Podle usnesení Národního shromáždění
se nařizuje:
Ministr spravedlnosti, dohodna se se splnomocněným
ministrem pro správu Slovenska může naříditi,
že v určitých obvodech Slovenska působnost
čl. 6. zákona ze dne 18. března 1919, č.
155 sb. zák. a nař. odkládá se na
dobu nejdéle jednoho roku.
Do dvou roků od účinnosti tohoto zákona
může ministr spravedlnosti zbaviti úřadu
notáře, kteří pro svou činnost
nejsou hodni důvěry, potřebné pro
vykonávání úřadu československého
notáře.
Postižený má právo, aby do 14 dnů
po dodaném rozhodnutí takovém podal u ministerstva
spravedlnosti rozklad, ve kterém vylíčí
svou činnost. Rozklad tento nemá odkládacího
účinku a rozhodne o něm ministr s konečnou
platností.
Ve lhůtě dvou roků od účinnosti
tohoto zákona může ministr spravedlnosti ze
služebních důvodů notáře
přeložiti na jiné místo služební.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provésti jej ukládá
se ministru spravedlnosti.
Ministerstvo pro Slovensko navrhlo ministerstvu spravedlnosti,
aby zákon ze dne 18. března 1919, č. 155
sb. z. a nař. a prozatímní úpravě
notářství byl změněn v tom
směru, aby:
1. Platnost jeho pro Slovensko byla odsunuta tak, že by tam
počal působiti, až to ministr spravedlnosti
nařídí,
2. aby ku přísaze podle čl. 6. cit. zákona
byli připuštěni toliko notáři,
kteří budou převzati, a
3. aby převzatí notáři mohli býti
ministrem spravedlnosti z úřední moci přeloženi.
Tento návrh byl odůvodněn tím, že
ve lhůtě, šestým článkem
určené, nebylo možno, aby všichni notáři
na Slovensku byli nově vzati do slibu, poněvadž
dotčená částka sbírky zákonů
dostala se do některých krajů až koncem
dubna, někam pak se vůbec dosud dostati ani nemohla.
Košická tabule, jejíž obvod tvoří
1/3 Slovenska, byla převzata teprve 14. května t.
r. - tedy po lhůtě v čl. 6. ustanovené,
která se končila dnem 10. května t. r., -
na území sedrií Komárno, Šahy,
Balážské Ďarmoty a Báňská
Bystřice (rovněž asi 1/3 Slovenska) není
pak vůbec žádného sborového soudu
II. stolice. Mimo to není možno, aby všichni
býv. král. uherští notáři
byli převzati; mnozí z nich byli exponenty maďaronské
politiky, kteří úřad obdrželi
jako odměnu za politické služby, prokázané
uherské vládě, mnozí vůbec
neznají slovenského jazyka. Navrhuje se, aby o převzetí
bylo rozhodováno jednotlivě ministrem spravedlnosti
v dohodě s ministrem pro Slovensko a aby jen těm,
kteří se vykáží vysvědčením
ministra spravedlnosti, že byli převzati, bylo dovoleno
složiti přísahu.
K tomu dlužno uvésti:
V zákoně č. 155. sb. zák. a nař.
bylo již učiněno opatření ve
prospěch těch notářů, kteří
slib republice československé včas nemohli
vykonati pro překážku nezaviněnou: §
6. ustanovuje výslovně, že z důvodů
zvláštního zřetele hodných může
sborový soud II. stolice povoliti, aby lhůta k vykonání
slibu byla prodloužena, a o takové případy
zde zajisté jde. Poněvadž ale slib nemohl býti
vykonán v celých obvodech Slovenska, doporučuje
se, aby ministerstvu vyhrazeno bylo právo, odložiti
v dotčených krajích platnost zákona
z 18. března 1919, č. 155 sb. z. všeobecným
nařízením.
V zákoně z 18. března 1919, č. 155
sb. z. nebylo předvídáno, že nastanou
případy, kde by z veřejných důvodů
nebylo možno všecky notáře převzíti
do služeb československé republiky.
Změna (resp. doplnění) zákona č.
155. jeví se býti proto nutnou. Není ale
potřebí, aby slib byl odkládán až
do rozhodnutí, zda notář převzat býti
má či nic, nýbrž naopak doporučuje
se, aby věc upravena byla analogickým způsobem,
jako se to navrhuje pro ostatní státní zřízence.
Slib budiž vykonán ihned, do určité
doby však má ministerstvo právo, aby úřadu
zbavilo notáře, které, hledíc k jejich
dřívější činnosti, nepokládá
za hodny důvěry pro vykonávání
úřadu československého notáře
potřebné. Notářům takovým
pak vyhraditi dlužno právo - stejně jako státním
zaměstnancům - aby rozhodnutí čelili
rozkladem, kterému však z důvodů veřejných
nelze přiznati odkládacího účinku.
Opatření toto pak nelze obmeziti jen na Slovensko;
potřeba jeho jeví se v celém státu
československém.
Zároveň pak se doporučuje, by vládě
bylo vyhrazeno právo, aby ve stejné lhůtě
ze služebních důvodů mohla notáře
přeložiti na jiné místo.
Osnova budiž přikázána právnímu
výboru s tím, aby o ní podal zprávu
do 14 dnů.