K uvedenému dotazu mám za čest sděliti
toto:
Nedostatek tiskopisů v prvních začátcích
nového rozčlenění státních
železnic nutil všechna řiditelství československých
drah, že se sama obracela bez výjimky na řiditelství
státních drah v Praze, kde byly tiskopisy, dosud
německé, v souvislosti s akcí dříve
již prováděnou překládány
do češtiny, aby opatřilo je zásobou
aspoň nejnutnějších tiskopisů.
Jmenované řiditelství vycházelo vstříc
těmto žádostem, avšak bylo nuceno z technických
důvodů zaměstnávati těmito
pracemi v prvé řadě tiskárny pražské,
ježto tu šlo zejména také o korektury
a tím i o rychlý, bezprostřední styk
s tiskárnou.
Mimopražská řiditelství vypomáhala
si přes to tím, že zadávala zhotovení
celé řady tiskopisů ve velmi značných
nákladech tiskárnám svých okresů
(Plzeň, Brno atd.).
Tak děje se i dosud a byla mimopražská řiditelství
toliko poukázána, by zhotovené překlady
a navrhované vzorky zasílala do Prahy ke srovnání,
aby tak docíleno bylo jednotné úpravy i textu
nových tiskopisů.
Stav tento není ovsem definitivní; státní
správa železniční nařídila
jen - a to nikoli z důvodů tak zv. »centralisačních«
ve špatném toho slova smyslu - prozatím věc
tak, jak to železná nutnost poměrů s
sebou nesla.
K posouzení potíží třeba ještě
jen podotknouti, že na příkl. řiditelství
státních drah na Slovensku, která si nemohla
zjednati jinde tiskopisů, opatřována byla
na svoji žádost potřebnými tiskopisy
z Prahy, ježto na př. tiskárny v Bratislavě
nemají dostatečných zásob českých
a slovenských písmen a jediná, - ostatně
cizí tiskárna v Žilině - pro potřebu
ani samotného řiditelství v Bratislavě
daleko nestačí.