Když se upravovala na bývalé říšské
radě pragmatika pro učitele středních
škol, žehráno na to, že mnoho starých
profesorů ne ustupuje mladším a hlavně
bídně postaveným supplentům. Bída
úžasná se zmáhala mezi supplenty a mladšími
profesory. Staří profesoři čekali
na provedení pragmatiky. A tu opět a opět
ujišťovány byly státní učitelské
osoby od vlády, že vstoupí-li do pense po 1.
září 1913, dosáhnou všech materiálních
výhod služebné pragmatiky pro státní
učitelské osoby (červen 1917).
Resoluce téhož smyslu přijata od panské
sněmovny i od poslanecké sněmovny.
Kulturní výbor z uvážení toho,
že by svrchu uvedení učitelé, jenž
bídným chtěli odpomoci a nyní sami
v bídě jsou, byli citelně poškozeni,
navrhuje:
Slavné Národní shromáždění,
račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, by státním
učitelským osobám, jež po 1. září
1913 vstoupily do pense, přivlastnila všechny materielní
výhody z pragmatiky pro státní učitelské
osoby.