Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1385.

Odpověď vlády

na dotaz členů Národního shromáždění Dra J. Černého, Dra A. Meissnera, Dra Matouška, Dra Mazance, Dra Kloudy a soudruhů (čís. tisku 1122)

o zařadění kancelářských oficiantů a pomocníků - obého pohlaví - kteří po 26. únoru 1919 dovršili sedm roků služebních, do XI. hodnostní třídy státních úředníků.

Zákonem ze dne 18. února 1919, č. 89 sbírky zákonů a nařízení, byli kancelářští vrchní oficianti, oficianti a oficiantky, kancelářští pomocníci a pomocnice u správy politické, soudní, finanční, poštovní a jiných státních ústavův a úřadů, měli-li v čas účinnosti zákona, to jest dne 26. února 1919, sedm nebo více let služby, nebo, - vykonali-li do 1. ledna 1919 odborné zkoušky -, více než 4 leta služby, zařaděni do tří nejnižších tříd hodnostních.

Naproti tomu služebně mladší kancelářští oficianti a oficiantky, pomocníci a pomocnice, totiž ti, kteří v den 26. února 1919 sloužili méně než sedm let, resp. v případě § 2., odst. 2. zákona ne více než čtyři léta, nemají nároku na zařadění do tříd hodnostních, i když později došli let v §u 1. zákona vytčených, a obdrží toliko ke svým dosavadním platům osobní přídavek.

Ovšem Národní shromáždění přijavši zákon oficiantský, vyzvalo resolucí vládu, "aby oni kancelářští oficianti a oficiantky, nebo kancelářští pomocníci neb pomocnice, kteří budoucně (od vyhlášení zákona ze dne 18. února 1919, č. 89 sbírky zákonů a nařízení, tedy po 26. únoru 1919) dovrší sedm služebních let, byli zařaděni do XI. hodnostní třídy státních úředníků, a to v poměru 50 : 50 k čekatelům vojenským".

Vláda nebyla dosud s to, aby resoluci této vyhověla, ježto splnění resoluce té, tedy zařadění mladších oficiantův do XI. třídy by bylo porušením §u 1. a 3. zákona oficiantského, který zamýšlel toliko určité skupině staršího nebo kvalifikovanějšího kancelářského pomocnictva vyhověti a další všeobecnou úpravu vyhrazoval patrně době pozdější až bude jednáno o všeobecné úpravě služebních požitkův a služebního postavení státního zřízenectva (nová služební pragmatika).

Pokud pak dotaz snad čelí k tomu, aby kancelářští oficianti a pomocníci byli po sedmi letech jmenováni (ustanoveni) za úředníky XI. třídy, sluší poukázati na to, že jmenování takové mohlo by se státi pouze na systemisovaná uprázdněná místa kancelářských úředníkův. Na tato místa však mají přednost certifikatisté, pokud podle zákona ze dne 13. května 1919, č. 250 sbírky zákonů a nařízení, certifikátu nabyli, poněvadž § 2. tohoto zákona nabytá práva zůstavuje nedotčenými.

Pokud by však nebylo tu na uprázdněná místa kancelářských úředníkův žadatelů z oprávněných certifikatistů, je sice vláda ochotna, ta místa podle obdoby §u 4. zákona oficiantského udílet i oficiantům, chce však přihlížeti pouze k těm, kteří již mají delší služební dobu, zejména tedy k těm, kdož byli podle §u 1. a 2. zákona oficiantského zařaděni do hodnostních tříd.

V Praze 17. července 1919.

Ministerský předseda:
V. Tusar v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP