Podrobným šetřením bylo zjištěno,
že 3 vagony mědi a to č. 87.753, 81.259, 6252,
které byly dne 11. července 1919 na nádraží
smíchovském úřadovnou pro potírání
lichvy v Praze zajištěny, jsou součástí
zásilky 30 vagonů mědi, které společnost
"Internationale" v Praze-II., Štěpánská
42 (Dr. Rind, referent) zakoupila od milánské firmy
Steinerovy a prostřednictvím spediterské
firmy Francesco Parisi v Praze-II., Poříčí
8 sem dopravila.
Zásilka tato byla správně kovové ústředně
hlášena a za souhlasu této rozdělena
a to: Ústředně kovů 11 vagonů,
firmě Selier a Bellot 11 vagonů a pro firmu Křižík
a. s. 8 vagonů.
Vývozní a dovozní syndikát kovodělného
průmyslu vydal pro těchto 30 vozů dovozní
povolení č. 24.545, 24.394, 29.944 až 29.954.
Ony 3 vagony - jež jsou předmětem výše
uvedené interpelace - adresovány byly fě.
F. A. Lange, měďárna v Grüntalu v Čechách,
která měla pro fu. Selier a Bellot na dodávku
M. N. O. zhotoviti měděné pásky k
výrobě zápalek.
Protože do stanice Grüntal je doprava možná
jedině přes saské území a podle
oběžníku ředitelství stát.
drah v Praze č. 93/12-VI není pro takovéto
přepravy zboží dopravní osvědčení
nutné, nebylo důvodu k zabavení této
mědi a byla proto úřadem pro potírání
lichvy uvolněna.
Dne 16. července 1919 byla tato zásilka opětně
zabavena zástupcem ministerstva pošt a telegrafů;
po intervenci však kovové ústředny společně
s minist. N. O. (ref. setník Splítka) a minist.
pošt a telegrafů (referent Dr. Reisinger) byla zásilka
mědi opět uvolněna a zaslána do měďárny
"Rakousko" ve Neštěticích-Povrlech
k zpracování pro účely ministerstva
pošt a telegrafů, jemuž ministerstvo N. O. zásilku
tu postoupilo. Doklady jsou v presidiu ministerstva pro zásobování
lidu.