Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Ustanovení zákona ze dne 14. srpna 1896 čís. 156 ř. z. o II. skupině báňských společenstev se zrušují a nahrazují se těmito pravidly:

Pro každý samostatný hornický závod (§ 131 všeob. hor. zák.), který zaměstnává aspoň 20 dělníků a trvá aspoň půl roku ustaví se závodní rada.

Úkoly závodní rady jsou:

1. Spolupůsobiti při dozoru na udržování a provádění hornicko-policejních ustanovení zákonných, neb úředních nařízení, o ochraně dělnictva, hygieně provozu a na provádění pracovního řádu, jakož i účastniti se dotčených komisionálních řízení.

2. Podávati návrhy na zlepšení provozu.

3. Dohlídati na provádění a dodržování mzdových a platových smluv (§ 19 od. 4.).

4. Spolupůsobiti při udržování kázně.

5. Zprostředkovati při stížnostech.

6. Spolupůsobiti při propouštěni zaměstnanců.

7. Spravovati, nebo spolu spravovati dobročinná zařízení pro zaměstnance.

8. Nahlížeti do roční bilance, resp. účetní uzávěrky závodu.

Závodní rada nesmí zasahovati do správy závodu samostatnými nařízeními. Provoz nebudiž podle možnosti činností závodní rady rušen.

Závodní rada má na závodech s 20 až 100 zaměstnanými - 3 členy, za každých dalších 150 zaměstnaných až 1000 připadá další člen, při 1250 zaměstnaných má závodní rada 11, při 1500 - 12, při 2000 - 13 při 2500 - 14, při 3000 - 15, při 3500 - 16, při 4000 - 17 členů. Zlomky nad polovinu rozpětí pro rozšíření závodní rady o 1 člena se čítají za plné číslo. Zřízenci závodů vysílají do 5ti členné závodní rady jednoho zástupce a pak dále po zástupci na každých dalších plných 5 členů. Závodní rada voli ze sebe předsedu a jeho zástupce.

Členové závodní rady a jejich zástupci volí se přímou tajnou volbou, a to na závodech s více než 100 zaměstnanců podle zásady poměrného zastoupení. Kde náleží zřízencům zastoupení v závodní radě podle § 4., děje se volba odděleně.

Aktivní volební právo mají všechny osoby, na závodě zaměstnané, bez rozdílu pohlaví, pokud v době vypsání volby byly zaměstnány 3 měsíce na závodě, dosáhly zúplna 18. roku a mají práva občanská.

Volitelní do závodní rady jsou, kdo byli zaměstnáni aspoň 6 měsíců na závodě a 3 roky při hornictví v revíru, dokončili 24. rok svého věku a nejsou vyloučeni z volebního práva do obcí. Při cizozemcích rozhoduje zásada reciprocity.

Odmítnouti volbu smí:

1. Kdo dosáhl 60. roku;

2. byl v předešlém období členem závodní rady;

3. nemá tělesné schopnosti, aby vykonával tento úřad.

Příslušný revírní báňský úřad jmenuje k návrhu hornických organisací 3 člennou volební komisi, která vypíše volbu závodní rady aspoň týden napřed vyhláškami v podniku a řídí volbu.

Volební komise učiní zápis o postupu volby; zvolení členové buďte do 8 dnů oznámeni podnikateli nebo závodní správě, revírnímu báňskému úřadu, odborovým organisacím dělníkův a úředníkův, a revírní radě (§ 10.).

Do způsobu voleb a jejich výsledků možno si stěžovati do 3 dnů revírnímu báňskému úřadu, jenž rozhodne nejdéle do 8 dnů konečně o stížnosti.

Závodní rada se voli na dobu 2 let, žádají-li však dvě třetiny k volbě oprávněných písemně za její odstoupení, musí odstoupiti. V tomto případě provede revírní báňský úřad ihned novou volbu. Jinak se končí funkce člena závodní rady

a) vystoupením ze zaměstnání na závodě;

b) ztrátou volitelnosti (§ 6.).

Členství v závodní radě je funkcí čestnou. Členům přísluší pouze náhrada za nevyhnutelný ušlý výdělek. Majetník závodu, nebo jeho zmocněnec nesmí dělníky a zřízence omezovat ani poškozovati při vykonávání volebního práva a v činnosti jejich ako členy závodní a revírní rady. Členové závodní a revírní rady mohou býti propuštěni za svého úřadování ze služby z důvodu § 202 všeob. hor. zák., jinak jen za souhlasu rozhodčího soudu.

Závodní rada pracuje za vedení předsedy podle stanov, usnesených revírní radou podle vzoru vzorných stanov vydaných vládou.

Usneseni závodní rady děje se většinou hlasů a při rovnosti rozhoduje předseda. Závodní správa provádí tato usnesení. Při sporech platí ustanovení §§ů 15 al. 3, resp. 19 al. 3.

Do závodní rady vysílá správa závodu jednoho technického a jednoho obchodního úředníka jako poradce. Kde nemají zřízenci voleného zástupce, vysílají ze sebe aspoň jednoho z těchto poradců. Při společných poradách závodní rady a závodní správy předsedá závodní správce.

K návrhu závodní rady mohou býti přizváni k poradě o věcech podle § 2. zástupci příslušných organisací

O všech jednáních jest učiniti v zasedání zápis podepsaný zapisovatelem a předsedou. Opis zápisu jest dodati závodní správě. Závodní správa dá závodní radě k disposici vhodnou kancelářskou místnost. Spory mezi závodní správou a závodní radou rozhoduje revírní rada.

Revírní rady. Závodní rady uzavřeného hornického okrsku, a to okresu revírních horních úřadů:

l. V Praze-Slaném, 2. Plzni-Stříbře, 3. Kutné Hoře. 4. Mostě-Teplicích-Chomutově, 5. Falknově-Lokti, 6. Budějovicích, 7. Mor. Ostravě, 8. Brně zvolí revírní rady se sídlem: a to v Praze, Plzni, Trutnově, Mostě, Falknově, Budějovicích, Mor. Ostravě a v Brně. Revírní rada má na 5000 zaměstnaných dělníků a zřízenců 7 členů, do 10.000 zaměstnanců a zřízenců 10 členů, do 15.000 zaměstnaných dělníků a zřízenců 12 členů, do 20.000 zaměstnaných dělníkův a zřízenců 16 členů, do 30.000 20 členů, do 40.000 24 členů, do 50.000 28 členů. Z tohoto počtu náleží jedna pětina zřízencům.

Revírní rada volí se podle zásad poměrného zastoupení. První volba provede se písemným hlasováním všech závodních rad revíru. Provésti volbu náleží revírnímu báňskému úřadu jako u závodních rad. (§ 7.) O tom, jak provésti další volbu revírní rady (písemně, nebo v plenární schůzi všech závodních rad), rozhodne revírní rada sama. Revírní rada zvolí ze sebe předsedu a jeho zástupce.

Pasivní právo volební do revírních rad je stejné jako do závodních rad, avšak jedna čtvrtina členů může náležeti nevoličům, a to zástupcům odborových organisací dělnických a zřízeneckých. Volitelnost jejich řídí se obdobně ustanovením odstavce 2. § 6.

Úkolem revírní rady jest:

1. dávati směrnice pro celý okres při provádění §u 2.,

2. rozhodovati spory mezi závodní správou a závodní radou,

3. spolupůsobiti při vydání jednotného pracovního řádu pro celý revír; vydávati nebo měniti služební nebo pracovní řády jest dovoleno jenom po souhlase revírní rady;

4. spolupůsobiti při uzavírání kolektivních mzdových a pracovních smluv a bdíti nad jejich dodržováním;

5. zřizovati prostředkovatelny práce;

6. spolupůsobiti při určení cen a rozdělování uhlí;

7. aspoň jednou ročně podati zprávu o svém působení a finančním výsledku svého hospodaření.

Při revírní radě zřídí se jako zvláštní odbor rada zřízenců, jež má při počtu 15.000 zaměstnanců 3 členy, při větším počtu 6 členů.

Tato rada vysílá do revírní rady členy, příslušející zřízencům podle § 16., a má tyto úkoly:

1. zprostředkovati při stížnostech zřízenců;

2. spolupůsobiti při propouštění zřízenců;

3. spravovati nebo spolu spravovati dobročinná zařízení pro zřízence;

4. spolupůsobiti při uzavírání kolektivních smluv zřízeneckých a bdíti nad jejich dodržováním.

K úhradě výloh revírních a závodních rad a jiných zařízení jimi založených, ustanoví revírní rady přirážky při hornickém provozu, jejichž výši stvrdí příslušné báňské hejtmanství.

Přirážky vybírají se srážkou se mzdy, nebo platu. Majetník dolu ručí za správné odvedení vybraných přirážek.

Revírní rada volí si představenstvo, skládající se z presidenta, jeho náměstka a 2 až 4 členů, jež obstarává agendu a působí jako výkonný orgán.

Revírní rady jest slyšeti jako poradní sbor při všech návrzích zákonů, týkajících se hornictví.

Movité a nemovité jmění a jiné právní požadavky náležející zrušeným II. skupinám báňských hornických společenstev přecházejí ve vlastnictví revírních rad.

Závodní rada se zruší:

1. klesne-li počet zaměstnanců závodu trvale pod 20;

2. přestane-li se závod provozovati.

Zruší-li se závodní rada zastavením závodu, přechází její jmění na revírní radu. Sloučí-li se závod s jiným v jeden celek, sloučí se jmění obou závodních rad.

Dozor na závodní a revírní rady mají revírní báňské úřady: závodní rada sdílí příslušenství svého závodu, kdežto revírní rada podléhá revírnímu báňskému úřadu, v jehož okresu má své sídlo. Revírní báňský úřad má právo zúčastniti se veškerého jednáni svým zástupcem, vésti dozor na provádění zákonných ustanovení a na správné nakládání se jměním závodních revírních rad. Usnesení, příčící se zákonu, může revírní báňský úřad zastaviti. Proti rozhodnutí revírních úřadů jest možný rekurs k hornímu hejtmanství.

Ministr veřejných prací v dorozumění s ministrem sociální péče, vnitra a obchodu vydá prováděcí nařízení k tomuto zákonu.

Zákon tento vstupuje v platnost 14 dní po vyhlášení; působnost tohoto zákona pro Slovensko bude stanovena zvláštním nařízením.

Ustanovení zákona ze dne 14. srpna 1896 č. ř. z. 156 o hornických společenstvech, jež se týkají rozhodčích soudů (§§ 29 až 31), se nahrazují těmito pravidly:

V sídlech revírních rad a to: v Praze, v Plzni, Trutnově, Mostě, Falknově, Budějovicích, Mor. Ostravě a Brně zřizují se hornické rozhodčí soudy.

Do působnosti hornických rozhodčích soudů náleží rozhodovati s konečnou platností o odvolání z výroků

a) závodních rad ve mzdových a platových věcech, v disciplinárních stížnostních věcech, o propuštění (§ 2 zák. o závodních radách);

b) revírních rad ve sporech mezi závodní správou a závodní radou (§ 19 cit. zák.).

Hornický rozhodčí soud je složen ze 3 zástupců podnikatelů, 3 zástupců zřízenců, 3 zástupců dělníkův a předsedy. Jako stálý odborný poradce působí zástupce revírního báňského úřadu. Jednotlivé případy rozhodují paritní senáty, složené po třech přísedících z každého zúčastněného odboru. Sestava senátu jest věcí předsedovou.

Přísedící navrhují příslušné organisace a potvrzuje ministr veřejných prací, který jmenuje zástupce revírního báňského úřadu. Předsedu volí přísedící. Předsedou může býti jen soudce z obvodu, pro který jest rozhodčí soud zřízen.

Nebyla-li jeho volba jednomyslná, ustanoví se ministerstvem veřejných prací po dohodě s ministrem spravedlnosti.

Pro členy rozhodčího soudu ustanoví potřebný počet náhradníků podle §u 3; za člena zaneprázdněného nebo z jiného důvodu odpadlého nastupuje náhradník z jeho skupiny.

Veškeří členové rozhodčího soudu mimo státní úředníky slíbí do rukou předsedy, že budou vykonávati svůj úřad podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že zachovají úřední tajemství.

Dovolání rozhodčího soudu děje se písemně, a to nejdéle do 14 dnů od vyhlášení rozhodnutí vzatého v odpor.

Jako členové rozhodčího soudu nesmějí působit osoby, proti nimž jsou důvody vylučující nebo zamítací podle civilního nebo trestního soudního řádu. O námitkách proti členům rozhoduje soud za nepřítomnosti toho, jehož se námitka týče.

Líčení před rozhodčím soudem jest veřejné. Rozhodováni děje se naprostou většinou hlasů všech členů soudu, kteří se celého líčení zúčastnili. Předseda hlasuje na konec. Zástupce revírního báňského úřadu nesmí býti při hlasování.

Strany mohou se před rozhodčím soudem dáti zastupovati soudruhy z povolání, neb odborovými sdruženími, jednateli, nebo zřízenci jejich. Advokáti z povolání nesmí stran zastupovati.

Rozhodnutí vyhlásí předseda hned po tajné poradě veřejně. Rozhodnutí budiž písemně vyhotoveno, podepsáno předsedou a dodáno stranám nejdéle do 8 dnů. O potřebě veřejného vyhlášení rozhodnutí (na závodě nebo novinami) rozhoduje soud.

Jednání před rozhodčím soudem je prosto kolků a poplatků.

Úřad člena rozhodčího soudu je čestný. Přísedící má právo pouze na náhradu skutečných výloh. Útraty přísedícím zaměstnancům hradí revírní rada, zaměstnavatelům jejích organisace, a státním úředníkům stát, pokud o těchto výlohách soud jinak nerozhodl.

Svévolné procesování trestá se pořádkovými peněžitými pokutami a k návrhu strany také přisouzením útrat sporu. Předseda má právo ukládati pořádkové tresty.

Jednání před hornickým rozhodčím soudem řídí se v podstatě pravidly civilního, resp. trestního soudního řádu.

Narovnání a rozsudky rozhodčího soudu hornického provádějí se buď soudní exekucí, nebo podle potřeby správními úřady.

Zákon tento nabývá účinnosti 14 dní po vyhlášení.

Provésti tento zákon ukládá se ministru veřejných prací v dohodě s ministerstvy spravedlnosti a sociální péče.

Zákony tyto tvoří první etapu v soustavném postupu socialisace a byly sestaveny podle podrobných porad se zástupci organisací hornických, zřízeneckých a majetníků dolů. Veškerá jejich ustanovení jsou výsledkem dohody; pouze v § 4. měl jsem za účelné, aby bylo ponecháno zastoupení zřízenců v závodní radě, ač tito zřízenci vzhledem ke své mizivé menšině žádali jen o stavovské zastoupení při revírních radách (§ 19). Při spolupůsobení zřízenců v závodní radě udrží neb obnoví se styk mezi dělnictvem a zřízenectvem, jenž v poslední době pro časté diference byl silně porušen.

O podílu dělnictva při zisku a správě závodů nejedná zákon o závodních radách, neboť ministerstvo pro sociální péči připravuje v těchto směrech všeobecné zákony, jež se budou vztahovat i na hornictví.

Zákon o rozhodčích soudech hornických zjedná náhradu za stížnostní komise, jejichž činnost nevyhovovala, a ustanoví státní tribunál na místě rozhodčích soudů ustanovených mnohdy úmluvou mezi zájemníky, jde tedy více méně o soukromé rozhodování.

Zákonem o závodních radách zrušuje se zákon o hornických společenstvech, pokud se týče II. skupiny jejich (Zákon ze dne 14. srpna 1896, č. 156 ř. z.) a nahrazují se jeho náměty pevnými pravidly. To platí též o rozhodčích soudech, které jsou nyní obligatorní.

Účelem těchto zákonů jest, aby vytyčením pevných zákonných pravidel byl vymezen obor působnosti důvěrníkův a jiných zástupců hornictva, které si osazenstva namnoze ustavila sama, jejichž autorita však neměla žádoucího pevného podkladu. Mimo to má býti poskytnuto zákonné opory zřízencům závodním, kteří proti samovolným rozhodnutím některé části osazenstva byli bezmocní a bez ochrany.

Při zdělávání těchto zákonů bylo hleděno k tomu, aby umožněním součinnosti zaměstnanců při provozu a patřičnou jejich informací o poměrech provozních bylo dosaženo souladného spolupůsobení veškerých rozhodujících faktorů při výrobě původní a aby se tím dosáhlo žádoucího zvýšení těžby. Spokojenosti dělnictva má se dosíci spolurozhodováním jeho v otázkách mzdových. Ostatní cíle zákonů vycházejí z úkolů rad a rozhodčích soudů.

Návrhy obou zákonů buďtež přikázány výboru sociálně politickému finančnímu a technickému s tím, aby o nich podaly zprávu ve lhůtě osmidenní.