Rudolf Kaistura a Rudolf Kravčík byli svého
času přijati v lučební továrně
firmy "Aug. Luttnar a spol. v Mor. Ostravě" jako
dělníci pomocní a práce byla jim přikázána
v zámečnickém oddělení. Kaistura
patří mezi dělníky částečně
kvalifikované, Kravčík není pak vůbec
kvalifikovaným dělníkem. Přijetí
jejich stalo se k intervenci strany sociálně demokratické.
Smýšlení sociálně demokratického
dělnictva vůči Kaisturovi a Kravčíkovi
se však během času změnilo. Tento obrat
nebyl nikterak způsoben tím, že oba jmenovaní
se účastnili slavností velehradských
v řadách československého "Orla",
nýbrž tím, že oproti svým soudruhům
v práci, pokud byli smýšlení sociálně
demokratického, chovali se způsobem, v němž
tito spatřovali provokaci a urážky.
Sociálně demokratičtí dělníci
ústy svých důvěrníků
prohlásili požadavek, aby Kaistura a Kravčík
byli z tohoto dílenského oddělení
odstraněni, a aby jim byla přidělena práce
odpovídající jich kvalifikaci, na jiném
místě v továrně, kteréžto
místo by byli zaujali bez intervence sociálně
demokratické organisace.
Kaistura a Kravčík opustili, když jim bylo
rozhodnutí dílenského dělnictva sděleno,
bez výpovědi závod, obrátili se na
stížnostní komisi a když se tato prohlásila
ve věci za nekompetentní, na živnostenský
soud. Až dosud není záležitost tato soudně
projednána. Mezitím se však Kaistura a Kravčík
dostavili do práce. Kaistura pracuje v kotlářském
oddělení a Kravčík, nemajíce
vůbec žádné kvalifikace, jako prostý
pomocný dělník v továrně Luttnarově.
To jest vylíčení události dle úředního
vyšetřeni.
Není tedy správným tvrzeni, že dne 7.
července 1919 v zámečnickém oddělení
jmenované továrny zastavilo - jak se v interpelaci
praví - sociálně demokratické dělnictvo,
vedené svými důvěrníky, práci,
aby dosáhlo vyhození z práce jmenovaných
dělníků, protože šli v řadách
československého Orla jako členové
československého Orla na velehradské slavnosti.
K žádné stávce totiž nedošlo
a nejednalo se také sociálně demokratickému
dělnictvu o"vyhození z práce jmenovaných
dělníků". Neodpovídá pravdě
také tvrzení, že pro tuto stávku dělnictva
byli oba dne 7. července 1919 z práce propuštěni,
neboť Kaistura a Kravčik o své újmě
bez výpovědi práci opustili.
Jest přirozenou snahou mojí i správních
úřadů, aby všem násilnostem,
všemu teroru byla učiněna přítrž,
aby každému politická svoboda byla zaručena
a aby bezprávně napadenému byla poskytnuta
ochrana; než v tomto případě není
důvodu pro nějakou úřední intervenci,
tím méně, že Kaistura i Kravčík
sami se obrátili na povolanou instanci, t. j. živnostenský
soud, aby dosáhli zadostiučinění za
příkoří, domněle na nich spáchané.
Prosím, aby toto sdělení bylo vzato na vědomí.