Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1440.

Dotaz

člena Národního shromáždění Buřívala a spol.

na pana ministra železnic

o rekvalifikaci zaměstnanců státních drah.

Poslední všeobecná kvalifikace úředníků, podúředníků a služebníků provedena byla v roce 1913. V roce 1916 byla pravidelná všeobecná kvalifikace pro mimořádné válečné poměry odložena. Ve smyslu §§ 12. a 13. předpisů o vedení služebních a osobních výkazů připadá pravidelná všeobecná kvalifikace na měsíc březen 1919. Ministerstvo železnic nařídilo, aby nová kvalifikace provedena nebyla, poněvadž prý každému provedení této kvalifikace staví se do cesty závažné překážky a proto odložilo všeobecnou kvalifikaci dle výnosu ze dne 11. března 1919 čís. 7892/I. ex 14 prozatím o rok. Dosavadní kvalifikace zůstávají nadále v platnosti, jako by byly v březnu 1919 nově provedeny. Podúředníci a služebníci "mimo pořadí" kvalifikovaní mají tudíž na základě takto obnovené kvalifikace opět nárok na jedno krácení postupové lhůty o půl roku. Aby se jednotlivým zřízencům umožnilo, svoji kvalifikaci si zlepšiti, měli právo hlásiti se v měsíci březnu služební cestou o novou kvalifikaci. Rovněž přednostové služebních míst mohli v uvedené lhůtě činiti návrhy na novou kvalifikaci svých přidělených. Ustanovení výnosu z 1. července 1909 čís. 16512 věstník čís. XXXVIII. z roku 1909, že nesmí býti mimořádná kvalifikace povolena před uplynutím poloviční normální lhůty kvalifikační t. j. 1 a půl roku, zůstala v platnosti. Předpisy o kvalifikacích, jež mají býti mimo pravidelný všeobecný termín kvalifikační předsevzaty, jako: kvalifikace nepříznivě kvalifikovaných disciplinovaných zřízenců a těch, kteří měli býti jmenováni definitivními, se tímto nařízením neměnily. (Řiditelství státních drah v Praze čís. 1807-I. ze dne 18. března 1919).

Výnos byl tedy vydán, ale s jeho zněním personál nebyl uspokojen. Netřeba připomínati, že kvalifikace v roce 1913 byly provedeny za docela jiných poměrů, než v jakých žijeme dnes a tak mnohý, který tehdy byl mimořádně dobře zapsán za staré byrokratické rakouské správy, postupoval nadále, kdežto zřízenci české národnosti, kteří ve velmi malém počtu výborného kvalifikačního popisu dosáhli, nebyli na výhodě, z dobré kvalifikace vyplývající, súčastněni. Věříme, že železniční úřady mají mnoho práce, ale prodloužení platnosti takovéto kvalifikace jest nespravedlivé. Nespravedlivé dále i proto, že oběžník vydán byl do 18. března t. r. a právo hlásiti se o lepší kvalifikaci služební cestou stanoveno v měsíci březnu. Do konce března mnohý zřízenec ani oběžník nespatří a neměl možnost, aby rekvalifikován byl. Proto jest třeba buďto vydati nařízení nové na provedení kvalifikací nových aneb prodloužiti lhůtu pro rekvalifikaci jednotlivců na dobu dvou měsíců, aby každý zřízenec měl možnost cestou služební žádati o překvalifikování.

Z nahoře uvedených důvodů táží se podepsaní:

Jest pan ministr železnic ochoten nahoře projevené žádosti ve příčině provedení nové kvalifikace zaměstnanců po případě stanovení delší lhůty pro rekvalifikaci vyhověti čili nic?

V Praze dne 23. července 1919.

Buříval,

Slavíček, Dr. Emil Franke, Dr. Klouda, Laube, Zeminová, J. Hrizbyl, Freiman, Sladký, Kvidera, Svozil, Dr. Krouský, Skorkovský, Pelikán, Dr. Rambousek, Dr. Krejčí, Špatný, Landová-Štychová, Holejšovský, Dr. G. Heidler.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP