Z úředních spisů bylo mi možno
zjistiti, že na dopis pana člena Národního
shromáždění Šamalíka,
datovaný na Ostrově dne 2. ledna a doručený
dle presentačního razítka dne 7. ledna 1919,
odpovědělo velitelství pěšího
pluku čís. 99 hned dne 10. ledna pod adresou »Panu
Josefu Šamalíkovi, členu Národního
shromáždění, rolníkovi v Ostrově
pod čís. ev. 38.«
Výtka dotazu v tomto směru tedy je bezdůvodná,
a nebyla-li snad odpověď panu intervenujícímu
poslanci doručena, nespadá vina na orgány
správy vojenské.
Co se týče výtky neoprávněné
a nemístné kritiky jednání členů
Národního shromáždění
vojenskými orgány v úředních
podáních, nutno uvážiti, že šlo
o vnitřní, pouze ministerstvu určenou zprávu,
a plukovní velitelství věcně vysvětlilo
svůj postup jako zcela správný, jak nepřímo
uznává i dotaz, který nic nenamítá
proti meritornímu vyřízení případu
Jordánova.
Způsob, jakým pan poslanec Šamalík byl
o vyřízení vyrozuměn, nemohu ovšem
schváliti a vyslovuji nad ním svoje politování.
Vysvětlení, proč spis byl postoupen politickému
úřadu a tím úřadu obecnímu
k vyrozumění pana tazatele, dlužno hledati
v okolnosti, že referent v ministerstvu, přehlédnuv,
že jde o člena Národního shromáždění,
chtěl si tak usnadniti a zkrátiti odpověď.
Nával práce a nepostačující
úřední místnosti, jež veškerou
agendu mého ressortu neobyčejně znesnadňují,
uvádím jako omluvu pro toto trapné nedopatření.
Jinak mohu ubezpečiti, že nebylo opomenuto žádné
příležitosti k informaci orgánů
vojenské správy o významu Národního
shromáždění a právech jeho členů.
Ustanovil jsem i zvláštního referenta pro záležitosti
parlamentní, abych usnadnil styk pánů poslanců
s vojenskými orgány.
Okolnost, že tato stížnost je ojedinělá,
dokazuje, jak vojenská správa vychází
pánům zákonodárcům vstříc
s plným porozuměním.