Jakmile došly první (neúřední)
zprávy o povodních na Moravě a na Slovensku,
dříve ještě než byl znám
rozsah katastrofy, byly k žádosti ministerstva vnitra
správci zemské správy politické na
Moravě, jakož i zemské vládě
slovenské v Bratislavě neprodleně ministerstvem
financí poukázány z úvěru na
nouzové podpory (kap. 14. fin. min. tit. 6.) přiměřené
částky 150.000 K a 100.000 K jako první pomoc
pro nejhůře postižené a byla vyžádána
podrobná zpráva s příslušnými
návrhy o nutné akci nouzové.
V oboru ministerstva zdravotnictví byli vysláni
na Moravě i na Slovensku hned zdravotní referenti
do postižených krajin, aby zařídili,
co se zdravotního stanoviska bylo nutno. Ministerstvo pro
zásobování lidu vyžádalo si o
rozsahu škod, způsobených obyvatelstvu v jihozápadní
Moravě a na Slovensku, konkretních zpráv
od zemské správy politické v Brně
a Zásobovacího ústavu pro Slovensko v Bratislavě
a učinilo opatření, aby postiženému
obyvatelstvu poskytnuto bylo potřebné pomoci zásilkami
potravin i částí oděvních.
Ministerstvo veřejných prací hned po obdržení
zpráv odboru pro stavby vodní při zemské
politické správě v Brně o povodňových
katastrofách na Moravě vyslalo svého zástupce
do postižených krajův, aby získalo povšechné
informace o rozsahu a příčinách této
pohromy. Bylo zjištěno, že byla katastrofa zaviněna
neobyčejnými srážkami dešťovými,
velkou měrou i rozsáhlými průtržemi
mračen, které způsobily značné
rozvodnění jmenovitě levostranných
přítoků Moravy z Karpat, Bečvy, Moštěnky,
Dřevnice a zvláště Olšavy. Škody
na budovách byly též zaviněny chatrnou
výstavbou těchto objektů z materiálu
měkkého (vepřovic) v území
inundačním.
Jak řeka Morava, tak i dotčené přítoky
nejsou doposud soustavně upraveny, a nejsou též
vybudovány údolní přehrady, nutné
k zachycení značných povodní. Úprava
těchto poměrů vyžadovala by značného
nákladu a musela by dotčená akce regulační
býti stanovena podle určitého programu pro
víceleté období.
Výslovně se podotýká, že do oboru
působnosti ministerstva veřejných prací
náleží doposud na Moravě po rozumu zákona
ze dne 10. února 1903, čís. 27 zák.
z., úprava řeky Moravy a Dyje, jakož i tratí
všech přítoků řeky Moravy, ale
jen uvnitř inundačního obvodu řeky
Moravy, pokud není jejich úprava zvláštním
zákonem zajištěna, a úprava ústní
trati Švarcavy.
Kromě toho připadla ministerstvu veřejných
prací, počínaje rokem 1915, agenda, týkající
se t. zv. vodohospodářských, státem
a zemí subvencovaných opatření na
řekách: Svitavě, Švarcavě a Jihlavce.
Úpravy na řece Moravě nebyly doposud systematicky
prováděny a uskutečnily se v rámci
generálního projektu toliko jisté částečné
úpravy na náklad regulačního fondu,
do něhož přispívá stát
částkou 60%, země částkou 40%.
Podle referátu ministra veřejných prací,
který postižené kraje osobně shlédl,
byl usnesením ministerské rady ze dne 14. července
1919 otevřen příspěvek státní
na práce opravné na Moravě v částce
dvou milionů korun.
K podnětu ministerstva veřejných prací
konala se dne 24. července 1919 společná
porada zástupcův ministerstev veřejných
prací, vnitra, zemědělství a financí,
jakož i zemské politické správy v Brně,
která dala škody svými technickými orgány
zjišťovati, a zemského správního
výboru, při níž ujednán společný
postup v celé akci nouzové podle regulativu z r.
1907. Celá akce byla rozdělena na jednotlivé
hlavní oddíly podle objektův, utrpěvších
škodu, a zjednána byla všechna potřebná
opatření, jakož i bližší organisace.
Při poradě této bylo jmenovitě konstatováno,
pokud se týče škod na vlastních stavbách
regulačních na řece Moravě a Olšavě
v Kunovicích, že jest možno odstraniti je na
náklad moravského regulačního fondu,
jenž jest po ruce. Totéž platí o škodách
na hrázích v neregulovaných tratích
řeky Moravy, při čemž podle dosavadní
obvyklosti se předpokládá, že také
zájemníci jakéhosi příspěvku
poskytnou.
Příslušné pokyny byly zemské
politické správě v Brně ministerstvem
veřejných prací vydány. Podobným
způsobem vyřízeno mnoho žádostí
různých obcí a zájemníků,
pokud podle předmětu spadaly do oboru působnosti
ministerstva veřejných prací, nebo především
k tomu povolané moravské regulační
komise a moravského zemského správního
výboru, který podle zákonitých ustanovení
musí v jistých nových případech
postupovati souhlasně se zemskou správou politickou.
Pokud se týče škod, způsobených
na komunikacích, nutno připomenouti, že přísluší
odstraniti je do oboru působnosti ministerstva veřejných
prací a že mohou být uhrazeny z fondu nouzového,
k němuž byl, jak řečeno, k podnětu
ministerstva veřejných prací povolen státní
příspěvek 2,000.000 K.
Akce o vybudování pobořených stavení
spadá do oboru působnosti ministerstva vnitra, kterému
pro ten účel a vůbec na provedení
nouzové akce pro obyvatelstvo v Čechách,
na Moravě a na Slovensku povolen byl usnesením ministerské
rady ze dne 22. července 1919 mimořádný
úvěr 4,000.000 K, z něhož poukázána
byla zemské správě politické částka
3,000.000 K zároveň s vybídnutím,
aby předložila operát o celé nouzové
akci s příslušnými návrhy. Zbytek
v částce 1,000.000 K reservován je pro akci
nouzovou v Čechách a na Slovensku a bude poukázán,
jakmile dojdou návrhy rovněž už vyžádané.
Vzhledem k výsledku porady výše uvedené
má se tudíž užíti příspěvku
ministerstva veřejných prací k částečné
úhradě nákladů, spojených s
odčiněním škod na silnicích,
propustkách a mostech.
Aby důležitá akce nouzová bez průtahu
mohla býti zahájena, poukázalo ministerstvo
veřejných prací v dohodě s ministerstvem
financí výměrem ze dne 29. července
1919, č. 20.183, k tíži úvěru
ke kap. XX. min. veř. prací, tit. 6, stavby silniční
a mostní, § 4, mimořádné stavby
silnic a mostů atd., zemské správě
politické v Brně, která má celý
nouzový fond spravovat a nouzovou akci podle určitých
direktiv říditi, příspěvek
státní v částce 1,000.000 K.
Ježto zhoubné povodně na Moravě učinily
opět včasnou otázku o soustavném pokračování
regulační akce, pokládá ministerstvo
veřejných prací za žádoucí,
aby sestaven byl asi pro 10ti leté období promyšlený
program, přihlížejíc i k vybudování
nádrží údolních.
Proto svolalo na den 16. července 1919 do svého
vodohospodářského odboru poradu, jíž
se zúčastnili techničtí zástupcové
zemského správního výboru a zemské
politické správy v Brně.
Při poradě té naznačen byl nástin
programu i se zřením na ony potřeby regulační,
které sice nenáleží podle dosavadních
ustanovení do oboru působnosti ministerstva veřejných
prací, odůvodňují však co do
svého významu věcně jednotné
řešení.
V důsledcích této, ovšem nezávazné
předběžné porady byl už zemský
správní výbor výměrem ministerstva
veřejných prací ze dne 4. srpna 1919, čís.
19.677 vyzván, aby dal příslušné
povšechné elaboráty zemským stavebním
úřadem vypracovat a aby je především,
jak zákon nařizuje, předložil regulační
komisi, v níž i zástupce ministerstva veřejných
prací zasedá, aby je projednala.
Přihlížejíc k nutné úpravě
Moštěnky dohodlo se dále ministerstvo veřejných
prací s ministerstvem zemědělství,
aby byl dotčený projekt za účasti
hlavních zájemníkův a dotčených
ministerstev, pak moravské regulační komise,
na místě samém přezkoušen, a
dalo již v této věci příslušný
pokyn zemské politické správě v Brně
výměrem ze dne 4. července 1919, čís.
10.088.
Pokud se týče škod způsobených
povodněmi v kraji zábřežském,
litovelském a olomouckém, způsobeno bylo
rozvodnění doposud neupravenými traťmi
řeky Moravy, jmenovitě v Litovli a nad Olomoucem
u Horky.
Na projektu pro úpravu říční
v Litovli pracuje se v moravském stavebním úřadě.
Projekt na úpravu řeky Moravy u Horky byl již
letošního roku ministerstvem veřejných
prací schválen a bude lze podle peněz, přikázaných
regulačnímu fondu, jej prováděti.
Úprava Moravy nad Litovlí je závislá
i na stavbě přehrad údolních. O dotčeném
projektu pracuje zemský stavební úřad.
Ministerstvo veřejných prací připomíná,
že k účelnému provádění
regulační akce se doporučuje zorganisovati
službu vodohospodářskou a zjednotiti do ní
ony úpravy, které ve prospěch celku vyžadují
jednotného řešení a vedení.
Není třeba upozorniti, že jde o problémy
složité a finančně dalekosáhlé,
takže nelze veškeré věci sem náležející
tak rychle vyřešovat a uskutečňovati,
jak si často nezasvěcená veřejnost
představuje.
Pokud jde o zjištění škod, způsobených
živelními pohromami na Slovensku, a přípravy
k pomoci, podalo ministerstvo veřejných prací
tuto zprávu:
Hlásná služba povodňová a varovná
není na Slovensku doposud dostatečně organisována,
takže rychlé dodávání zpráv
z poškozených území bylo stíženo,
s části také znemožněno přerušeným
telefonním vedením pro vojenské operace.
Teprve dne 19. července došla první úřední
zpráva o škodách na Slovensku, způsobených
průtrží mračen v území
Karpat dne 9. července, v níž se hlavně
uvádí:
V okrese píšťanském byly větší
škody způsobeny v obci Drahovce, kde bylo asi 8 stavení
sbořeno, dále v obci Sokolovce, kde byl silniční
most stržen. V území těchto obcí
byly též vystouplou vodou pozemky zaplaveny. V okrese
Nového Města nad Váhem jsou nejvíce
poškozeny obce Mošovce a Streda, kde byly hlavně
pozemky zaplaveny; na obytných staveních není
žádná škoda hlášena.
Župa trenčínská byla povodní
v Karpatech a v západních Bezkydách nejvíce
poškozena, a to jak na silnicích, tak i na železnicích
a obytných staveních. Cesty, spojující
Moravu a Slovensko, byly přerušeny, dráha v
údolí Vláry poškozena.
Silnice v údolí Krásno - Stará Bystrica
- Riečnica jest odplavena na délku asi 1400 m a
strženy na ní 2 mosty. Škoda se tu odhaduje na
500.000 K.
Silnice v údolí Kysuca - Čaca, Turzovka -
Mochov, Baranča strženo asi 350 m, sbořeny
2 a poškozeny 4 mosty.
Silnice Velká Bytča - Turzovka -Jesenice je poškozená
na délku 340 m a 400 m. Silnice Půchov - Lysá
porušena na délku 800 m, poškozeno 5 mostů.
Na silnici od Istebníka, údolím Vláry
porouchána trať 100 m dlouhá, stržen most
dřevěný silniční 105 m dlouhý
v Nemšovej.
Na silnici od Kostelnej k Hrozenkovu odplaven dřevěný
most a porouchána silnice, stržen 1 kamenný
most.
Na obytných staveních jsou největší
škody v obcích Horní Srnce na Vláře,
kde je 34 domků sbořeno. Škoda povstala náhlým
přívalem, zúženým profilem řeky
v obci a částečným zatarasením
průtočného profilu odplaveným dřevem.
Též v Kostelnej a v údolí Drietomice
a Kysuce bylo několik domků pobořeno.
Celkem možno říci, že řádila
povodeň v území přítoků
na pravém břehu Váhu. Z území
Hronu, Horního Váhu a přítoků
tamějších nejsou doposud nijaké škody
hlášeny.
Stavební úřady vyšetřují
přesně škody na silnicích, cestách
a mostech, dále škody na staveních obytných.
K účelu tomu byli přiděleni do Trenčína
4 inženýři.
K zamezení škod, jež způsobeny zatarasením
průtočního profilu dřevem a zastavením
jeho různými stavbami a stromovím, budou
potoky prozkoumány expositurou pro úpravu řeky
Váhu v Trenčíně, která vypracuje
též návrh na částečnou
regulaci řeky Drietomice nad mostem v Kostelnej.
Návrh na podporu poškozeným a na přestavbu
obce Hlavní Srnice bude sestaven podle podrobných
šetření župních úřadů.
Ministerská rada usnesla se dne 14. července 1919
po referátu ministra veřejných prací,
by otevřen byl pro poškozené kraje na Slovensku
jako příspěvek státní na práce
opravné úvěr 1,000.000 korun, kterého
bude k odčinění řečených
škod na komunikacích a řekách asi nutně
třeba, i když země stejného příspěvku
poskytne a když obdobně jako no Moravě budou
škody, na staveních způsobené, uhrazeny
zvláštním úvěrem požadovaným
ministerstvem vnitra.
Přesnou cifru škod nelze dosud udati.
Ke zjištění škod a ujednání
společného postupu v celé akci nouzové
koná se společná porada zástupců
zúčastněných ministerstev a ostatních
činitelův obdobně, jako bylo stran škod,
způsobených povodní na Moravě.
Ministerstvo zemědělství vyslalo hned ke
zjištění škod na Moravě zvláštní
odbornou komisi. Jeho akce pro postižené kraje, pokud
se týká prací na vodotocích, náležejících
do oboru jeho působnosti, bude se pohybovati dvojím
směrem, a to:
1. Ministerstvo zemědělství zamýšlí
především provésti nejnutnější
zajišťovací práce na korytech vodotoků,
většinou dosud neupravených, a dále
opravné práce na dílčích úpravách,
již sice provedených, avšak velkou vodou valně
poškozených, jejichž provedení je dnes
k zamezení dalších devastací nezbytně
nutné.
Podrobný rozvrh zamýšlených prací
byl již vypracován.
2. Ministerstvo zemědělství hodlá
dále podporovati všemi prostředky provedení
regulačních a zahrazovacích prací
na oněch vodních tratích, jejichž úprava
ukázala se při letošní povodni naléhavou.
Mezi projekty toho druhu patří zejména dílčí
úprava Dřevnice v obvodu města Zlína,
s jejímž bezodkladným provedením vyslovilo
ministerstvo již svůj souhlas.
Ježto zajišťovací a opravné práce,
uvedené pod čís. 1., nelze ministerstvu provésti
z peněz, jimiž disponuje, má býti dotčený
náklad hrazen - jak bylo navrženo na společné
poradě zástupců jednotlivých ministerstev
a morav. zemského výboru, konané z usnesení
ministerské rady dne 24. července t. r. u zemské
politické správy v Brně z nouzového
fondu, jenž bude pro postižené kraje zvlášť
utvořen z peněz státních a zemských.
Stran úhrady těchto prací vstoupilo již
ministerstvo zemědělství v jednání
s ministerstvem vnitra.
Práce pod čís. 2. naznačené
hodlá ministerstvo zemědělství podporovati
z peněz státního melioračního
fondu.
Pokud jde o škody na železničních komunikacích
a opatření ke znovuzřízení
jejich, vysvítá z šetření, vykonaného
ministerstvem železnic, toto:
Průtrží mračen a prudkým deštěm,
trvajícím skoro 24 hodin, rozvodnily se v noci ze
dne 8. na 9. července t. r. zejména horské
říčky Olšava na straně moravské
a Vlára na straně slovenské, které
zatopily celé údolí. Vzdutá vlna této
zátopy, vystoupivší z neupraveného a
klikatého a naprosto nedostatečného koryta
těchto řek a jejich přítoků,
ničivě odnesla nejen požaté seno, klády,
ploty, dříví všeho druhu, nýbrž
pobořila i velký počet obytných a
hospodářských stavení a prorvala na
několika místech těleso železniční
a silniční. Odplaveným dřívím
a senem byly propustky a mosty železniční ucpány,
čímž bylo způsobeno další
značné vzdutí velké vody. Tím
byl způsoben tak značný tlak vodní
a mohutné víry a proudy, že zdivo, břehy
a náspy byly strženy, zdivo opěr a pilířů
bylo podemleto a na mnoze odneseno a byly také železné
konstrukce ve váze mnoha tun odplaveny.
Na moravské části Vlárské
dráhy od Nové Vsi u Uherského Ostrohu až
ku stanici Vlárský průsmyk byla trať
as na 30 místech poškozena, z nichž na 20 místech
bylo prorváno železniční těleso
až do 5 m hloubky, tak na příklad v km 127·6/7
u Záhorovic, kde podemleta a smetena byla hráz v
délce as 50 m, takže řeka Olšava tekla
v tělese dráhy. V tom směru stala se náprava
tím, že Olšava se převedla opět
do původního toku a nová hráz se nasypala.
Podobné poškození trati jest ještě
v km 162·4/5, krátce před stanicí Vlárský
průsmyk, na délce asi 80 km, kde těleso dráhy
bylo odplaveno a Vlára utvořila si na jeho místě
nové řečiště. Přibližná
kubatura obnáší zde asi 1200 m3.
Stržená hráz byla již znovu zřízena.
Na spojovací dráze Kunovice - Nová Ves sřítilo
se následkem protržení náspu s toho
náspu 8 vozů, které byly deponovány
na této spojce.
Celkem bude potřeba na moravské části
Vlárské dráhy doplniti železniční
těleso asi 10.500 m3 nasypávky, jež
většinou je již provedena.
Daleko ještě závažnější
je poškození mostů v této trati.
U mostu v km 122·5/6 o světlosti 20 m přes
Olšavu u zastávky Šumice podemlela voda opěru
brněnskou tak, že podle měření
dno řeky sahá až po její základy.
Železná konstrukce je neporušena. Sanace provedla
se tak, že se železná konstrukce podepřela
na bárce a vložilo se 10 m dlouhé provisorium,
aby se opěra odlehčila a mohla znovu založit
a vyzdíti.
U mostu v km 152·6/7 světlost 20 m u zastávky
Popova přes Vláru byla úplně odplavena
opěra vlárská, železná konstrukce
shozena a odnesena na vzdálenost asi 7 m po vodě.
Za touto opěrou odplaveno bylo těleso dráhy
i s přilehlými polnostmi v šířce
asi 20 m, takže celková délka potřebného
zde přemostění činí asi 40
m. Toto přemostění zřídilo
se z provisorií 10 metrových na pilotových
bárkách v nynější ose, a to tak,
aby se dala provésti stavba vlárské opěry.
U mostu přes Vláru u zastávky Popova v km
153·5/6, světlost 25 m, byla zničena vlárská
opěra, se které spadla železná konstrukce,
jež visela na brněnské opěře
vychýlena as 1·5 m z osy. Most se zvedl a konec vlárský
se podepřel na pilotované bárce, načež
se zatáhlo jedno 10 m provisorium, aby se mohla zničená
opěra znova vyzdíti.
U mostu přes Vláru v km 159·7/8 u stanice Bilnice-Brumov,
který se skládá z 2 polí o šikmé
světlosti 25 km, byl návodní pilíř
úplně až k základům smeten. Brněnská
opěra byla zachována, vlárská překocena
a částečně rozmetena. Železná
konstrukce prvního pole sedí brněnským
koncem na opěře, druhým koncem asi 8 m vychýlena
z osy v řečišti. Druhé pole odneseno
po vodě asi na vzdálenost 80 m. Zde zřídí
se provisorní přemostění v ose rovnoběžné
6 m od nynější osy proti vodě z provisorií
10 m na pilotovaných bárkách; spojení
s nynější tratí provede se oblouky o
poloměru asi 300 m.
Na brněnské straně prodlouží
se pokud možno mostní provisorium pro úsporu
velké kubatury násypu; na vlárské
straně bude kubatura malá; násyp tam byl
již rozšířen, neboť sloužil
za skládku materiálu.
Práce na mostech byly jako ostatní práce
znovuzřizovací s vynaložením veškerých
sil tak urychleny, že mohla býti veškerá
doprava zahájena v dílčí trati Nová
Ves u Uherského Ostrohu - Újezd u Luhačovic
dnem 22. července t. r., v trati Újezd u Luhačovic
- Bohuslavice n./Vlárou dnem 30. července t. r.
a v dílčí trati Bohuslavice n./Vlárou
- Bilnice - Brumov dnem 20. srpna t. r. V dílčí
trati Vlárský průsmyk - Teplá byla
doprava zahájena dnem 27. srpna 1919 a ve zbývajícím
ještě traťovém úseku Bilnice -
Brumov - Vlárský průsmyk bude pravděpodobně
zahájena přímá doprava dnem 31. srpna
t. r., kterýmžto dnem bude otevřen na celé
Vlárské dráze Brno - Teplá veřejný
průvoz.
Znovuzřizovací práce na Vlárské
dráze byly takového rozsahu, že správa
železniční nebyla s to, aby je bez pomoci vojenské
provedla.
Této pomoci bylo hned ministerstvem národní
obrany poskytnuto, takže pracují nyní na moravské
části Vlárské dráhy zákopnické
a železniční setniny v počtu kolem 930
vojínů a mimo to asi 380 dělníků
vrchní stavby. Po odchodu 4 železničních
setnin budou pak pro definitivní znovuzřízení
dráhy tyto setniny nahrazeny kvalifikovanými dělníky.
Na straně slovenské trať Vlárský
průsmyk - Teplá-Trenčianské Teplice
nebylo poškozených mostův až na malý
krytý propůstek v km 9·6/7,který byl
na pravé straně řekou podemlet a plovoucím
rozličným materiálem v pravém slova
smyslu do poloviny šířky odbourán.
Větší poškození trati bylo hned
za mostem v km 12·5/6 trať Vlárský průsmyk
- Teplá na stranu k Teplé. Zde voda prolomila solidně
vybudovanou hráz, nejspíše na sucho zděnou,
odplavila ji, prolomila těleso dráhy v délce
asi 200 m a teče novým tímto korytem, takže
pod mostem úplně zachovalým voda neteče.
Provedená sanace spočívala v tom, ze se zřídil
zde prozatímní most z provisorií 10 m dlouhých
na délku 50 m a zbytek 150 m se nasypal. Potřebná
kubatura činila 2.300 m3; celkem odplaveno bylo
3.800 m3. Za mostem v km 10·4/5, který
zůstal neporušen, poškozena byla trať směrem
k Teplé v délce asi 150 m, poměrně
však méně. Dále mezi km 9·8 až
9·6 zničena byla trať podobně jako u Záhorovic
v délce asi 200 m. Zde leží též
shora řečený propustek v km 9·6/7.
Sanace se zde provedla tím způsobem, že se
trať přeložila asi o 6 m v levo do zalesněné
stráně, čímž těleso dráhy
se vzdálilo od řečiště a navážka
se umožnila.
V km 6·7/8 poškozena byla trať částečně
na dvou místech, v jednom as na 20 m, v druhém as
na 50 m délky. Dále do Teplé byla trať
sjízdná.
Na celém úseku od km 6·7/8 - 12·5/6 pomáhala
třetí železniční skupina; celkem
bylo zde zaměstnáno as 250 vojínův
a dělníků.
Do Vlárské dráhy ústí se na
Moravě místní dráha Újezd u
Luhačovic - Luhačovice, jež byla jen ohrožena
vysokou vodou, a na níž provoz byl již 10. července
b. r. zahájen. Na slovenské straně ústí
do Vlárské dráhy místní dráha
Nemšová - Lednické Rovné, jejíž
trať byla poškozena v km 10·6/8, 11·2/3, 12·0/1
a 17·0/1. Trať byla již upravena a provoz zahájen
dne 14. července t. r. Most nebyl na této trati
poškozen žádný.
Na Moravě byla dále na trati Kyjov - Mutěnice
trať mezi Svatobořicemi a Kyjovem v km 12·4/8
dne 9. července 1919 podemleta, následkem čehož
byla veškera doprava na 2 dny zastavena. Stanice Bzenec byla
ohrožena, poněvadž hráz u stanice byla
obyvateli zúmyslně podkopána, aby zabráněno
bylo domnělé zátopě polí potokem
Syrovinkou. Pomocí vojska byl průkop zahrazen, načež
voda odpadla.
Pro povodně byla zastavena dále doprava na tratích
Hranice - Krásno nad Bečvou, Vsetín - Velké
Karlovice, Zlín-Vyzovice. Na zaplavené trati Kojetín
- Bílsko nebyla doprava přerušena. Na zaplavené
trati Val. Meziříčí - Vsetín
byla doprava zastavena pouze dne 9. července t. r. Osobní
doprava na trati Vsetín - Velké Karlovice byla zahájena
přestupováním dne 12. července t.
r. Trať byla do 15. července t. r. opravena. Na tratích
Hranice - Krásno nad Bečvou a Zlín - Vyzovice
byla doprava dne 12. července t. r. opět zahájena.
Na Slovensku byl zničen povodní dvoukolejný
most mezi stanicemi Melčice - Istebník v km 117·2/3,
trať Galanta - Žilina. Most má 3 pole, každé
o světlosti 6 m. Zničeny byly dva pilíře
návodní a jeden nábřežní
v obou kolejích; byly podemlety a nemajíce vůbec
základů byly odneseny, a to druhý pilíř
návodní úplně, první návodní
a žilinský nábřežní z větší
části. Železné konstrukce zůstaly
neporušeny. Sanace mostu v levé koleji byla podle
pokynu ministerstva železnic provedena železniční
setninou tím způsobem, že na místo prvního
a druhého návodního pilíře
byly zřízeny pilotované bárky, na
které se osadily zbylé železné konstrukce.
Železná konstrukce třetího pole se vysunula
a nahradila 10 m provisoriem, jež se uložilo jedním
koncem na druhé bárce, druhým na nově
zřízené pilotované opěře,
aby se ušetřilo nasypávky na žilinské
straně a umožnilo se zřízení
definitivní opěry. Doprava v levé koleji
byla dne 19. července zahájena, a to osobní
v plném rozsahu, nákladní pak v obmezených
rozměrech. V pravé koleji započne se hned
se stavbou definitivního objektu, jenž provede se
podle starého stavu. K urychlení prací provedou
se všechny pilíře i opěra z betonu.
Na další trati Žilina - Trenčín
není až na zanesení příkopů
štěrkem a bahnem žádných větších
škod.
Příslušný peněžní
náklad na všechny opravné práce na poškozených
tratích i s nasypávkami přervaných
náspů, zabezpečení strání
a pole dlažbou, obkladními a opěrními
zídkami, obnovení štěrkového
lože, opravy a doplnění vrchní stavby,
opravy porušených propůstků, znovuzřízení
stržených mostů s nově vybudovanými
kamennými pilíři a novými neb opravenými
konstrukcemi, i s výstavbou provisorií a pod., odhadnouti
lze as na 4 miliony korun.
Zároveň s provedením znovuzřizovacích
prací, hlavně na Vlárské dráze,
aniž ovšem zdržován byl jejich postup, neboť
jde u Vlárské dráhy o mimořádně
významnou trať, hlavní páteř
železničního spojení Čech a Moravy
se Slovenskem, provedena bude revise stavebních poměrů
podle zkušeností nabytých při této
katastrofě, kterou při stavbě nebylo lze
předvídat, a budou zároveň i zrevidovány
projekty o úpravě, Vlárské trati,
jež byly již studovány.
Mohu tedy jménem celé vlády ujistiti pány
dotazovatele, že se ve všech směrech, které
vznesené dotazy mají na mysli, děje od státní
správy vše, co za daných poměrů
je možno.