Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Statistika zahraničního obchodu jest upravena platným zákonem ze dne 26. června 1890, č. 132 ř. z., a prováděcím nařízením ze dne 10. února 1907, č. 22 ř. z. Normy tyto jsou v rozporu s dnešním právním stavem, jenž nastal rozkladem Rakousko-Uherska. Mimo to poplatky statistické, jež mají sloužiti k úhradě nákladu na tuto statistiku, jsou vzhledem k dnešním poměrům naprosto nedostatečné.

Vláda měla na vybranou, buď stávající zákon novellovati anebo upraviti statistiku zákonem novým. Volila tuto cestu ne snad, že by zákon byl vyžadoval pronikavých změn věcných, nýbrž že formálně nutné přepracování zákona by bylo vedlo ke komplikacím. Věcných podstatných úchylek od platného zákona zákon nový nezavádí. Umožňuje jen cestou nařizovací upravovati statistické poplatky, klade však této cestě nařizovací meze stanovením maxima úhrnného obnosem, dostačujícím k úhradě dotyčné statistiky.

Finanční výbor - jemuž připadlo vyřízení této záležitosti po sloučení s výborem národohospodářským - provedl v osnově jen nepatrné, převážně stylistické a formální změny.

Při této příležitosti pojednal finanční výbor o tom, že doposud není proveden zákon ze dne 28. ledna 1919, č. 49 Sb. z. a n., o organisaci státní statistické služby, zákon půl roku účinný a pro správu státní neobyčejně důležitý.

Finanční výbor usnesl se tedy:

1. Slavné Národní shromáždění uděliž přiložené osnově zákona ústavní schválení;

2. slavné Národní shromáždění račiž se usnésti na připojené resoluci:

O všelikém zboží nebo jiných věcech, jež se ve styku s celní cizinou při dovozu, vývozu, nebo průvozu celně deklarují, nebo odbavují u některého celního nebo poštovního úřadu republiky československé, dlužno pro úřední statistiku zahraničního obchodu ohlašovati jejich druh, množství, zemi původu a zemi určení.

Druh toho kterého zboží ohlašuje se podle jeho zvláštního pojmenování, množství pak podle ustanovení právě platné celní sazby (celního tarifu).

Jak dlužno zboží tříditi a podle jaké jednotky určovati jeho množství, stanoví statistický seznam zboží, vydaný nařízením ministerstva obchodu. Prozatím platí seznam, vyhlášený v č. 121 rak. říš. zák. z r. 1906. Pro vyhlášení dodatků nebo nového seznamu stačí, vyhlásí-li se toliko vydání jejich ve sbírce zákonů a nařízení státu československého.

Statistickému ohlašování nejsou podrobeny:

1. Poštovní zásilky při dovozu i vývozu, pokud neváží více než 250 gramů a jsou prosty cla, a pak veškeré poštovní zásilky při průvozu.

2. Ony předměty podmínečně cla prosté, které nejsou předmětem vlastního obchodu a které zvláštním nařízením byly nebo budou sproštěny povinnosti statistického ohlašování.

Statistické hlášení děje se z pravidla písemně a dlužno pro ně použíti tiskopisů nařízením stanovených.

Ve kterých případech smí se statistické hlášení konati ústně, nebo ve kterých případech mohou se povoliti jiné úlevy při ohlašování, stanoveno bude prováděcím nařízením, hledíc k potřebám pohraničních obchodních styků nebo k potřebám zvláštních druhů dopravy.

Písemné statistické hlášení dlužno odevzdat u celních úřadů, při poštovním vývozu pak u poštovních podacích úřadů.

Ústní statistické hlášení děje se u celních úřadů.

Pokud se smí statistické hlášení díti u orgánů finanční stráže, stanoví se nařízením.

Statistické hlášení (§ 2.) povinen jest učiniti ten, kdo podává u celního nebo poštovního úřadu celní deklarací neb kdo dal podnět k odbavení celnímu.

Za správnost a úplnost statistického hlášení (§ 2.) odpovědným je ten, kdo podle § 4. jest povinen ji učiniti (§ 13.).

Veřejné dopravní podniky, jakož i osoby, jež po živnostensku dopravují zboží, smějí zásilky, určené do celní ciziny, pouze tenkráte přijmouti k dopravě, nebo, dovědí-li se teprve během dopravy, že zboží jest určeno do celní ciziny, smějí je pouze tenkráte dále dopravovati, budou-li jim sděleny údaje, potřebné podle tohoto zákona ke správnému statistickému hlášení a přesvědčí-li se samy, že se tyto údaje podle obsahu svého shodují s nákladním listem, nebo s celní deklarací.

Jednotlivá statistická ohláška smí podávat obsah pouze jedné celní deklarace nebo jiného dopravního dokladu, zastupujícího celní deklaraci.

Při písemné statistické ohlášce budiž v zásadě pro každý jednotlivý dopravní kus ve zvláštním obalu (kollo) nebo pro každý jednotlivý neobalený (volný) kus použito zvláštního tiskopisu.

Výjimky mohou býti stanoveny nařízením.

Při každém statistickém hlášení platí se, kromě výjimek v § 11. vytčených, statistický poplatek na úhradu útrat úřední statistiky zahraničního obchodu.

Míra statistického poplatku určí se čas od času nařízením tak, aby výnosem poplatku toho byly přibližně hraženy náklady na úřední statistiku zahraničního obchodu.

Statistický poplatek budiž zpravidla zapravován úředními známkami, jichž podoba i druhy určí se nařízením.

Statistického poplatku jsou prosty:

1. Všeliké zboží a věci, které podle § 1. nejsou podrobeny povinnosti ohlašovací.

2. Zboží a věci průvozní.

3. Předměty, které jsou nebo budou nařízením od něho osvobozeny, hledíc k potřebám pohraničních obchodních styků nebo k potřebám zvláštních druhů dopravy.

Nehledě k trestnosti podle všeobecného zákona trestního, dlužno použít ustanovení trestního zákona důchodkového a všech dodatečných zákonův a nařízení k němu se vztahujících v těchto případech:

1. Jestliže někdo statistické známky padělá nebo zfalšuje a padělané nebo zfalšované známky někomu přenechá, nebo je zašle jinam, nebo jich užije k zaplacení statistického poplatku; jestliže někdo statistické známky, jiným padělané nebo zfalšované, věda o tom, že jsou padělané nebo zfalšované, pro odbyt přijme nebo jinému přenechá nebo jich užije k zaplacení statistického poplatku; jestliže někdo známek k zapravení statistického poplatku již upotřebených, věda o tom, užije znova;

2. jestliže někdo vede obchod se statistickými známkami, nejsa k tomu oprávněn.

Pokuta vyměří se v případech uvedených v č. 1. pateronásobnou až patnácteronásobnou částkou ušlého neb ohroženého statistického poplatku, nikdy však méně než 10 korunami, v případě pak, uvedeném v č. 2., čtyřmi korunami až jedním stem korun.

Tyto pokuty se promlčují uplynutím tří let od té doby co přestupek byl spáchán.

Ti, kdo jsou odpovědni za správnost a úplnost statistické ohlášky (§ 5.) a jednají kromě případů v § 12. dotčených proti některému pravidlu tohoto zákona nebo proti některému nařízení vydanému ku provádění tohoto zákona, trestají se pořádkovou pokutou čtyř až jednoho sta korun. To platí pro špeditéry, dopravní ústavy a povozníky bez výjimky, naproti tomu pro obchodníky, živnostníky a jiné osoby jen potud, pokud jednají vědomě proti tomuto zákonu a příslušným prováděcím nařízením.

Porušení předpisu § 6. trestá se rovněž pořádkovou pokutou čtyř až jednoho sta korun.

Pořádkové pokuty ukládá úřad, u kterého se má učiniti statistické ohlášení (§ 3.); kde však smí se hlášení státi u některého zřízence finanční stráže, ukládá je celní úřad, stanovišti tohoto zřízence nejbližší.

Pravidla o způsobu ukládání a dobývání pořádkových pokut, pak o stížnostech, jakož i o zmírnění neb úplném prominutí pokut těch, stanoví se nařízením.

Pořádkové pokuty plynou do fondu, jehož se použije k úhradě nákladu na statistiku zahraničního obchodu.

Pokuty pořádkové promlčují se uplynutím jednoho roku.

Řešení otázky, zdali podle tohoto zákona nějaký poplatek se má platiti čili nic a v jaké částce, nepřísluší řádným soudům. Poplatky nezaplacené buďtež vymáhány podle pravidel o dobývání dlužných daní státních.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášky, až na §§ 9. a 10., jež nabudou účinnosti až zároveň s účinností prvního nařízení, jež bude vydáno ku provedení tohoto zákona; do té doby zůstanou v platnosti §§ 9. a 10. zákona ze dne 26. června 1890, c. 182 ř. z., jehož ostatní předpisy pozbudou účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

Druhá kapitola prvního dílu čís. nařízení ze dne 21. září 1899, č. 176 ř. z., upravující t. zv. statistiku meziobchodu, se zrušuje i se všemi nařízeními a jinými ustanoveními, ke kapitole té se vztahujícími.

Výkonem tohoto zákona pověřuje se předseda ministerstva v dohodě s ministry obchodu, financí, železnic, pošt a telegrafů.

Vláda se vyzývá,

1. aby s největším urychlením uvedla konečně v život oba orgány státní služby statistické, zákonem z 28. ledna 1919, č. 49 Sb. z. a n. zřízené, totiž Statistickou radu státní a Státní úřad statistický, zejména tedy, aby konečně jmenovala předsedu obou dle § 2. zákona, vydala nutná prováděcí nařízení k zákonu tomu, hlavně statuty, vymezující dle jeho § 3. složení, kompetenci i způsob jednání orgánů těch; aby se pak postarala o brzké ustavení Statistické rady státní, bez jejíchž usnesení není možno sestaviti řádný plán pracovní a počíti soustavnou práci statistickou u nás, tolik nutnou, a aby bezodkladně opatřila vhodné místnosti i dostatečný personál, nezbytné pro řádné provádění důležitých těch prací;

2. aby ve zmíněných prováděcích nařízeních sjednala Státnímu úřadu statistickému v duchu moderních zásad i v duchu našeho statistického zákona onu míru samostatnosti, která je nutna k řádnému a rychlému provádění jeho úkolů, zejména tedy aby ponechala jeho vedení co možná největší samostatnost při výběru vhodného personálu i v opatřování věcných potřeb úřadu v mezích rozpočtu, aniž by přes míru nezbytnou zatěžovala rychlost a vhodnost příslušných jeho opatření sešněrováním byrokratickým.