Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919.

Tisk 1422.

Dotaz

člena Národního shromáždění Josefa Ulricha a soudruhů na ministra vnitra a ministra národní obrany o strannické praksi úřadů při povolování veřejných shromáždění a o účasti vojenských osob na veřejných schůzích.

Na den 21. července t. r. svolala místní politická organisace československé sociálnědemokratické strany dělnické v Berouně tábor lidu, na němž mělo býti manifestováno pro brzký návrat našich legionářů ze Sibiře a proti snahám intervenčním. Množství podobných projevů konalo se téhož dne se stejným programem v různých místech republiky československé bez nejmenších překážek se strany úřadů politických i vojenských, a - jak z průběhu schůzí bylo patrno - také k potlačení těchto projevů nebylo nejmenší příčiny. V Berouně však byl tábor lidu okresním hejtmanem Pokorným z Hořovic telefonicky zakázán s poukazem na stanné právo a zrušení svobod shromažďovacích. Ani veřejná schůze v uzavřené místnosti nebyla povolena. Když svolavatel táboru upozornil okresního hejtmana na pobouření, které tím bude v obyvatelstvu vyvoláno, odpověděl tento: "Když neudržíte

lid v klidu Vy, udrží ho někdo jiný"! Četnický strážmistr oznámil svolavateli, že dá jeho i všechny řečníky okamžitě zatknouti, nebude-li uposlechnuto zákazu. Když mu tento poukázal na strannický výklad ustanovení o stanném právu, podle něhož jiným stranám jsou schůze povolovány, jen sociální demokracií nikoli, prohlásil četník: To jsou strany národní, a vy jste strana protinárodní a protivládní. - jiným stranám a spolkům jsou vskutku hořovickým okresním hejtmanstvím veřejné schůze i tábory lidu ochotně povolovány, jen sociálně-demokratická shromážděni byla opětovně pod záminkou stanného práva zmařena. Tak právě v minulých dnech konal se úředně povolený tábor lidu v Králově Dvoře, a před tím, dne 6. července, tábor lidu v samotném Berouně. Tato prakse okresního hejtmanství v Hořovicích je zřejmě a nesporně strannická, a odporuje zejména příkře účelu, kterému slouží vyhlášení stanného práva, jak s míst nejpovolanějších bylo odůvodňováno. Z prohlášení okresního hejtmana, jakož i z té okolnosti, že na zmíněný večer bylo do Berouna konsignováno četnictvo ze všech okolních stanic, je patrno, ze bez jakéhokoli podstatného důvodu byl politický úřad hořovický připraven sáhnouti k násilným prostředkům bez ohledu na nejtěžší následky, jaké by takovýto neprozřetelný krok mohl mít a za dnešních poměrů najisto měl. Z jednání hejtmanova a z výroků četnického strážmistra dále je zřejmo, že tyto orgány, pověřené péčí o udržování pořádku a klidu, dávají se ve svých úředních výkonech, při kterých jsou povinni zachovávati naprostou objektivnost a nestrannost, vésti zřeteli strannickými a dovolují si nepřípustnou kritiku jednotlivých stran, že z úřední moci vydávají povolení, nebo zákazy podle toho, zda se jim to zdá "národním" čili nic.

Podobně stranické jest rovněž jednání úřadů vojenských. Na jmenovaném táboru byl ohlášen jako řečník desátník čs. p. pl. č. 88. Litera. Tento byl povolán na místní velitelství a tam jemu zakázáno s pohrůžkou nejpřísnějších trestův a okamžitého zatčení, že na táboru mluviti nesmí. Vojenské velitelství se při tom odvolávalo na zákaz mluviti na schůzích, vydaný pro vojenské osoby. Avšak na táboru dne 6. července t. r. v Berouně mluvil poručík téhož pluku, aniž byla proti tomu činěna se strany vojenských orgánů nejmenší námitka. Na četných jiných schůzích vystupují a mluví beze všech překážek příslušníci armády, ale vojenská velitelství uvědomí si zákaz teprve vždy tehdy, když má vystoupiti příslušník strany sociálně-demokratické.

Proto táží se podepsaní:

Jest pan ministr vnitra ochoten donutiti okresní správu politickou v Hořovicích, aby při povolování schůzí jednala rovnoprávně vůči všem politickým stranám?

Jest pan ministr ochoten dáti vylíčeny případ přísně vyšetřiti a pohnati k zodpovědnosti činitele, kteří dne 21. července ohrozili svým neomluvitelným postupem klid a pořádek v Berouně?

Jest pan ministr národní obrany ochoten působiti k tomu, by tento zákaz byl odvolán?

V Praze dne 23. července 1919.

Josef Ulrich,

Josef Teska, Felix Časný, A. Němec, Dr. Meissner, F. Hummelhans,

Zavadil, Brodecký, Dr. Jedlička, Charvát, Kolaříková, J. Marek.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP