Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1462.

Návrh

členů Národního shromáždění Emila Špatného, JUDra Jar. Brabce, Ing. Záruby-Pfeffermanna, JUDra Ot. Krouského, Fr. Housera, Karla Jonáše, Ing. B. Pospíšila a soudruhů, aby pro případ sloučení předměstí s Prahou byly nově upraveny finance příští obce Pražské.

Ve vládních návrzích na sloučení obcí předměstských s Prahou a na organisaci a působnost zastupitelstva Velké Prahy i místních výborů v Praze podán byl základ k utvoření Velké Prahy, jež byla nedosažitelným ideálem naším po celá uplynulá desetiletí. Podle elaborátu tohoto bude příští Praha měřiti asi 17.000 ha a čítati téměř 675.000 obyvatelů podle úředního sčítání z roku 1910; podle odhadů dnešních ovšem počet obyvatelstva bude vyšší než 850.000.

Naše Praha vstoupí tím do řady velkých měst evropských. Úkoly, které od ní právem budou požadovány, nebudou však malé. Celá řada otázek správních, sociálních, humanitních a jiných očekává od Velké Prahy svého rozřešení. Jest proto nutným, aby velké město, které sami tvoříme, bylo také života schopné, abychom se mohli honositi nejen počtem obyvatelstva a místní rozlohou Velké Prahy, nýbrž také výsledky obecní činnosti po stránce osvětové, sociální a humánní.

Při dnešních poměrech finančních obce nebylo by to však možno. Hlavním pramenem příjmů obecních jest i dnes výnos přirážek obecních. Základna daňová ve vnitřní Praze činí sice 19,669.822 K, v obcích předměstských, které mají se připojiti ku Praze, však něco více než 8,700.000 K. - Výnos přirážek obecních a školních v předměstských obcích při této základně přirážkové činí okrouhle asi 6,000.000 K. - Naproti tomu úhrn výpůjček předměstských dosahuje téměř 110,000.000 korun - a roční náklad zúrokování a umořování těchto výpůjček možno odhadovati obnosem 5,500.000 K.

Za těchto poměrů mají podepsaní opravdu veškerou obavu, zda Velká Praha stačí na náklady, které jí očekávají, neposkytne-li stát obci Pražské současně s utvořením Velké Prahy vydatné pomoci finanční. Způsob, jakým si obec Pražská představuje budování financí nového města, uvedla městská rada ve svém podání ze dne 9. dubna t. r. čís. fin. 1171.

Obec Pražská domáhá se totiž především, aby poskytnuta jí byla aspoň část výnosu daní reálních, tedy v prvé řadě domovní daň činžovní. Předpis této daně ve vnitřní Praze obnáší okrouhle asi 10,000.000 K, - v předměstích, o jejichž připojení jde, asi 7,000.000 K. - Dále žádá obec Pražská, aby jí byly přikázány zemské dávky, zavedené patentem ze dne 29. prosince 1915 čís. 83 z. z., totiž dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí a dávka ze zábav. Podle řádu, který pro tyto dávky byl publikován, plyne totiž až dosud výnos dávky z přírůstu hodnoty z polovice do fondu zemského, z druhé polovice do pokladny obecní, ze zábav pak 10% do nemocničního pražského fondu, 40% do pokladny obecní a 50% do zemského fondu. Při tom obec musí nésti celou režii. Obec Pražská domáhá se, aby jí bylo dovoleno po vzoru jiných velkých měst vybírati přirážku obecní k státnímu poplatku převodnímu. Městská rada poukázala při této příležitosti, že bývalá vláda rakouská nepovolila přirážky této obci Pražské, ač neměla námitek proti povolení stejné přirážky obci Vídeňské, Brněnské, Štýrskohradecké, Terstské atd. Obec Pražská obstarává za stát politickou agendu. Nese tudíž část státních výdajů a proto se domáhá, aby stát jistou kvotou na výdeje tyto obci přispíval.

Stejný požadavek klade obec Pražská i ohledně nákladů školních, které obec Pražská sama hradí, ač vedle toho poplatnictvo obecní přispívá stejným procentem přirážek do zemského fondu na náklad školský, jako činí poplatníci obcí venkovských, ač na venkově osobní náklad školní hradí do jisté míry zemský fond.

Podepsaní znají svízelné poměry, v jakých stát náš jest po ukončení světové války, znají i požadavky, které z různých stran na náš mladý stát se kladou bez ohledu na jeho potenci hospodářskou, a jsou proto daleci toho, aby hleděli potíže státu svými návrhy zvětšovati.

Podepsaní však upozorňují, že při utvoření Velké Prahy nejde o otázku místní povahy, nýbrž o otázku státní, jak vláda sama správně prohlásila, že jde o representaci našeho státu vůči cizině, a pokládají proto za nutné položiti váhu na to, aby při utvoření Velké Prahy dán byl této i potřebný základ finanční, kterým by byla s úkolů, jež ji jako veliké a sídelní město očekávají v budoucnu.

To státi se může podle náhledu podepsaných jednak tím, že státní správa přistoupí, ať již způsobem požadovaným městskou radou nebo jiným způsobem, který bude shledán k řádnému vybudování obecních financí Velké Prahy za schůdnější, k přikázání nových pravidelných příjmů příští Praze, jednak tím, že náklady, které bude třeba investovati ve Velké Praze jakožto městě sídelním, ponese státní pokladna sama, a to buď zcela neb aspoň z větší části.

Poněvadž otázka tato odkladu nestrpí a poněvadž úmyslem vlády jest, aby Velká Praha v době nejbližší byla utvořena, navrhují podepsaní:

Finančnímu výboru a výboru pro Velkou Prahu se ukládá, aby podaly v nejbližší době příslušné návrhy plenu Národního shromáždění.

V Praze dne 25. července 1919.

Emil Špatný, JUDr. Jar. Brabec, Ing. Záruba-Pfeffermann, JUDr. Ot. Krouský, Fr. Houser, Karel Jonáš, Ing. B. Pospíšil,

Dr. Uhlíř, Johanis, Freiman, Sladký, Holejšovský, Kopeček, Dr. Franke, Dr. Th. Bartošek, Bradáč, Jan Hrizbyl, K. St. Sokol, Plk, Novák Ant., Fr. Hummelhans, Valoušek, Dr. Kolísek.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP