Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1516.

Návrh

člena Národního shromáždění Viléma Votruby, Hatláka, dra Budínského a soudruhů,

aby byla zřízena česká vyšší škola pro kamenoprůmysl v Brně.

Spolek koncessovaných mistrů kamenických na Moravě se sídlem v Brně dovoluje si v době národního osvobození a vymanění se z pout cizí vlády podati žádost o aktivování české samostatné vyšší školy pro kamenoprůmysl v Brně a to již od počátku školního roku 1919-20 aby konečně umožněna byla jeho dorostu školská odborná výchova doma v náležitém prostředí.

Zřízením této školy povznese se neobyčejně nejen celý kamenoprůmysl na Moravě, dnes takřka jen živořící, ale dojde i k plnému hospodářskému využití známého nerostného bohatství této země k prospěchu celého státu.

Školu představují si podepsaní umístěnou v Brně, jako v prostředí vykazujícím mohutný ruch stavební, a zřízenou na nejmodernějších praktických zásadách vyučovacích s pominutím všeliké zbytečné theorie, kde bude možno osvojiti si vyšší stupeň odborného vzdělání pro všechna odvětví kamenoprůmyslu vůbec. Tím tato škola podstatně lišiti se bude od venkovských škol tohoto odvětví již existujících, kde samotné prostředí neskýtá vůbec příležitosti vychovati žádoucí síly pro nynější potřebu.

Po získaných informacích mohou podepsaní upozorniti na nejvýhodnější a nejlevnější pro vládu možný způsob, aby byla zřízena žádaná nutná škola.

Jednu ze dvou škol pro průmysl kamenický, umístěných ve Slezsku (nejlépe Supikowiekow), možno přeložiti do Brna, středu stavebního ruchu na Moravě, kde se příslušně pro účel a potřeby dnešní doby zreorganisuje.

Příčina, proč podepsaní kladou důraz na zřízení školy již počátkem školního roku 1919-20, je samozřejmá.

V nejbližší době velkého stavebního ruchu bude totiž zapotřebí množství potřebných, řádně školených pracovníků i dozorců tohoto oboru a jen jednoroční zpoždění znamená ovšem již pro celý obor velmi značnou ztrátu.

Žádanou samostatnost školy odůvodňují jednak vytčeným vyšším cílem, jednak mohutnou vlastní základnou, na které nutno otázku tuto řešiti.

Přesně vyjádřeno, reflektují podepsaní na vyšší školu, obsahující oddělení, navržená odborníky profesory státní průmyslové školy Jelínkem, Márou, Dufkem,

pro kamenictví, založené na nejširší basi,

pro stavební sochařství.

Dále příslušné kursy pro obrabitele na strojích, pro pomocné síly při stavbách vodních a podzemních, pro dlaždiče, lomaře a zužitkovatele všech druhů hmot lomových.

Ku prozatímnímu umístění školy stačí některý z baráků záložní nemocnice č. III. v Brně.

Z důvodu, že nutná potřeba školy pro kamenoprůmysl na Moravě je plně prokázána a její zřízení státem nevyžaduje zvláštního vydání, navrhují podepsaní:

Národní shromáždění račiž se usnésti:

Počátkem školního roku 1919-20 zřizuje se v Brně aspoň nejnutnější oddělení vyšší samostatné školy pro kamenoprůmysl.

Návrh tento přikázán budiž výboru kulturnímu.

V Praze 10. září 1919.

Vilém Votruba, Hatlák, Dr. Budínský,

V. Rebš, Dr. Weyr, Dr. Jar. Brabec, Heinrich, Petrovický, Dr. Vrat. Černý, Dr. Engliš, Dr. B. Němec, G. Navrátil, B. Král, Boh. Fischer, A. Sládek, Dr. Malinský, Viková-Kunětická, Dr. Schieszl, Dr. Syllaba, K. St. Sokol, Ing. Bečka, Dr. Mareš.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP