Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1502.

Odpověď

ministra financí a ministra železnic na dotaz členů Národního shromáždění Vil. Votruby, Hatláka soudruhů (č. tisku 1261) o poměrech v celních úřadech na Moravě.

Po státním převratu dne 28. října 1918 bylo snahou finanční správy zameziti protizákonnému vývozu a dovozu zboží přes hranice našeho mladého státu. Za tím účelem zřízeny byly na hranicích oproti Německému Rakousku pohraniční kontrolní stanice, jichž účelem bylo, bdíti nad zachováváním dovozních a vývozních předpisů. Přirozeně nemohly býti tyto pohraniční kontrolní stanice vzhledem k panujícímu nedostatku odborných (celních) úředníků obsazeny hned na počátku dostatečným počtem zřízenectva.

Personál těchto pohraničních stanic, jež po vyhlášení samostatného celního území československého vybudovány byly jako celní úřady, zůstával pak i nadále za rozsahem obchodních styků s Německým Rakouskem, jež vyvíjely se způsobem na ty doby namnoze přímo bouřlivým; finanční státní správa snažila se všemi prostředky, zejména i přibíráním nových sil úřednických nedostatku tomuto odpomoci.

Přirozeným následkem toho bylo, že celní úřady na hranici německo-rakouské zásilky zboží dopravovaného drahou poukazovaly k celnímu odbavení na vnitrozemské celní úřady, jmenovitě pak vzhledem k bydlišti adresátově na hlavní celní úřad v Brně.

Tento celní úřad, jenž v prvých dobách po převratu disponoval osmi úředníky a třemi zřízenci finanční stráže, a jemuž vedle celní agendy svěřena byla i jiná (poplatková a potravní daňová) agenda, byl prostorově zařízen na pojetí asi 30 vagonů kusového zboží.

Příval celního zboží od pohraničních celních úřadů na hranicí německo-rakouské měl ovšem za následek zatarasení nádražní stanice brněnské a stanic v bezprostředním okolí jejím se nalézajících.

Celní odbavování tohoto zboží ztíženo pak bylo v první řadě tím, že zboží docházelo bez předepsaného dovozního povolení a jeho opatření u Československé vývozní a dovozní komise spojeno bylo pro žádající stranu s velkými obtížemi.

Celní správa vynasnažovala se dosáhnouti uvolnění celního zboží u brněnského celního úřadu přidělováním dalších úřednických, zřízeneckých a dělnických sil, rozšířením celního skladiště o veliké nádražní skladiště, jakož i všeobecným nařízením, že zboží, pro něž během tří dnů po vyzvání strany nebude dodáno dovozní povolení, bude dirigováno zpět k odesílateli.

Celní úřad v Brně má toho času k disposici 15 úředníků a osm zřízenců finanční správy; strany jsou novinářskými články informovány o tom, že zboží musí již při dovozu přes hranice býti opatřeno dovozním povolením.

Počet celních zásilek (vagonových i kusových) se proti dřívějšímu stavu značně zmenšil a hlavním důvodem pro neodbavování uložených celních zásilek jest i na dále ta okolnost, že strany nedodaly dosud dovozního povolení.

Poměrům celního úřadu v Brně věnuje finanční správa plnou pozornost, stejně jako poměrům celních úřadů v Břeclavě, Hrušovanech, Šanově a Znojmě; u celních úřadů posléze jmenovaných zvláštní hromadění celního zboží nelze pozorovati.

O nějaké obzvláštní nerozhodnosti celních orgánů u jmenovaných úřadů nelze mluviti. Dva případy v dotyčném dotazu ohledně celního úřadu ve Znojmě uvedené mají podle konaného šetření celkem jinou skutkovou povahu.

Tři vagony ligrusového semene byly zabaveny tímto úřadem z důvodu, že obsahovaly ligrusové semeno smíchané dosti silně s ovsem, ačkoliv povolení vývozní znělo pouze na odpadky ligrusového semene. Zásilka zadržena byla na základě nálezu semenářské stanice státního obilního ústavu a zabavení bylo vzhledem k nálezu tomuto ministerstvem financí potvrzeno. Návrhy železničního úřadu na propuštění zásilky resp. navrácení její zasílateli byly celním úřadem vzhledem k vylíčené povaze věci správně odmítnuty; vyložení zásilky bylo celním úřadem staničnímu úřadu několikráte navrženo, celní úřad nemohl však přistoupiti na návrh přednosty stanice, aby zásilka vyložena byla na volné rampě bez uzávěry a ochrany před deštěm.

Ohledně vagonu cibule, zmíněného v dotaze, bylo vyšetřeno, že k dotyčnému nákladnímu listu přiložen byl formulář vývozního povolení, při kterém však scházel spodní díl, obsahující vlastní vývozní povolení. Nákladní list neobsahoval potvrzení dráhy, že vývozní povolení bylo pří podání zásilky předloženo. Z tohoto důvodu byla zásilka vzhledem k instrukcím, daným celním úřadům, zadržena a uvolněna, jakmile podací stanice na výzvu celního úřadu po tvrdila, že vývozní povolení bylo dráze řádně předloženo.

Tvrzení strany, že příslušný díl formuláře vývozního povolení, obsahující vlastní povolení, cestou se ztratil, nesrovnává se potud se skutečností, že dotyčný kupon zaslán byl odesílatelem staničnímu úřadu několik dní po odbavení zmíněné zásilky.

V Praze 13. srpna 1919.

Ministr železnic:
Ministr financí:
Jiří Stříbrný v. r.
Dr. Horáček v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP