Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1400.

Vládní návrh.

Zákon ze dne......1919,

jímž se vláda zmocňuje zřizovati státní policejní úřady.

Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby do dvou let ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, zřídila, kdekoliv toho uvnitř hranic Československé republiky sezná potřebu, státní úřady policejní.

§ 2.

Úkolem těchto úřadů je pečovati o veřejnou bezpečnost a vnitřní klid, starati se o bezpečnost osob a majetku, udržovati veřejný řád a vésti v patrnosti obyvatelstvo a cizince.

Za tím účelem přísluší, pokud při zřízení neustanoví se v jednotlivých případech působnost užší, státním úřadům policejním obstarávati zejména také veškeré věci, týkající se tisku, spolků a shromáždění, věci divadel, veřejných produkcí a radovánek, věci soupisu obyvatelstva a hlášení, věci týkající se pasů, policii cizineckou, mravnostní a čelední, věci, týkající se držení zbraní, střeliva a zacházení s třaskavinami, jakož i veškeré jiné věci, které jsou svěřeny v platných zákonech a nařízeních policejním úřadům.

§ 3.

Obce jsou povinny, přispívati k nákladům státních úřadů policejních částkou, která bude určena ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem vnitra, nesmí však přesahovati skutečné řádné výlohy, které měly obce s úkoly státem převzatými v posledním kalendářním roce před postátněním.

Obce jsou povinny, přenechati státu bezplatně k užívání budovy, místnosti a věcná zařízení, jež sloužily úkolům státem převzatým.

§ 4.

Zřízení státního policejního úřadu v jednotlivých obcích a zahájení jeho působnosti vyhlásí ministr vnitra napřed ve sbírce zákonů a nařízení.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a výkon jeho přísluší ministru vnitra v dohodě s ministrem financí.

Odůvodnění

k vládnímu návrhu zákona, jímž zmocňuje se vláda zřizovati státní úřady policejní.

Na obsáhlé postátnění policie pomýšlí již § 20. zákona ze dne 7. února 1919, č. 76. sbírky zákonů a nařízení (novely k obecním zřízením). Komplex otázek, zvířených tímto paragrafem, jest předmětem studia v příslušných referátech ministerstva vnitra a bude řešen v souvislosti s celkovou správní reformou. Avšak poměry na Slovensku, kde výkonné orgány autonomní jsou dosud v područí cizí státní myšlenky, a poměry v některých krajích Čech, Moravy a Slezska, nutkají k rychlému opatření.

Vláda rozhodla se tedy ucházeti se o zmocnění k prozatímnímu řešení a předkládá příslušnou osnovu.

Provisorní povaha zákona je vyjádřena dvouletou lhůtou, kterou § 1. omezuje jeho působnost, § 2. vymezuje blíže kompetenci nových policejních úřadů státních; těžiště jeho spočívá v obecné formuli odstavce prvého, odstavec druhý pak vypočítává jednotlivě ony agendy, o nichž by mohly vzejíti pochybnosti, jsou-li v obecné formuli zahrnuty. Celkem zde jde o působnost shodnou s působností dnešních úřadů policejních. Povinnosti uložené v § 3. obcím jsou spravedlivým důsledkem toho, že odpadají jim břemena, spojená dosud s obstaráváním policie. V § 4. pečuje se o potřebnou publicitu konkrétních opatření postátňovacích.

Po stránce formální navrhuje se, aby zákon byl přikázán výboru ústavnímu, aby podal o něm zprávu ve lhůtě 3 denní

V Praze 21. července 1919.

Ministr vnitra:

Švehla v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP