případech, v nichž podle § 7. záborového zákona vláda dala svůj úřední souhlas k právním či faktickým změnám na zabraném majetku pozemkovém, aneb v nichž o takový souhlas byla podána žádost?

4. jest pan ministr zemědělství ochoten uvaliti nucenou správu státní na panství nalžovské a všechny velkostatky, kde jeví se nebezpečí, že by zákon záborový byl zmařen?

V Praze dne 18. září 1919.

Frant. Biňovec, Ludvík Pik,

Brožík, Aust, Jakubka, Charvát, Hrdlička, Svěcený, Štěpánek, Marek, Stivín, Šáda, Jos. Teska, Kouša, Jirásek, Ferd. Svěcený, Svoboda F., Časný.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP