Kněz brněnské diecese P. Alois Ševčík
byl pohnán před tamní církevní
soud ve věcech sporných a trestních. Za vinu
se mu klade, že svými řečmi "dává
pohoršení" a "podvrací víru".
Tento kněz je totiž veřejně činný
v republikánské straně československého
venkova. Tato okolnost jest hlavním důvodem,
pro který jest stíhán, záminkou jsou
nedokázané klepy, že na schůzích
"dává pohoršení" a "podvrací
víru".
Poněvadž je to první případ,
kde kněz jest stíhán pro své politické
přesvědčení a svoji politickou
příslušnost od církevního
soudu v naší republice, nemůže případ
ten zůstati nepovšímnut. Neboť jest nemyslitelno,
aby ve svobodné republice byl šlapán nejprimitivnější
požadavek základním zákonem zaručené
svobody politického a reformního přesvědčení
kteréhokoliv občana, tedy i katol. kněze.
A to tím méně, když se zakročuje
proti českému knězi německým
biskupem Kleinem.
Poměry církevní správy moravské
v obou diecesích jsou tak žalostné, že
trpce se dotýkají veliké většiny
českého kněžstva. Ve všech úřadech
se projevila snaha odčiniti a odstraniti mnoho bezpráví
spáchaného rakušáckým systémem.
Pouze v církevní správě zůstalo
dosud vše při starém. Živly církvi
škodlivé a státu nepřátelské
stále se udržují na nejvlivnějších
místech. V Olomoucí sedí kardinál
Skrbenský, ač kněžstvo opětně
- na příklad na schůzi v Přerově
- jednomyslně žádalo, aby byl odstraněn.
V Brně vládne Němec biskup Klein,
vnucený proti vůli českého kněžstva
arcivévodou Evženem, čechobijcem Bedřichem,
za vlivu císaře Viléma. Oba byli posláni,
stejně jako biskup Huyn, rakouskou vládou,
aby brzdili a dusili všechen život český.
Tento úkol plnili vždy "svědomitě"
a nyní pouze vyčkávají vhodné
doby, až se na ně zapomene, aby zahájili protičeskou
činnost v nové síle.
Složení konsistoří neodpovídá
ani vůli kněžstva, neboť na př.
v Brně její členové byli jmenováni
převážnou většinou německým
biskupem, ani poměru národností v diecesích.
V brněnské diecesi řádil po 12 let
pověstný povýšenec rakouského
císaře biskup Huyn, který s protičeskou
zavilosti dusil snahy českého kněžstva
i lidu, povolával a usazoval v diecesi německé
řády, které zde dosud straší,
na čelná místa dosazoval své oblíbence,
zaháněl do pense a suspendoval kněze nepohodlné,
vlastenecky činné. Pod knutou jeho hrůzovlády
chvělo se české kněžstvo v bezmoci.
Ale celý tento rakušácký system trvá
dosud. Dosazením biskupa Kleina se nic v podstatě
nezměnilo.
Tyto skandální poměry, které české
duchovenstvo trpce nese, se ještě zhoršily, když
biskup Klein jmenoval generálním vikářem
preláta dr. J. Pospíšila, který.
jest jeho našeptavačem a pravou rukou ve správě
diecese. Tento postavil se na ochranu biskupa Kleina a
zmařil žádost kněžstva, aby německý
biskup následoval příkladu svých patronů
a zmizel. Svým zavilým vystupováním
proti kněžím jiného politického
smýšlení a zvláště proti
kněžím poctivě reformním, stal
se generální vikář dr. Pospíšil
zloduchem brněnské diecese, a jako kněžstvo
žádá bezpodmínečně odchod
kardinála Skrbenského a biskupa Kleina,
tak zároveň požaduje, aby s nimi zmizeli i
jejich našeptávači.
Poněvadž vylíčený stav jest nejen
českého kněžstva nedůstojný,
ale i za nynějších vážných
poměrů nebezpečný, aby na těle
republiky byly živeny zákeřné vředy,
jest naléhavě třeba, aby byla provedena radikální
očista.
Proto táží se podepsaní:
1. Jsou panu ministru tyto poměry známy?
2. Jest ochoten pan ministr postarati se o to, aby
svoboda politického přesvědčení
českého kněžstva byla od šikan
se strany biskupů, jejich konsistoří
a generálních vikářů chráněna
a zabezpečena?
3. Jest ochoten v zájmu státní
bezpečnosti a vzhledem k přání veliké
většiny kněžstva a lidu potřebné
věci zaříditi, aby němečtí
biskupové byli odstraněni a ihned jmenováni
administrátoři z duchovenstva republice věrného?
V Praze 10. září 1919.
Jar. Marcha,
Dr. Zahradník, Bradáč, Okleštěk,
M. Pilát, J. Malypetr, Dr. Kubíček,
L. Zatloukalová-Coufalová, Malík, Chaloupka,
Otm. Hrejsa, Vraný, Jan Rychtera, Dr. J. Černý,
Donát, Adolf Prokůpek, Slavík, Ing. F.
Klindera, Babánek, Lukeš, J. Klega, Hucl.