Při reformě zákonných ustanovení
o právu manželském bylo opomenuto učiniti
v § 100 jur. nor. změnu, nutnou pro státní
převrat, aby za podpůrný soud pro žaloby
z poměru manželského prohlášen
byl místo zemského soudu ve Vídni zemský
soud v Praze.
Reformou práva manželského stala se manželství
jednotlivých konfesí sobě rovnými.
Zásada této rovnosti měla a musí býti
provedena, i pokud jde o právo formální.
Jistě jen nedopatřením se stalo, že
nebylo zrušeno ustanovení § 18. dv. dekr. z 23.
srpna 1819 č. 1595 sb. z. s., podle něhož obhájce
svazku manželského povinen jest podati dovolání
i proti dvěma konformním rozsudkům, jde-li
o neplatnost nebo rozloučení manželství
mezi katolíky. Toto ustanovení, jehož účelem
bylo vyhověti názoru katolické církve
na manželství, postihuje manželství katolická
těžce a zachovává katolickým
manželstvím ráz jisté povýšenosti
proti manželstvím jiných konfesí.
Poněvadž Národní shromáždění
bude musiti jednati o několika jiných již podaných
návrzích na doplnění reformy práva
manželského, navrhujeme, aby při té
příležitosti změněn byl §
100 jur. nor. a § 18 dv. dekr. z 23. srpna 1819 č.
1595 sb. s. z. jak bylo výše uvedeno.
Návrh budiž přikázán výboru
právnímu, aby tam byl projednán.