Jízdní řád, jak jej spracovalo ředitelství
v Olomouci, svědčí o tom, že v této
instituci panuje naprostá neznalost poměrů
severní dráhy. To budiž řečeno
jako zmírňující okolnost na zacházení
s touto tratí, jinak museli bychom říci,
že je to naprostá zlovůle, která poměry
lokálních drah, na které jmenované
ředitelství bylo zvyklé až do svého
rozšíření, přenésti chce
i na tuto hlavní trať, která i nyní,
v samostatném státě, je a zůstane
jednou z tratí nejfrekventovanějších.
Uspořádání osobních vlaků
je v posledním jízdním řádu
takové, že mezi 9 hod. večerní a 4 hod.
ranní nejde v žádném směru ani
jediný vlak. Následky toho jsou nesnesitelné
najmě v Přerově. Celé zástupy
cestujících sjedou se večerními vlaky
a nemohou dále, noclehů pro ně není,
čekárny nestačí a jen okolnost, že
je léto a že nástupiště mohou být
použita, ochránila správu dráhy před
zjevy, které jistě nejsou v její zájmu.
Celou noc leží tam desítky lidí na peronech
a kletba nese se na zařízení u tak důležité
trati, jako je bývalá dráha severní.
Z toho důvodu táží se podepsaní:
Je pan ministr ochoten naříditi opravu jízdního
řádu pro hlavní trať bývalé
severní dráhy v tom směru, že by byly
alespoň dva vlaky a to po jednom v každém směru,
které by kolem půlnoci projížděly
Přerovem a umožnily tak spojení s ostatními
tratěmi?