Instituce přísežných existuje mimo hlavní
celní úřady v Praze a Brně ještě
u celních úřadů v Chebu, Liberci,
Olomouci a Teplících.
Poměr těchto zřízenců (toho
času počtem asi 20 osob) oproti státní
správě řídí se zpravidla statuty
pro ten který celní úřad zvláště
schválenými, v některých případech
není vůbec zvláště definován;
služební výkony přísežných
jsou rovněž podle poměrů toho kterého
celního úřadu různé a mají
celkem veskrze povahu úkonů dělnických,
pozůstávajících hlavně v otvírání,
uzavírání a vážení celních
zásilek pod dohledem celních úředníků
nebo zřízenců finanční stráže.
Mzdy těchto zřízenců hradí
se z poplatků, jež strany za tyto výkony těmto
zřízeneckým korporacím zapravují
a jichž případné přebytky plynou
do reservních fondů těchto korporací.
Reservní fondy takové existují pouze u celních
úřadů v Praze, Brně a Chebu a obnáší
t. č. přibližně 52.000 K, resp. 10.000
K a 800 K.
Z úroků těchto fondů hradí
se i zaopatřovací požitky zřízenců
resp. jejich pozůstalých.
Snahy tohoto zřízenectva o převzetí
do státní služby datují se již
od dřívější doby; bývalým
rakouským ministerstvem financí ve Vídni
podniknuty byly v této věci studie, pokud známo,
již před 10 lety, aniž by byly vedly ke konečnému
rozhodnutí.
Ministerstvo financí československé republiky,
jež nemělo materiálu pro posouzení této
věci, přikročilo již v únoru
1919 o své újmě (bez popudu se strany řečených
korporací) k řešení této otázky
tím, že vyžádalo si od podřízených
úřadů data potřebná ke zpracování
celého komplexu poměrů s tím souvislých.
Pro naprostý nedostatek úřednického
personálu, jenž sotva stačí zdolati
úkoly spojené s utvořením nové
celní hranice, s organisací nově vzniklých
celních úřadů a institucí pro
dovoz a vývoz, nemohly bohužel přípravné
práce zmíněné pokročiti do
stadia rozhodnutí, zvláště když
jednak žádosti korporace pražské a brněnské
o převzetí do státní služby,
později podané, a ústně od korporace
pražské vyžádané informace nepřinesly
přiměřeného ujasnění
jednotlivých detailů činěných
požadavků, jednak pak poměry příjmů
těchto korporací, související přímo
s proměnlivými nynějšími hospodářskými
poměry, ztěží mohou tvořiti spolehlivou
základnu pro výpočty o převzetí
zřízenců do státní služby.
Finanční ministerstvo věnuje otázce
převzetí přísežných do
veřejnoprávního služebního poměru
plnou pozornost a učiní v této věci
pokud možno nejdříve přiměřené
opatření.