Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Vládními návrhy na ochranu známek (tisk č. 774) a na ochranu vzorků (tisk č. 895) má býti upraveno zákonodárství o ochraně známek a vzorků pro republiku Československou na základech zákonodárství bývalé říše Rakousko-uherské tak, aby práva nabytá byla šetřena a kontinuita právní pokud možno zachována.

V důsledku toho zůstanou v platnosti známky a vzorky, jejichž ochrana byla získána před vydáním obou zákonů, o nichž tato zpráva jedná, pokud byly zapsány u některé obchodní komory v území Československé republiky.

Známky a vzorky, zapsané u některé obchodné komory bývalé říše rakousko uherské mimo území Československé republiky, budou chráněny v našem státě za podmínek reciprocity, vyhoví-li majitel předpisům § 2. zákona o vzorcích, po případě článku 1. zákona o známkách.

Příslušnost ministerstva pro obchod a průmysl ve věcech ochrany vzorků a známek jest vládním návrhem obou zákonů stanovena vzhledem k tomu, že v republice Československé byl úřad patent ní podřaděn jmenovanému ministerstvu.

Na obou osnovách navržených zákonů podnikl výbor právní ve srozumění se zástupci vlády pouze formální změny a doporučuje právní výbor slavnému Národnímu shromáždění, aby přijalo oba na vržené zákony.

Na základě usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Známky ochranné, které u některé obchodní a živnostenské komory bývalé říše rakousko-uherské do dne vyhlášení tohoto zákona zapsány byly, budou chráněny v území republiky československé s prioritou původní přihlášky, prohlásí-li majitel známky, pokud tak již před zmíněnou vyhláškou náležitě neučinil, do tří měsíců po dnu, který nařízením bude stanoven, příslušné obchodní a živnostenské komoře v tuzemsku, resp. majitel známky, chráněné pro podnik mimo re publiku československou za podmínek reciprocity, obchodní a živnostenské komoře v Praze, že se domáhá ochrany známkové pro oblast československého státu.

Žadatelé předložte současně s ohláškou tři exempláře známky, jejíž identitu potvrdí obchodní a živnostenská komora, u níž známka byla původně zapsána, a žadatelé, jejichž známky zapsány jsou u některé obchodní a živnostenské komory bývalého Rakouska-Uherska, území československé republiky vyjímaje, mimo to ověřený výtah ze známkového rejstříku.

Uplynulá doba trvání ochranné známky se do desetiletí ochrany započítá.

Známky cizozemců, které byly zapsány buď jen u obchodní a živnostenské komory ve Vídni neb jen u obchodní a živnostenské komory v Budapešti, budou chráněny na žádost v celém území republiky československé s původní prioritou, avšak v území, kde platnosti doposud ne měly, pouze s výhradou práv třetích.

Zákon ze dne 27. června 1908 ř. z. č. 123, pokud jím agendy známek přikázány byly ministerstvu veřejných prací, po. zbývá platnosti.

Nařízení ministerstva veřejných prací v dohodě s -ministerstvem obchodu ze dne 24. června 1915, č. 177 ř. z. zrušuje se s tím, že lhůta v § 1., poslední odstavec,. řečeného nařízení stanovená, počíná dnem působnosti tohoto zákona.

Zákony ze dne 6. ledna 1890 ř. z. č. 29, ze dne 17. března 1913 r. z. č. 65, a zákon ze dne 30. července 1895, ř. z. č. 108 ponechávají se v platnosti se změnami níže uvedenými a rozšiřuje se zároveň jejich platnost na veškeré území státu československého.

Zákon ze dne 6. ledna 1890 ř. z. č. 19. pozměněný novelou ze dne 17. března 1913 ř. z. c. 65, se mění takto:

§ 3. č. 1. nahražuje se tímto ustanovením: obsahují výhradně obraz nebo jména presidenta republiky nebo jiných osob o stát zasloužilých a všeobecně známých.

§ 4. nahražuje se následujícím ustanovením: Takové známky, při nichž obraz nebo jména presidenta republiky nebo jiných osob o stát zasloužilých a všeobecně známých, veřejný znak nebo vyznamenání tvoří součást jejich, dovoleno registrovati jen tehdy, když na základě nynějších ustanovení právo k užívání těchto zvláštních značek bylo dříve pro kázáno.

V § 15. nahražují se slova.: "pěti zlatých" slovy: "padesáti korun".

Spory v § 30. odstavec 1. uvedené jest znovu zahájiti.

Paragrafy 32, odst. 4, 33, 34 a 35 zákona ze dne 6. ledna 1890 č. 19 ř. z. resp. články V. odst. 3, VI. a. VII. novely ze dne 17. března 1913 ř. z. č. 65 se zrušují.

Zákon ze dne 30. července 1895 ř. z. č. 108, mění se takto:

Předposlední odstavec § 4. doplňuje se tímto ustanovením: Lhůty od 28. říjnu 1918 uplynulé prodlužují se o 6 měsíců, počínaje dnem, kterého ochranná známka byla v tuzemsku ohlášena.

Odst. 1. § 5. se nahražuje tímto ustanovením: Kdo nemá v území republiky československé stálého bydliště nebo sídla, může uplatňovati práva na základě výše citovaných zákonů, jakož i tohoto zákona jen tenkráte, ustanoví-li si v československé republice oprávněného zmocněnce.

§§ 8. a 9. se zrušují.

Čl. II. uherského zákona z roku 1890 a čl. XLI. uherského zákona. z r. 1895 se zrušují.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením pověřují se ministři obchodu a spravedlnosti.

Dle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Ochranné vzorky u některé obchodní a živnostenské komory v území československé republiky do dne vydání tohoto zákona zapsané zůstávají v platnosti.

Ochranné vzorky, které byly zapsány do dne vyhlášení tohoto zákona u některé obchodní a živnostenské komory bývalé říše rakousko-uherské mimo území československé republiky, budou chráněny i v území československé republiky za podmínek reciprocity, prohlásí-li majitel vzorku do 31. prosince 1919 obchodní a živnostenské komoře v Praze, že se domáhá ochrany vzorkové pro oblast česko slovenského státu. Zároveň s prohlášením jest předložiti dva exempláře vzorku nebo jeho zobrazení spolu s potvrzením identity a dne původního zápisu, vydaným obchodní a živnostenskou komorou, u níž byl vzorek původně zapsán.

Nařízení bývalého ministerstva veřejných prací ze dne 2. června 1915, č. 152 ř. z. se zrušuje.

Doba zažádané ochrany, resp. zbytek její, běží ode dne, kterého tento zákon na bude platnosti.

Uplynulá doba trvání ochrany vzorkové se započítá do celkové doby, pro níž byla ochrana při původním zápisu žádána.

Spory o platnosti vzorků jest znovu zahájiti.

Vzorky cizozemců, jež jsou zapsány buď u obchodní a živnostenské komory ve Vídni nebo jen u obchodní a živnostenské komory v Budapešti, budou chráněny na žádost v celém území republiky československé, avšak v území, kde platnosti dosud neměly, pouze s výhradou práv třetích.

Zákon ze dne 27. června 1908, č. 123 ř. z., pokud jím agendy vzorků přikázány byly ministerstvu veřejných prací, pozbývá platnosti.

Císařský patent ze dne 7. prosince 1858 č. 237 ř. z., pozměněný zákonem ze dne 23. května 1865 č. 35 ř. z, zůstává v platnosti s těmito změnami:

Úvodní odstavec čís. patentu ze dne 7. prosince 1858 č. 237 ř. z. se zrušuje.

K § 5. připojuje se tento odstavec jako odstavec druhý:

Kdo nemá v území československé republiky stálého bydliště nebo sídla, může uplatňovati nárok na ochranu vzorkovou jen tehdy, ustanoví-li v československé republice oprávněného zmocněnce. K registrování vzorků takovýchto žadatelů jest příslušna obchodní a živnostenská komora v Praze.

V § 11. nahražují se sub a) slova.,v obvodu rakouského říšského území" slovy "v území státu československého", a sub b) slova "do rakouského říšského území" slovy "do území československého státu".

Zákon tento nabývá účinnosti čtrnáctého dne po vyhlášení.

Provedením jeho pověřuje se ministr pro průmysl, obchod a živnosti a ministr spravedlnosti.