Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1404.

Odpověď

ministra vnitra

na dotaz členů Národního Shromáždění A. Čuříka, B. Bezděka, J. Rýpara, Kadlčáka a soudr., čís. tisku 1076 ve věci terroru proti organisovanému dělnictvu křesťansko-sociálnímu v Lipině na Karlově Huti u Frýdku.

Dělníci zaměstnaní v Lipině na Karlově Huti jsou organisováni většinou ve straně sociálně-demokratické, menší částí jsou ve straně křesťansko-sociální. Sociální demokraté nutili křesťanské sociály, zaměstnané v tomto podniku, aby přestoupili do sociálně-demokratické odborové organisace, a když tito tak učiniti odepřeli, zastavili dne 12. května práci v celé továrně.

Okresním hejtmanstvím ve Frýdku byl na to vyslán do závodu delegát úřední, aby záležitost urovnal. Při poradě té byla nadhozena otázka, nedoporučovalo-li by se přinutiti dělnictvo pomocí vojska, aby práci zahájilo. Na návrh ten vyslovil se úřední zástupce v ten smysl, že použití vojska k nucení dělníků ku práci je vyloučeno, a poukázal na to, že takové opatření, i kdyby vůbec bylo možno, nemělo by žádoucího výsledku, ježto ti dělníci, kteří pracovati nechtějí i při použití donucovacích prostředků ku práci donuceni býti nemohou.

Křesťansko-sociální dělníci, kteří na radu ředitele továrny práci opustili, obrátili se pak na stížnostní komisi v Moravské Ostravě; ta se však prohlásila za nekompetentní, ježto se jedná o spor dělníků - s dělníky a ne o spor dělnictva s podnikem.

Dělníci křesťansko-sociální, jichž bylo 35, vstoupili na to do organisace sociálně-demokratické. Někteří z nich, kteří byli národnosti německé, učinili tak již dříve.

Dělníci sociálně-demokratičtí odůvodňovali svůj postup proti dělníkům křesťansko-sociálním hlavně tím, že svou mohutnější organisací sociálně-demokratickou, která vyžaduje značných prostředků hmotných, vymáhali pro veškeré dělnictvo mnohé výhody; poněvadž pak se jich účastní nejen dělníci sociálně- demokratičtí, nýbrž i dělníci jiných stran, pokládají prý za správné, by též ostatní dělníci stali se členy sociálně-demokratických organisací a hradili svými příspěvky poměrnou část nákladův.

Politickým úřadům až do té doby podařilo se časté a nezřídka vášnivé spory mezi dělnictvem samotným neb mezi dělnictvem a podnikateli urovnati.

To by se bylo, jak lze doufati, podařilo i v tomto případě, kdyby záležitost se nebyla stala bezpředmětnou tím, že se dělníci křesťansko-sociální odhodlali vstoupiti do organisace sociálně-demokratické. Tím byla věc již urovnána, ovšem ne způsobem zcela uspokojivým, ježto nátlak, kterému dělníci křesťansko-sociální ustoupili, byl nezákonný.

Politické úřady ve Slezsku byly vzhledem k tomu zemskou vládou poukázány, aby se v případech nezákonného postupu neb násilností proti dělníkům jiných politických stran ujaly znásilněných dělníků a dle daných poměrů hned příslušné zařídily.

Prosím, aby toto sdělení bylo vzato na vědomí.

V Praze dne 15. července 1919.

Ministr vnitra:

Švehla, v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP