Poměry na trhu tabákovými výrobky
v republice Československé stávají
se přímo nesnesitelnými.
Kdežto dříve přímo úzkostlivě
střežil finanční erár každé
zdražení monopolních výrobků
tabákových jen o haléř, z kteréžto
doby známy jsou přímo pověstné
rozsudky hostinského personálu, není dnes
jednoho číšníka v kavárně,
nebo restauraci, aby se mu z kapsy nedrala ven krabička
cigaret. Je-li v takové kavárně deset číšníků,
prodávají všichni cigarety. A lidé je
kupují a jak levně. Ku příkladu taková
válečná chmelová sportka stojí
pouhých 70 haléřů, válečná
egyptská cigareta 80 haléřů až
1 K, viržinka 2,30 - 3 K atd. Na druhé straně
pak může každý sběhnouti všechny
trafiky ve městě, nepodaří se mu cigarety
a doutníky sehnati, poněvadž trafikant má
svůj určitý příděl a
tento příděl musí rozdělit
určitým osobám na lístky, ale netrafikant
dodá doutníků a cigaret, kolik potřebujete
a chcete. Nebo jděte po menším městě
ulicemi a v každém druhém domku najde se dobrák,
který z materiálu neznámého původu
vyrábí cigarety po 30 - 40 haléřích.
Vám jich prodá, třeba tisíc. Což
naše za starého Rakouska tak řízné
finanční úřady neexistují?
Pamatujeme případy, že jeden obchodník
netrafikant, aby trochu pozlobil svého konkurenta, který
měl vedle svého obchodu i trafiku, koupil kdesi
kolo (50 bal.) dýmkového tabáku, postavil
je do svého výkladu a připevnil na ně
cenu 7 haléřů, přes to, že tehdy
(před válkou) stával tabák 8 haléřů.
Tehdy stačilo malé upozorněni a již
tu byla domovní prohlídka, rozsáhlé
vyšetřování, pochůzky, svědci
a pokuty přes to, že vlastně celá věc
byla jen nepodařeným konkurenčním
vtipem. Dnes vyrábějí se výrobky tabákové
režie veřejně a veřejně se prodávají
a neděje se ničeho, co by řádění
tomuto učinilo přítrž. Tabáku
se prý vozí spousty ze Slovenska, z Hodonína,
Jihlavy i jiných továrních míst a
nemůže se přijít na stopu ani tajemným
dodavatelům a nechce se přijít na stopu ani
netajemným dodavatelům a nechce se přijít
na stopu ani netajemným prodavatelům. Za to však
se klidně trpí, aby řádní živnostníci
trafikanti všeobecně byli považováni za
vydřiduchy a keťasy, přes to, že konají
jen to, co jim bylo nařízeno, a že to konají
poctivě a bez reptání, při čemž
sami nejvíce trpí.
Poměry na trhu tabákem dávají tudíž
tušiti, že Československá republika má
pro potřebu svého obyvatelstva dostatečné
množství tabáku a že jest možno trh
tabákového monopolu uvolniti a proto navrhují
podepsaní:
Ministerstvo financí budiž vyzváno, aby příslušným
nařízením trh tabákovými výrobky
uvolnilo a učinilo tak přítrž nekalému
obchodování a zdražování s těmito
výrobky.
Ve formálním ohledu navrhuje se, aby návrh
tento přikázán byl výboru finančnímu
k nejrychlejšímu projednání.