Jest zjištěno, že na Slovensku žije více
než půltřetího milionu katolíků.
Slovensko však nemá fakulty bohoslovecké. Největší
diecese ostřihomská se semeništěm připadla
na území Slovenské takřka celá.
Leč Ostřihom leží v Maďarsku. Ani
do Ostřihomu ani jinam do ciziny nemohou bohoslovci slovenští
jíti. A kdyby i to bylo možným, jako že
možným to není, nebylo by to ku prospěchu,
neb duchovenstvo vychováváno býti má
uprostřed těch, jejichž knězem má
býti a mezi nimiž má působiti.
Jde o rychlou pomoc v ohledu tom. I když se poukazovalo na
blízkou rozluku církve od státu, kdež
církev katolická sama si může zříditi
fakultu theologickou, převládnul předce ve
výboře kulturním náhled a názor,
že by otálení bylo na škodu velikou, a
že stát má fakultu zříditi. Později
po rozluce převezme ji církev katolická,
vydržovati ji bude z majetku, jenž ji po rozluce připadne.
K § 1. podotýká se, že vyučovací
věcí je vedle latiny, jíž vytčeny
jsou jisté předměty, při předmětech,
jimž se vyučuje, jakž jsme zvykli říkati
"inlinqua vernacula," je čeština a slovenština.
Bude-li nutno, třeba i maďarštiny volno užívati
při kurse snad zřízeném.
Zřídí se i stolice "pro mši",
vždyť řecko-katol. bohoslovci rovněž
budou vyhledávati fakultu bratislavskou. Jest žádoucno,
by se zájem o jednotu víry východu a západu
více rozšiřoval. První profesoři
dle analogie při universitě brněnské,
buďtež ustanoveni od komise složené z 2
profesorů pražské české, 2 profesorů
olomoucké fakulty bohoslovecké a 2 členů
navržených politickými kruhy katolickými,
za předsednictví ministerstva školství
a národní osvěty.
Kulturní výbor, jenž přijal zákon
10 hlasy proti 3, navrhuje:
"Slavné Národní shromážděni
rač přijati tento zákon":
V Bratislavě se zřizuje československá
katolická fakulta bohoslovecká. Vyučovací
řečí jest slovenština i čeština.
Zákon tento nabude platnosti dnem vyhlášení.
Provedení zákona se ukládá ministerstvu
školství a národní osvěty.