K uvedenému dotazu kladou si ministerstvo zemědělství
a ministerstvo zásobování za čest
sděliti toto:
Podle výsledku vyšetřování je
obec Zděchov nejnepořádnější
obcí v dodávání dobytka v celém
okrese vsackém. Veškerá nařízení
na dodávky dobytka a urgence výkazů dobytka
pro dodávku vybraného zůstávají
vždy nepovšimnuty. Proto byla okresní politická
správa ve Vsetíně donucena, postarati se
o odběr alespoň minimálního počtu
dobytka podle rozvrhu tamní komise pro obchod dobytkem
na obec Zděchov připadajícího, za
pomoci vojenské asistence. Vojenská asistence chovala
se za doprovodu řezníka Talaše při rekvisici
konané 26. dubna t. r. zcela korektně. Šla
k představenstvu obce, jako zodpovědnému
úřadu o vykázání dobytka na
odebrání, provedla odběr vykázaných
dvou kusů přiměřené živé
váhy, narážela však všude na odpor,
dokonce i brachiální.
Zrekvirovala p. Ant. Filákovi ve Zděchově
č. 61 jednu krávu, na níž zevně
nijak nebylo patrno, že by byla stelná, a Janu Ezechylovi
jalovici, na které březivost vůbec nebyla
patrna. Zrekvirovaná dobytčata byla pak přikázána
řezníku.
Zatím Ant. Filák se u obecního úřadu
zavázal, že dodá místo zrekvirované
krávy jalovici. Kráva byla ponechána v zástavě
a když jalovice nebyla během 3 dnů p. Ant.
Filákem dodána, byla kráva poražena.
Teprve tehdy bylo zjištěno, že kráva nalézala
se v 5.-6. měsíci stelnosti.
Jan Ezechyl ve Zděchově č. 20 měl
dodati po jarních pracech 15. května t. r. jednu
krávu. Jelikož potřeba masa byla akutní,
bylo mu nařízeno, aby zrekvírovanou krávu
dodal již koncem dubna. Jelikož jarní práce
nebyly ukončeny, nechtěl uvedený rolník
krávu dáti a byla mu proto odebrána jalovice,
na které březivost zevně se vůbec
nijak nejevila.
Po zabití bylo zjištěno, že jalovice byla
as ve 2 měsíci březivosti.
Vyplacená odhadní cena K 2.80 za 1 kg živé
váhy odpovídala úplně jakosti dobytka
v uvedených případech.
Ministr zemědělství a ministr zásobování
klade si za čest ujistiti, že byly dány přesné
instrukce rekvírujícím orgánům,
kterými bylo nařízeno ušetřiti
pokud možno nejvíce dospělých krav,
bohužel v daném případě pro renitenci
celé obce v dodávání dobytka bylo
nutno sáhnouti k takovým výjimečným
opatřením, za která však zodpovědni
jsou producenti jako celek.
Celá věc vojenskou správou na podkladě
citované interpelace byla vyšetřena a zjištěno
bylo při tom, že vojenská asistence se chovala
při rekvisici velice slušně a taktně,
přes to, že podle protokolární výpovědi
starosty Galetky byla pobouřenými vesničany
ohrožována přímo na životě.
O nějakém vyzývavém nasazení
bodla nebo ztýrání dcery Ezechylovy není
tomuto svědku, který při celém případu
byl přítomen, nic známo. Rovněž
není pravda, že by někdo z vojska na asistenci
lidem spílal nebo vyhrožoval zabitím, ač
bylo vojínům sprostě láno, na př.
"československých lupičů".
a vyhrožováno sekerami, vidlemi a motykami. Výtržníci
a neposlušní byli přirozeně zatčeni,
což odpovídá účelu rekvisiční
asistence i platným zákonům.
Asistence vydána byla posádkovým velitelstvím
ve Vsetíně na žádost okresní
politické správy z 24. dubna t. r. Hned po vydání
rozkazu zemského velitelství v Brně č.
13 ze 14. března 1919 o rekvisičních asistencích
pres. č. 2417 bylo mužstvo celé místní
posádky poučeno osobně velitelem, jak se
má při rekvisicích chovati, jaké jsou
jeho povinnosti a jaká práva.
Asistenční oddíl sám byl rovněž
osobně velitelem místní posádky poučen
v témže smyslu ještě před odchodem
na rekvisice do Zděchova dne 26. dubna t. r.
Důstojník nemohl býti oddílu přidělen
pro úplný nedostatek důstojnictva, určen
byl tedy velitelem zkušený poddůstojník-četař.
Z protokolárního výslechu jeho je zřejmo,
že byl poučen, jak má postupovati při
rekvisicích, stejně tak ostatní mužstvo.
Poučení bylo druhý den opětováno
a vojákům nařízeno, aby zatkli hlavní
viníky, budou-li se výhrůžky opakovati.
Je tedy zřejmo, že část dotazu na mne
obrácená je bezpředmětnou. Ustanovení
o tom, jak chovati se má vojsko při rekvisicích,
byla vydána, mužstvu včas a opětovně
vysvětlena a, což konstatuji s potěšením,
rekvisičními oddíly skutečně
zachovávána. Viníci, kteří
zasluhují potrestání, nebyli z řad
československého vojska.