Podle usnesení Národního shromáždění
se nařizuje:
Vláda se zmocňuje, aby do dvou let ode dne, kdy
tento zákon nabude účinnosti, zřídila,
kdekoliv toho uvnitř hranic Československé
republiky sezná potřebu, státní úřady
policejní.
Úkolem těchto úřadů je pečovati
o veřejnou bezpečnost a vnitřní klid,
starati se o bezpečnost osob a majetku, udržovati
veřejný řád a vésti v patrnosti
obyvatelstvo a cizince.
Za tím účelem přísluší,
pokud při zřízení neustanoví
se v jednotlivých případech působnost
užší, státním úřadům
policejním obstarávati zejména také
veškeré věci, týkající
se tisku, spolků a shromáždění,
věci divadel, veřejných produkcí a
radovánek, věci soupisu obyvatelstva a hlášení,
věci týkající se pasů, policii
cizineckou, mravnostní a čelední, věci,
týkající se držení zbraní,
střeliva a zacházení s třaskavinami,
jakož i veškeré jiné věci, které
jsou svěřeny v platných zákonech a
nařízeních policejním úřadům.
Obce jsou povinny, přispívati k nákladům
státních úřadů policejních
částkou, která bude určena ministerstvem
financí v dohodě s ministerstvem vnitra, nesmí
však přesahovati skutečné řádné
výlohy, které měly obce s úkoly státem
převzatými v posledním kalendářním
roce před postátněním.
Obce jsou povinny, přenechati státu bezplatně
k užívání budovy, místnosti a
věcná zařízení, jež sloužily
úkolům státem převzatým.
Zřízení státního policejního
úřadu v jednotlivých obcích a zahájení
jeho působnosti vyhlásí ministr vnitra napřed
ve sbírce zákonů a nařízení.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení a výkon jeho přísluší
ministru vnitra v dohodě s ministrem financí.
Na obsáhlé postátnění policie
pomýšlí již § 20. zákona ze
dne 7. února 1919, č. 76. sbírky zákonů
a nařízení (novely k obecním zřízením).
Komplex otázek, zvířených tímto
paragrafem, jest předmětem studia v příslušných
referátech ministerstva vnitra a bude řešen
v souvislosti s celkovou správní reformou. Avšak
poměry na Slovensku, kde výkonné orgány
autonomní jsou dosud v područí cizí
státní myšlenky, a poměry v některých
krajích Čech, Moravy a Slezska, nutkají k
rychlému opatření.
Vláda rozhodla se tedy ucházeti se o zmocnění
k prozatímnímu řešení a předkládá
příslušnou osnovu.
Provisorní povaha zákona je vyjádřena
dvouletou lhůtou, kterou § 1. omezuje jeho působnost,
§ 2. vymezuje blíže kompetenci nových
policejních úřadů státních;
těžiště jeho spočívá
v obecné formuli odstavce prvého, odstavec druhý
pak vypočítává jednotlivě ony
agendy, o nichž by mohly vzejíti pochybnosti, jsou-li
v obecné formuli zahrnuty. Celkem zde jde o působnost
shodnou s působností dnešních úřadů
policejních. Povinnosti uložené v § 3.
obcím jsou spravedlivým důsledkem toho, že
odpadají jim břemena, spojená dosud s obstaráváním
policie. V § 4. pečuje se o potřebnou publicitu
konkrétních opatření postátňovacích.
Po stránce formální navrhuje se, aby zákon
byl přikázán výboru ústavnímu,
aby podal o něm zprávu ve lhůtě 3
denní