Ministerstvo veřejných prací věnovalo
zásobování Slovenska, a to jak uhlím
průmyslovým, tak i otopným, měsícem
červnem pak počínaje i uhlím výmlatným,
vždy náležitou pozornost.
Pokud se týče přídělu bylo
ministerstvo v těžké situaci nemajíc
žádného podkladu, podle něhož by
bylo možno uhlí přikazovati. Kdežto pro
průmyslové závody české, moravské
a slezské sloužily za podklad kontingenty vídenské
a šachetní listiny, u jednotlivých uhelných
inspektorátů založené, nebylo pro Slovensko
žádných podobných pomůcek po
ruce. Bylo nutno uhlí přidělovati případ
od případu podle jednotlivých žádostí,
ministerstva veřejných prací docházejících.
Zásobování Slovenska bylo nutno uvésti
do řádných kolejí zaváděním
hospodářských plánů pro jednotlivá
odvětví průmyslová; pro domácí
otop nařízeno inspektorátům ostravskému
a ústeckému zasílati celé vlaky uhlí
županátu bratislavskému, aby je dále
rozdělil.
Že uhlí přikázané nedocházelo
v plném množství, toho příčinou
byla jednak nejistá situace na Slovensku, jednak nedostatek
vozidel, zabavování uhlí drahami a vrchní
vojenskou správou a neochota důlních podniků
vzhledem k napjaté situaci.
Že zdejší úřad neopominul pro Slovensko,
tak dlouho pod jařmem Maďarů úpějící,
učiniti, co možno bylo, o tom svědčí
tento přehled přídělů:
Pro ranný výmlat a parní orbu přikázáno
bylo v červnu t. r. podle návrhu vládního
referenta pro věci zásobovací v Bratislavě
Dra Belly 4.000 tun z obvodu inspektorátu ústeckého,
3.000 tun z karlovarského a 3.000 tun z ostravského.
Na červenec stanoveny tyto kvoty: 17.000 tun z ústeckého,
11.000 tun z karlovarského a 12.000 tun z ostravského.
Činí tedy dosavadní celkový kontingent
pro polní hospodářství na Slovensku
pro červen a červenec 50.000 tun.
Jako pro ostatní země, tak i pro Slovensko, zřízena
byla zemská žňová komise se sídlem
v Bratislavě, jejíž povinností jest
uhlí spotřebitelům rozdělovati.
Pro cukrovary zajištěno 65.000 tun z Moravské
Ostravy.
Pro dunajskou paroplavbu určeno měsíčně
4.800 tun.
Pro průmyslové závody v župě
spišské přiděleno měsíčně
1.475 tun uhlí a 415 tun koksu.
Bratislava má denní kontingent 400 tun, t. j. 10.000
tun měsíčně, otopného uhlí
hnědého.
Plynárny mají přiděleno měsíčně
2.335 tun, elektrárny 1.440 tun, strojírny 7.645
tun, tabákové továrny 1.070 tun, papírny
a celulosky 12.350 tun.
Mimo to mají továrny jiných odvětví
průmyslových zajištěny dodávky
uhlí v příslušných hospodářských
plánech.
Parním mlýnům zajištěna v březnu
výpomoc 500 tun uhlí z ostravského revíru.
Že bylo dosud zásobování Slovenska tak
nedostatečné, má svůj podklad v těchto
okolnostech, z nich většina jest příčinou
nedostatečného zásobování všech
částí naší republiky a jež
přímo katastrofálně působí
na zásobovací akci uhlím:
I. Všechny revíry přetíženy jsou
dodávkami; uhlí těžené sotva
stačí na nejnutnější dodávky,
jako jsou dodávky pro dráhy, elektrárny,
plynárny, aprovisační podniky, parní
výmlat a pod.
II. Veliké množství uhlí nutno zasílati
do cizozemska podle usnesení vlády, nebo po žádosti
ententy, za kompensace předmětů, kterých
u nás není (magnesit, těžná lana,
plsť, rotační papír) a z části
i bez těchto kompensací.
III. Největší pohromou je nedostatek vozového
parku.
IV. Po dobu invase Maďarů zastavovány byly
z důvodů strategických uhelné vlaky
v jižní Moravě.
V. Nejistá situace na Slovensku měla za následek
nechuť dolův, uhlí expedovati.
VI. Zmenšená výkonnost hornictva, kleslá
na dvě třetiny výkonnosti mírové.
VII. V ostravském revíru speciálně
zastavením průvozu na košicko-bohumínské
dráze z důvodů vojenských.
Všem těmto obtížím bude pomoženo
již v tomto měsíci úmluvou ujednanou
mezi říší Německou a republikou
Československou, podle které bude dodáno
Německem měsíčně 75.000 tun
horno- a dolno-slezského uhlí a koksu za hnědé
uhlí tuzemské.
Dovezeného uhlí z Německa po užito bude
především pro zásobování
Slovenska.