Poštovní spořitelna vídeňská
byla ústavem společným všem zemím
bývalého Rakouska.
Třebaže 20. listopadu 1918 byla zřízena
v Praze samostatná poštovní spořitelna
bez úsporného řízení, přeměněná
pak od 1. srpna 1919 na poštovní úřad
šekový, byl z důvodů na snadě
jsoucích i nadále zachováván styk
s poštovní spořitelnou vídeňskou,
a to tak dlouho, dokud okolkovací akcí naše
měna nebyla osamostatněna; pro nastalou různost
valuty byl ovšem další styk s poštovní
spořitelnou vídeňskou znemožněn
a byl proto v dohodě s ministerstvem financí přerušen.
Ministerstvo pošt a telegrafů obrátilo se sice
několikráte na poštovní spořitelnu
vídeňskou a vyslalo jíž před
delší dobou delegáty do Vídně,
aby byl vzájemný poměr mezi vídeňskou
a pražskou poštovní spořitelnou urovnán,
ale jednání nevedlo k cíli pro zamítavé
stanovisko poštovní spořitelny vídeňské,
jež poukazuje stále na nepříznivý
pro ni rozdíl kursovní.
Záležitost zůstatků vkladů úsporných
a šekových u poštovní spořitelny
vídeňské bude třeba řešiti
jako součástku likvidační podstaty
bývalého Rakouska a uspokojivé rozluštění
této otázky nemůže se tudíž
státi jednostranným rozhodnutím státní
správy československé.
Ministerstvo financí, které jest v této věci
příslušným, bude však při
projednávání likvidačním co
nejúsilovněji hájiti zájmy československých
věřitelů vídeňské poštovní
spořitelny.