V Praze existuje po 50 roků spolek, jehož cílem
jest, vystavěti Akademický dům pro vysokoškolské
studentstvo v Praze. Spolku tomuto přes veškeré
úsilí se nepodařilo sebrati dostatečný
kapitál, aby se se stavbou mohlo započíti.
Změněnými poměry poválečnými
a zvláště zdražením staveb vržen
jest spolek zpět od cíle, takže by nebylo možno
spolku ani snad po dalších několik desítiletí
na stavbu pomýšleti.
Vystavěti důstojný "Akademický
dům", v němž by se soustřeďoval
všechen společenský a vzdělávací
život akademického studentstva, a který by
obsahoval i dostatečně rozsáhlou studentskou
stravovnu, jest po zřízení samostatného
státu československého státní
nezbytností. Ani rok se nesmí odkladem promeškati,
aby nová akademická mládež vzrůstala
v sebevědomějším duševním
stavu a vyšších formách společenských,
než tomu bylo až dosud. Napraviti křivdy, které
se děly českému školství i českému
studentstvu, je stejně závažnou povinností
konstituanty, kterou jest Národní shromáždění,
jako vypracovati základní zákony naší
republiky.
Vzhledem k uvedenému navrhují podepsaní:
Slavné Národní shromáždění,
račiž se usnésti o tomto zákoně:
Aby byl vybudován a udržován "Akademický
dům" v Praze, zřizuje se státní
fond částkou 5 milionů korun.
Se stavbou "Akademického domu" v Praze, budiž
započato nejdéle v březnu 1920.
Vláda se zmocňuje, aby ujednáním soustředila
jmění spolků "Akademický dům",
"Mensa akademická" a "Akademická
čítárna" ve fondu zřízeném
podle § 1. a zařadila do rozpočtu státního
peníze na vydržování institucí,
těmito spolky vedených, v budově "Akademického
domu" v Praze.
Provésti zákon ukládá se vládě
(ministerstvům pro veřejné práce,
pro sociální péči, pro školství
a národní osvětu, pro vnitro a finance).
Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení.
Návrh tento budiž přikázán výboru
kulturnímu.