Právo státu, vyměřit dávku,
poplatek z 18. března 1878, čís. 31 ř.
z. § 284. zákona z 18. března 1878. čís.
31 ř. z. a § 284 zákona z 25. října
1896, č. 220 ř. z., upraveného novelou z
23. ledna 1914, č. 13 ř. z., pravidelně ve
čtyřech letech.
Lhůta tato osvědčila se krátkou ve
válce, kdy úřednictva při úřadech
finančních ubylo, kdežto úkolů,
které úřady finanční měly
vykonat, značně přibylo. Nebylo proto možno,
aby úřady finační vykonaly všecky
potřebné práce tak jako v míru, a
proto už dle čl. II. čís. nařízení
z 28. srpna 1916, čís. 280 ř. z. a cís.
nař. ze 7. března 1917, čís. 110 ř.
z., nebyla válečná léta 1914, 1915,
1916 a 1917 včítána do lhůt promlčecích.
Také roky 1918 a 1919 však ještě neodstranily
obtíží při řádném
vyměřování dávek a daní
a nesnází při úřadech finančních,
a proto ministr financí žádá, aby z
doby promlčení byla vyňata i léta
1918 a 1919 a pro jasnost uvádí v § 2. určitě,
která dosud platná ustanovení zákonná
se zrušují, a která zůstávají
v platnosti.
Finanční výbor uznává tento
požadavek ministra financí za oprávněný
a proto doporučuje Národnímu shromáždění,
aby navržený zákon schválilo, se stylistickými
změnami ve zprávě uvedenými takto:
Do promlčecích lhůt po smyslu zákona
ze dne 18. března 1878, č. 31 ř. z. a §
284 zákona ze dne 25. října 1896, čís.
220 ř. z., upraveného novellou ze dne 23. ledna
1914, čís. 13. ř. z., nevpočítají
se roky 1914 až včetně 1919.
Ustanovení toto platí jak pro přímé
daně, tak i pro veškeré jiné dávky,
jichž promlčení jest posuzovati podle zákona
ze dne 18. března 1878, čís. 31 ř.
z.
Nevpočtení roků 1914 až včetně
1919 do lhůt promlčecích podle předchozích
odstavců má platnost ve všech případech,
kde 1. srpna 1914 ještě nenastalo promlčení.
Článek II. císařského nařízení
ze dne 28. srpna 1916, č. 280 ř. z. a císařské
nařízení ze dne 7. března 1917, č.
110 ř. z., se zrušují. - Ustanovení
§ 3. císařského nařízení
ze dne 11. března 1915, č. 60 ř. z. a §
3., odst. 5., císařského nařízení
ze dne 30. srpna 1915, č. 254 ř. z., nedoznávají
změny.
Provedení tohoto zákona, jenž nabývá
účinnosti dnem vyhlášení, ukládá
se ministru financí v dohodě se zúčastněnými
ministry.